Pacienti si péči o své zdraví budou čím dál víc řídit sami, myslí si Soňa Porubská, výkonná ředitelka farmaceutické skupiny Sanofi v Česku a na Slovensku. Díky internetu a technologiím podle ní chodí lidé k lékaři připravení a na průběh léčby se ptají víc než dřív. Na řadě je tak rozvoj servisu pro pacienty například v podobě různých aplikací na monitorování zdravotního stavu.

"Před časem jsme si chodili k lékaři nechat změřit tlak, to si dnes udělá každý sám. Ale možná v budoucnu i monitorování tlaku bude online, lékař to bude sledovat. Já jsem přesvědčená, že technologie udělají v léčbě velkou revoluci. A velmi rychle," říká Porubská v rozhovoru s HN.

ibuprofen o třetinu zvyšuje riziko srdeční zástavy. Ročně se jich vyrobí 20 000 tun
Jak se vyrábí Ibalgin

Jak farmaceutický průmysl vychází vstříc potřebám pacientů? Jaké jsou trendy?

Myslím, že jeden trend je přinášet opravdu specializovanou léčbu. To vidíme hlavně v onkologii, kde léčba začíná být cílená na konkrétního pacienta, konkrétní nádor. Toto půjde stoprocentně dál. Na tom se velmi pracuje. Druhý trend podle mě bude nějaké partnerství farmaceutického průmyslu s IT společnostmi, jako je třeba Google. To už je potom o servisu pro pacienta. Stále se říká, že technologie jsou pro mladé lidi, ale už dnešní padesátníci šedesátníci s technologiemi žijí. Každý má smartphone, je na internetu, na Facebooku. Tomu se nedá vyhnout. Tento trend tu je. Například Sanofi má partnerství se společností Google na vyvíjení aplikací pro diabetiky.

Pacient se bude víc a víc starat sám o sebe a na to budou technologie potřeba. Člověk už dnes chodí k lékaři velmi připravený. Cokoliv máme, jdeme na internet, vygooglíme to a pak se ptáme. Pacienti se budou samozřejmě ptát i na léčbu. O lécích, i na předpis, se dnes člověk dozví na internetu hodně. Pacient bude vzdělanější a bude vyžadovat nějaký servis. Před časem jsme si chodili k lékaři nechat změřit tlak, to si dnes udělá každý sám. Ale možná v budoucnu i monitorování tlaku bude online, lékař to bude sledovat. Já jsem přesvědčená, že technologie udělají v léčbě velkou revoluci. A velmi rychle.

Mluví se i o tom, jestli by se léky na předpis měly prodávat přes internet. Co si o tom myslíte?

Léky na předpis se z mého pohledu nemají prodávat přes internet. My se už dnes setkáváme s falšovanými léky, a jsou to léky na předpis. Neobsahují účinnou látku. Tam je to nekontrolované. Jako se uvažuje o tom, zda by Facebook měl selektovat pravdivé a nepravdivé informace, tak když si lék koupíte přes internet, nemáte žádnou záruku, co jste si koupili.

Druhá věc je, když pošlete elektronický recept do lékárny a ta vám lék doručí až domů. To je úplně jiný model a ten si myslím, že přijde. Možná až ty donášky budou levnější. Na co musí chronický nebo starý pacient do kamenného obchodu? Když to bude kontrolované, pošle se recept a lék se opět kontrolovaně doručí, tak to je ten servis, tam by to mělo směřovat.

V březnu vyšla studie dánských vědců (psali jsme o ní zde, pozn. red.), která tvrdí, že užívání léků s ibuprofenem, tedy třeba vašeho Ibalginu, až o třetinu zvyšuje riziko srdeční zástavy. Jak na tohle reagujete? Přece jen vám to teoreticky může kazit byznys.

Nedíváme se na to z tohoto pohledu. Pacient má v krabičce příbalový leták. Je tam jednoznačná informace, že maximální denní dávka je 1200 mg. Tato studie byla dělaná s dvojnásobnou dávkou, 2400 mg, což už tolik komunikované nebylo. To jsou samozřejmě vysokánské dávky. Každý lék, když se neužívá tak, jak se užívat má, může mít nežádoucí účinky. Naším zájmem je, aby se opravdu sdělovalo, že pacient si má vzít tolik léku, kolik výrobci, respektive studie, které se udělaly, doporučují.

