Z Jiřího Šafáře se stal největší tuzemský pěstitel chřestu náhodou. V roce 2012 odkoupil od nizozemských vlastníků firmu na pokraji bankrotu a podařilo se mu sklidit a prodat úrodu, kterou zahraniční majitelé vypěstovali. V posledních letech podnikatel sklízí stovky tun chřestu, o který mají zájem i za hranicemi. Firma vyváží třetinu úrody, převážně do německých restaurací a hotelů. Několik tun v krabicích zasypaných ledem letos zamíří také za královskou rodinou do Saúdské Arábie.

První letošní chřest firma sklidila na konci března. Na vrcholu sezony sklízí každý den i 10 tun bílého a dalších 10 tun zeleného chřestu. "Očekáváme, že letos sklidíme 300 tun, z toho třetinu zeleného a dvě třetiny bílého chřestu," říká Šafář. Před týdnem začala sezona, která potrvá jen do konce června. Firma má tak na obchodování jen necelé tři měsíce. Loni utržila zhruba 25 milionů korun.

Restaurace v Česku a v Německu dodržují nepsanou dohodu – do své nabídky zařazují chřest až v polovině dubna. Proto jim firma zatím nedodává, ze dne na den ale v Hostíně u Vojkovic začne zvonit telefon s objednávkami. Ačkoliv němečtí zemědělci kilogram chřestu prodávají za 280 korun a česká firma za 320 korun, kuchaři vyžadují chřest z Mělnicka.

Na českém trhu firma chřest prodává za třetinovou cenu. Největšími odběrateli jsou tuzemské řetězce. "České zákazníky nejvíce zajímá cena, nevadí jim kupovat prošlé zboží z Německa, které už by Němec nikdy nekoupil. Jsme popelnice Evropy. Když lidem prošlý chřest nechutná, zanevřou na něj a už chřest nikdy znovu nekoupí," míní Šafář. Stýská si tak nad tím, že kvůli této zkušenosti pak tratí na prodejích i on. Češi mají podle něj raději zelenou variantu, kterou nemusí na rozdíl od bílé loupat.

Ačkoliv obchodní řetězce patří mezi největší odběratele, firma s nimi má problémy. "Setkali jsme se s tím, že zahraniční chřest vydávají za náš," říká Šafář. Dodávky do supermarketů se každým rokem zvětšují o 10 až 15 procent. Dvakrát více chřestu každou sezonu odebírají restaurace. Jediný český pěstitel chřestu by v budoucnu chtěl více dodávat tuzemským zákazníkům. "Ačkoliv je cena chřestu v Česku třikrát nižší, na českém trhu je snazší zajistit logistiku, a tak uspokojíme větší množství lidí," míní Šafář.

Podle řetězců poptávka českých zákazníků po chřestu stoupá. Jen řetězec Albert loni prodal desítky tun chřestu, jeho prodej loni vzrostl o čtvrtinu. Kromě českého a slovenského chřestu nabízí také řecký. V Penny Marketu loni prodali téměř čtyři tuny bílého chřestu z České republiky. "Kaufland loni prodal zhruba 90 tun chřestu, jeho spotřeba stoupá o 10 procent za rok," říká Michael Šperl, tiskový mluvčí sítě.

Chřestová pole byla zaoraná na začátku komunistické éry. Na některé rostlinky se však zapomnělo a později zdivočely. Nedaleko Mělníka tak roste jediný divoký chřest v Evropě. Zahraniční pěstitelé sklízí vyšlechtěné odrůdy. "Divoký chřest má na rozdíl od šlechtěných odrůd léčebné účinky," tvrdí Šafář. Chřestu na se Mělnicku daří díky písčité půdě a vhodným klimatickým podmínkám. Specifická zelenina se tu pěstovala už za první republiky. Pěstování zde obnovili v 90. letech nizozemští podnikatelé. "Investovali 200 milionů eur do stroje na sklízení, který se ale ukázal jako nefunkční. Tím firmu dovedli k bankrotu," říká Šafář.

Za dva roky firma nebude mít kde pěstovat

Letos se pole rozrostla o dalších 20 hektarů, firma celkem hospodaří na 150 hektarech. Výnos ze zvětšené zemědělské plochy ale bude stejný. Pěstitel nahradil 10 hektarů bílého chřestu zeleným, který mají Češi raději. "Zelený typ se pěstuje s přístupem ke světlu, bílý je zahrnutý zeminou a fólií, proto je ho víc," vysvětluje Šafář. Za dva roky firma nebude mít kde pěstovat. Pole se po sedmi letech pěstování chřestu musí zaorat a dalších sedm let si musí odpočinout. Po zasetí je třeba tři roky čekat, než pole vynáší. "Nemáme dostatek polí, za dva roky nevíme, co bude," říká Šafář.

Podnikatele v současnosti nejvíce trápí nedostatek pracovníků. Chřest se sklízí denně a úroda závisí na aktuálním počasí. Během dne vyroste o osm centimetrů. "Kdyby bylo hezké počasí, nemáme, kdo by chřest sklidil. Snažíme se zařizovat víza pro cizince, protože svou pracovní morálkou a nasazením převyšují české pracovníky," říká majitel firmy. Loni zaměstnal 100 lidí bez práce. "Až na dva si všichni přišli jen pro razítko pro Úřad práce, na poli zůstali jen chvíli a šli domů," říká Šafář. V sezoně na jeho polích pracuje 200 lidí. Sklizený chřest se ve skladu zalévá ledovou vodou, která zastaví proces zrání a umožní jej uchovat déle čerstvý.

Majitel firmy první dva roky navštěvoval pěstitele po celém světě a snažil se proniknout do pěstování, sklízení a skladování chřestu. "Každý ze zemědělců má svoje know-how a málokdo se o své zkušenosti chce dělit. Kdyby se teď v Česku někdo rozhodl pěstovat chřest, neprosadí se, technologicky jsme tak sedm let napřed," míní Šafář. Firma podle něj za pět let fungování přišla na drobné vychytávky, jak se zeleninou co nejlépe nakládat.

Kromě pěstitelů řepky nemá podle Šafáře stát zájem podporovat zemědělce. "Velké agrokomplexy nechtějí, aby Češi byli soběstační v produkci rajčat, okurek nebo paprik. Za první republiky bylo Mělnicko zelinářskou oblastí, dnes na každém poli roste řepka a pozemky malých pěstitelů přeplácí velké firmy," vysvětluje zemědělec.