Zvažovaný prodej elektrárny Počerady skupiny ČEZ miliardáři Pavlu Tykačovi vyvolal ostré reakce. Někteří kritici volali, že nedává smysl, ekologové zase chtějí, aby elektrárna po roce 2024 ukončila provoz. Podle Luboše Pavlase z Tykačovy skupiny Czech Coal nicméně Evropa uhelné elektrárny potřebuje. A obchod je prý výhodný pro všechny zúčastněné.

Na veřejnost se dostaly informace, že jste oslovili ČEZ v otázce koupě elektrárny Počerady. Přitom před rokem a půl vám ji prodat nechtěl. Proč nyní?

Musíme začít o něco dříve. Když jsme v roce 2013 vyjednávali s ČEZ o koupi elektrárny Chvaletice, tak součástí jednání byla i dlouhodobá smlouva pro elektrárnu Počerady, která předpokládala roční dodávky pěti milionů tun uhlí z Vršan po dobu 50 let. A vedle toho byla podepsána i smlouva na koupi akcií elektrárny Počerady se dvěma opcemi. Jedna vypršela na konci roku 2015 a druhá platí do konce roku 2019 s tím, že elektrárnu bychom dostali až v roce 2024. První opci na prodej ČEZ neuplatnil.

Proč by měl nyní souhlasit?

Zřejmě pod vlivem vývoje cen elektřiny ČEZ v loňském roce opakovaně prezentoval změnu své strategie. Jeho hlavní zaměření nyní bude na jádro a obnovitelné zdroje, mimo jiné sdělil, že do roku 2050 chce být úplně bezemisní. Kromě toho nechce již dále rozvíjet elektrárny, pro které nemá vlastní uhlí, což se týká právě Počerad. Když se tedy ČEZ rozhodl, že Počerady nebude obnovovat, rozhodli jsme se taky my, že se k nim chceme dostat dříve. A připravit je na další fungování. Nyní se nám podařilo finalizovat určité podmínky, které musí schválit statutární orgány ČEZ.

Jaké jsou to podmínky?

ČEZ by prodejem elektrárny Počerady obdržel od Vršanské uhelné zhruba 10 miliard korun či více. Přímo by dostal 4,5 miliardy korun za prodej akcií a dalších více než pět miliard korun by měl vydělat tím, že mu elektrárna Počerady bude dodávat 5 TWh ročně, a to za výrobní náklady. Tuto elektřinu pak může prodat s marží na trhu. ČEZ navíc kromě těchto 10 miliard dostane i opci na 60 milionů tun uhlí, které může využít například ve svých zdrojích v Mělníce, který zásobuje teplem Prahu.

Zbude vůbec nějaká vyrobená elektřina pro vás, nebo všechnu dodáte ČEZ?

Ta dohoda je platná do konce roku 2023, kdy bychom elektrárnu podle opce stejně museli koupit. Pokud by elektrárna vyráběla standardně, tak těch 5 TWh představuje prakticky celou výrobu Počerad. Případné přebytky jdou za námi a platby za podpůrné služby si budeme s ČEZ podle domluvy dělit.

Co je vaší hlavní motivací elektrárnu koupit?

Umožní nám to připravit elektrárnu tak, aby mohla být v provozu i po roce 2024. Stále se zpřísňují různé emisní stropy a pravidla, která musí nové zdroje splňovat. A na tom se musí pracovat.

Vaše hlavní obava tedy byla, že v roce 2024 dostanete vybydlenou elektrárnu...

Ano. Chceme si zajistit hlavně čas, díky němuž budeme moct udělat další opravy a ekologizaci, které umožní provoz elektrárny i po roce 2024.

Když elektrárnu získáte, kdy by proběhly první modernizace?

V Počeradech proběhla ekologizace v roce 2015 a díky ní čtyři z pěti bloků výrazně snížily produkci oxidů dusíku. My bychom postupně pokračovali dál. Velmi zjednodušeně by každý rok měl každý blok projít generální úpravou tak, aby mohl dalších pět šest let jet jen s běžnou údržbou.