Kdo má tohle pacientům říkat? Vy jako výrobci necítíte nějaký dluh v komunikaci?

Na to je v každé krabičce přibalená informace. V jakékoli reklamě se říká, a plyne to i z legislativy, že se pacient má poradit se svým lékařem či lékárníkem. Toto je více záležitost lékárníka, který před pacientem stojí. U léků na předpis jim tam většinou píše třeba třikrát jednu tabletku. Na to jsme všichni zvyklí. Volně prodejné léky jsou volně prodejné proto, že byly vyhodnocené dlouhodobým používáním jako bezpečné. Když se používají tak, jak mají. Nemyslím si, že je tu nějaký dluh vůči někomu. Člověk musí být zodpovědný za svoje zdraví. A nezpochybňuji tu studii, určitě je dobré, že se takové věci dělají, aby si možná lidé i rozmýšleli, jak ty léky berou.

Výměna léků v Zentivě byla zřejmě úmyslná. Zdravotní potíže nahlásilo přes sto lidí

Loni jste kvůli záměně museli stahovat své léky z oběhu, protože se našly dva blistry pilulek na úzkost v krabičkách, kde měl být přípravek na vysoký tlak. V jaké je to fázi?

Chtěla bych na začátku potvrdit, že celé stahování léků v České republice bylo preventivní. V České republice jsme nenašli ani jednu zaměněnou krabičku. Všechny krabičky, které jsme stáhli a zkontrolovali na základě požadavků Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), byly v pořádku. Stáhli jsme 52 tisíc krabiček léků v České republice a nenašli jsme záměnu. Od začátku jsme říkali, že stojíme za svými procesy a že nejpravděpodobněji došlo k selhání jednotlivce. Byli jsme ve velmi úzkém kontaktu se SÚKL, s policií a se všemi autoritami, které se tohoto procesu zúčastnily. Jsme rádi, že to dopadlo tak, že se nepotvrdilo selhání na straně Zentivy. SÚKL potvrdil, že naše procesy jsou v pořádku.

Co jste se během tohoto incidentu dozvěděli o svých interních postupech?

Myslím si, že toto je situace, kdy společnost musí udělat sebereflexi. Jsme si stoprocentně jistí, a to se i potvrdilo, že naše linky jsou tak chráněné – všechno je pod kamerovým systémem, že nemohlo dojít k záměně tablety nebo blistru. Tyto procesy byly a jsou stoprocentně nastavené. Co jsme přehodnocovali - děláme následnou kontrolu více než doteď. Jsou to vylepšení, ale žádná zásadní změna, jako třeba přestavba linek. To jsme dělat nemuseli.

Jak tedy omezit selhání jednotlivce?

Víte, omezit chybu jednotlivce je vždy těžké. Samozřejmě firma musí své vnitřní procesy neustále kontrolovat, přemýšlet, co ještě může přidat. Ale upřímně, pokud se jednotlivec rozhodne poškodit jakoukoliv společnost, tak se úplně preventivně všechno odstranit nedá. Začíná to už náborem pracovníků. Udělali jsme sebereflexi, když přijímáme lidi do zaměstnání.

Udělali jsme další opatření ve výstupní kontrole. Ale znovu zopakuji, V Polsku se našly dva zaměněné blistry, nebyly to zaměněné léky. Stáhli jsme léky v České republice, na Slovensku, prostě jsme si chtěli být jistí, že se nikde nic nevyskytne, a nevyskytlo se. Myslím si, že Zentiva se k tomu postavila velmi zodpovědně a snažila se udělat všechno pro to, aby eliminovala jakékoliv riziko.

Kolik vás záměna a následná opatření stály? A budete chtít po tom člověku, aby vám to uhradil?

Nemohu to komentovat, protože je to stále v šetření. Ten proces není uzavřený a momentálně by bylo předčasné se k tomu jakkoliv vyjádřit. Co se týče nákladů, zmiňovali jsme číslo kolem 20 milionů korun, což jsou náklady spojené se samotnými léčivy i procesem, který jsme zvolili, abychom léky stáhli a ekologicky zlikvidovali.