Při klíčovém hlasování, kterým minulý týden centrální banka ukončila 42 měsíců trvající oslabování koruny, mohla být bankovní rada rozdělena. Naznačuje to ve čtvrtek zveřejněný zápis ze zasedání vedení ČNB konaného šestého dubna, které se na žádost většiny v bankovní radě neplánovaně změnilo v hlasování o měnové politice. 

Zápis ukazuje, že radní si efekt intervencí pochválili a současně převládl názor, že už nejsou dál potřebné. "Několikrát bylo uvedeno, že další udržování kurzového závazku v řádu několika málo týdnů či měsíců by zásadním způsobem neovlivnilo budoucí ekonomický vývoj. Nepředstavovalo by tak silnou dodatečnou pojistku proti případným výrazným protiinflačním šokům," shrnuje zapisovatel a pokračuje tím, že takové šoky mohou přijít kdykoli a ČNB si s nimi umí poradit.

Zazněl však i hlas oponenta, který argumentoval, že "pozdější ukončení kurzového závazku by zvyšovalo robustnost plnění inflačního cíle", a pokud by přišly události snižující očekávanou inflaci (těmi může být například pokles cen surovin či ochlazení ekonomik zemí, kam Česko vyváží), byla by měnová politika "v komfortnější situaci". To je názor, který odpovídá vyjádřením viceguvernéra Hampla pro HN. Podobný pohled mohl mít viceguvernér Vladimír Tomšík, muž, který byl spolu s exguvernérem Miroslavem Singerem propagátorem oslabení koruny po většinu roku 2013, ale svůj názor prosadili až v listopadu. 

Stačil Rusnok a dva radní. Většina ale byla výraznější

Zda se tento názor odrazil i během hlasování, není známo, protokol ČNB zveřejní až v roce 2023. Při rozhodování o intervencích (na rozdíl od hlasování o změně sazeb) ČNB záměrně utajuje skutečný poměr sil. Hlavně v době po začátku intervencí bylo cílem vytvořit dojem jednomyslnosti a odhodlání závazek dodržet. To však příliš nefungovalo, neboť po dlouhé měsíce jako obhájci intervencí vystupovali pouze Singer, viceguvernéři a Lubomír Lízal, zbytek bankovní rady byl "v karanténě" a veřejně se nijak neprojevoval, takže nebylo těžké skutečný stav věcí odvodit.

Intervence ČNB

Euro, koruna, česká, mince, bankovka, bankovky, peníze, měna, mzda, příjem, dluh, hypotéka, kurz, intervence, ČNB.Nejnovější informace, analýzy a komentáře k tématu devizových intervencí.

Více zde

Hampl s Tomšíkem jsou posledními "pamětníky" startu intervencí, a mohou na ně tak mít jiný pohled, než většina najmenovaná v posledním roce. Současný guvernér Jiří Rusnok své zástupce k ukončení intervencí ani nepotřeboval. Protože se schůze nezúčastnil Oldřich Dědek, stačili by mu jen dva spojenci, protože v případě rovnosti hlasů rozhodne ten guvernérův. Rusnok přitom má v bankovní radě hned tři radní, kteří jsou jeho bývalými spolupracovníky z ING či z dob, kdy vedl ministerstvo průmyslu, a prezident Miloš Zeman je jmenoval na jeho doporučení. 

Šedá eminence ČNB v roli zapisovatele

Zajímavým detailem dokumentujícím mimořádnost schůze a současně i to, že změna programu byla pečlivě připravena, je, že zápis z jednání pořídil Tomáš Holub, ředitel měnové sekce banky. Dvaačtyřicetiletý Holub je nejvýznamnějším mužem ČNB mimo bankovní radu. Už téměř třináct let řídí vlivnou sekci, podle jejíchž doporučení se bankovní rada obvykle řídí. Holuba lze označit za "šedou eminenci", která zavedení intervencí připravila a do jisté míry i prosadila. 

Že by zápis z jednání pořizoval ředitel sekce, je naprosto netypické, za poslední roky se to nestalo. Obvykle tento úkol dostane některý z poradců členů bankovní rady. 

Intervence jako nástroj v arzenálu

Záznam obsahuje pasáž, podle které ČNB může intervence v budoucnu opět použít. To odpovídá dlouhodobé rétorice centrální banky. Kdyby se tohoto nástroje vzdala, povzbudilo by to spekulanty v očekávání, že koruna může i výrazně posílit. Tomu se však ČNB brání. Jisté však je, že nyní chce centrální banka nechat koruně volnost. Kdyby musela brzy znovu intervenovat, bylo by to vnímané jako její porážka. Intervence by přišly na řadu jen při hrozbě deflace kombinované se slabou poptávkou v ekonomice. "V nejbližší době je však takovýto vývoj vysoce nepravděpodobný," uvádí záznam. Nyní je inflace bezpečně nad dvouprocentním cílem a poptávka je silná.

Hlavním důvodem, proč ČNB ukončila intervence na mimořádném zasedání a nepočkala na pravidelné květnové jednání o měnové politice, byl tlak spekulantů. Kvůli nim musela letos ČNB vrhnout na trh přes bilion korun a její devizové rezervy se nafoukly na více než 125 miliard dolarů, což je mnohem více, než je ve srovnatelných ekonomikách běžné. O přílivu spekulativního kapitálu a jeho dopadu na bilanci centrální banky se však v zápise nemluví, pouze se jednou větou zmiňuje "překoupenost" trhu s korunou. To v praxi znamená, že na trhu jsou spekulanti, kteří se potřebují zbavit stovek miliard korun, a budou tak bránit rychlejšímu posilování české měny.