Při pohledu na kurz koruny vůči euru to nyní vypadá, jako by intervence České národní banky před dvěma týdny vůbec neskončily. Prudké výkyvy, které na první týdny po uvolnění kurzového závazku české měně věštila většina ekonomů a analytiků, se zatím nedostavily. V prvních dnech po "exitu" sice postupně posílila až k 26,50 koruny za euro, od té doby ale postupně slábne. Ve čtvrtek odpoledne dokonce po dvou týdnech znovu oslabila nad úroveň 27 korun za euro, kde ji ČNB uměle udržovala téměř tři a půl roku.

Za nynějším oslabováním koruny však podle všeho centrální banka nestojí. Její guvernér Jiří Rusnok sice před dvěma týdny při ukončení intervencí zdůraznil, že v případě příliš velkých výkyvů kurzu ČNB znovu zasáhne, na druhou stranu ale upozornil, že zpočátku bude rozkolísanost měny tolerovat. Posílení o 50 haléřů neboli necelá dvě procenta z minulého týdne není ničím, co by centrální bankéře mělo přimět konat.

Ekonomové a analytici se shodují na tom, že důvodů návratu koruny na hladinu obvyklou ještě v době intervencí je hned několik. Nejdůležitějším z nich je blížící se první kolo francouzských prezidentských voleb, které vnáší na finanční trhy po celém světě nejistotu.

"Vítězství radikálně pravicové Marine Le Penové nebo naopak radikálně levicového Jeana-Luca Mélenchona by bylo pro trhy zemětřesením. Ztrátám by se pravděpodobně nevyhnula ani česká koruna," řekla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

KORUNA PO UKONČENÍ INTERVENCÍ

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera je trh s korunou navíc zranitelnější než ostatní, protože do Česka před opuštěním kurzového závazku přiteklo velké množství spekulativních peněz ze zahraničí.

ČNB vydala na nákup eur v rámci intervencí celkem přes dva biliony korun, z toho zhruba polovinu v prvních třech měsících letošního roku poté, co se ukázalo, že inflace roste, a naplňuje se tak základní podmínka pro "exit".

Zahraniční investoři věřili, že česká měna po opuštění kurzového závazku posílí a oni na jejím zhodnocení vydělají. "Někteří z nich ale nyní v obavách z výsledku francouzských prezidentských voleb začínají postupně své pozice uzavírat, čímž korunu oslabují," uvedl Seidler.

Část spekulantů navíc mohla využít počátečního posílení české měny k úrovni 26,50 za euro a vybrat zisk.

Hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek navíc upozornil na to, že k pohybu koruny na nejslabší úrovně vůči euru od ukončení intervencí přispělo také posilování společné evropské měny. "Vůči dolaru je euro nejsilnější od konce března," podotkl Vejmělek.

Ekonomové se nadále shodují na tom, že by koruna měla díky dobrým základům české ekonomiky z dlouhodobého pohledu posilovat. Oproti letošnímu prvnímu čtvrtletí jsou ale ve svých odhadech většinou obezřetnější. "V horizontu následujících dvanácti měsíců sázíme spíše na opatrné zisky koruny. Důležitá může být nakonec i ochota ČNB tlumit rozkolísanost kurzu," sdělil hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Jakub Seidler z ING Bank očekává, že by česká měna mohla na konci roku posílit na úroveň 25,50 až 26 korun za euro. Pokud koruna po ukončení intervencí nebude směřovat k posílení sama od sebe, bude muset podle Seidlera centrální banka poprvé od roku 2008 přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb, aby utlumila inflaci. "Zvýšení sazeb v Česku ve srovnání se zahraničním by přilákalo do země další kapitál, což by působilo ve směru posílení koruny," řekl Seidler, který věří, že ČNB přistoupí ke zvýšení sazeb ještě letos.

Guvernér Jiří Rusnok nicméně nechtěl těsně po ukončení intervencí odhadovat, kdy přesně ČNB sazby zvedne. "Teď jsme udělali zásadní krok k mírnému zpřísnění měnových podmínek. Necháme korunu plavat, uvidíme, kam se posune, a i na tom budou záležet naše další kroky," prohlásil.