Jak dlouhá bude životnost opravených bloků?

Například dva bloky, na které nyní po modernizaci najíždíme ve Chvaleticích, by měly být schopné provozu minimálně do roku 2030.

Jaké budou investice do Počerad?

Převzetí elektrárny Počerady i její ekologizace a modernizace jsou projekt na několik dalších let. Ve Chvaleticích jsme od roku 2013 stihli udělat jen řekněme jednodušší úpravy. Ale celkově by to byly desítky miliard. Vezměte si, že jen zakázka na obnovu dvou bloků Chvaletic je 2,5 miliardy korun, k tomu jsme dělali další investice v opravách a menších věcech, teď se budou obnovovat dva další bloky, které budou splňovat přísnější pravidla po roce 2020 a 2021. Celkem to bude osm až 10 miliard, které znamenají zakázky pro české firmy. A za Počerady během dalších osmi až devíti let ještě 20 až 25 miliard. Takové investice dnes v české energetice nikdo jiný nedělá.

Měli byste kam umístit uhlí z Vršan bez počeradské elektrárny?

Kolem roku 2010 jsme my i ČEZ zvažovali vlastní nový zdroj. Víme, že uhlí ve Vršanech má menší výhřevnost, a není tak vhodné ani pro menší teplárenské zdroje, ani pro domácí kotlíky. Ale dá se bez problémů využít ve zdrojích jako Počerady či Chvaletice. Musíme řešit jen dopravní cesty.

Pokud by ale elektrárna Počerady skončila, měli byste uhlí kam dodávat?

Ano, ale trvalo by to dalších 20 let (upraveno, v původním textu bylo na 200 let pozn. red. ). I proto jsme chtěli postavit před sedmi osmi lety vlastní elektrárnu. A pak se dohodli s ČEZ a uzavřeli s ním namísto toho smlouvu na odběr uhlí na 50 let.

ČEZ nedávno oznámil prodej elektrárny Tisová Sokolovské uhelné. Nikdo proti tomu neprotestoval. Proč si myslíte, že se proti prodeji Počerad zvedla vlna odporu? Jak od ekologů, tak některých akcionářů, ale i zpěváků a politiků...

Je tu skupina lidí, které se ten prodej nelíbí. Podle nás je to dobrý obchod pro ČEZ i pro nás. Proti provozu Počerad nikdo neprotestoval do té doby, než vešlo ve známost, že je bude ČEZ prodávat. A komu. Možná bude problém v konečném vlastníkovi, který ekology a další lidi štve. Přitom je jasné, že ČEZ by bez prodeje musel Počerady provozovat dál, protože jinak by uhlí, které od nás má zasmluvněné, nikde jinde neuplatnil. Prodej Tisové byl přitom podobný. ČEZ si tím vyřešil dlouholeté spory a zároveň prodal zastaralý zdroj, který neležel na jeho lomu.

Objevují se hlasy, že za tlakem na ČEZ, aby zdroj neprodával, stojí váš dřívější soupeř EPH. Vidíte to také tak?

To mi nepřísluší hodnotit. My jsme stáli proti EPH při snaze získat elektrárny a doly Vattenfall v Německu. A prohráli jsme. To, že Počerady jsou pro ČEZ dobrý obchod, je vidět právě na srovnání s Vattenfallem. Ten na účty tří elektráren a pěti dolů nalil asi 60 miliard korun, aby dostal 1 euro za lomy a 1 euro za elektrárny. My dáváme za jednu elektrárnu deset miliard.

Nebojíte se toho, že ve výhledu 10 či 15 let přijde rozhodnutí, které úplně zařízne uhelnou energetiku v Evropě?

Pokud zvítězí demagogické a iracionální tlaky na bezuzdné tlačení obnovitelných zdrojů, tak to možné je. Osobně si myslím, že se v Evropě bez uhlí ještě dlouho neobejdeme. Stačí, aby nefoukalo a nesvítilo, přišlo pár poruch velkých zdrojů a ještě byla zima. A je problém. Ukázkovým příkladem toho bylo Německo letos v lednu.