Slováci sehnali peníze na obchvat hlavního města Bratislavy. Téměř půl miliardy eur, v přepočtu kolem 13 miliard korun, na jeho stavbu půjčila Evropská investiční banka (EIB), a to v rámci takzvaného Junckerova plánu, pojmenovaného po předsedovi Evropské komise. Opatření má podpořit investice v celé Evropě, ale Češi z něj zatím nedokázali získat finance ani na jednu velkou infrastrukturní stavbu.

315 miliard

eur, tedy přes osm bilionů korun, nových investic má vygenerovat Junckerův plán.

"Neděláme tu velké investiční akce, protože projekty nejsou připravené a někdy chybí i politická podpora, bez které se žádný strategický projekt neobejde," říká Hana Nylander Kaloudová, která vede pražskou kancelář EIB. Upozorňuje zejména na nesmírně komplikovaný stavební zákon.

Investujte, my ručíme

Riziko s Junckerem

- Junckerův plán, oficiálním názvem Investiční plán pro Evropu, má za cíl podpořit rizikové projekty, do kterých by banky a další investoři jinak pravděpodobně nešli.

- Cílem je do Evropy přitáhnout investice, a tím pomoci zvýšit hospodářský růst a snížit nezaměstnanost.

- Plán funguje tak, že Evropská komise a Evropská investiční banka vložily kapitál do Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Dohromady 21 miliard eur, tedy přes půl bilionu korun. Ty slouží hlavně jako záruky pro investory. EFSI tak nese takzvaná první rizika.

- Pokud se projekt dostane do problémů, první, kdo přijde o peníze, je EU, nikoliv investor. To by mělo odbourat obavy investorů a přimět je vložit peníze i do rizikovějších projektů.

Biliony nových korun

- EFSI by měl takto v Evropě mobilizovat nové investice až za 315 miliard eur, což je přes osm bilionů korun.

- Podle hodnocení agentury Standard & Poor's EFSI tohoto cíle dosáhne. EU už proto jedná o prodloužení a rozšíření plánu.

Česko ale postupně začíná využívat jinou část Junckerova plánu, podporu malých a středních podniků. Podle údajů EIB na ni do Česka zatím přiteklo 270 mi­lionů eur, tedy přes sedm mi­liard korun. EIB, která Junckerův plán realizuje, v Česku uzavřela smlouvy s několika soukromými bankami. Společně daly dohromady kapitál, ze kterého pak místní banky půjčují malým a středním podnikům.

K úvěru 65 milionů od Equa bank na výstavbu desítek bytů v několika domech v Holubicích v okrese Praha-západ se touto cestou dostala i firma H&B Stavreal. "Ve stavebnictví opět propuká krize," říká majitel firmy Radek Hlavička. Banky se tak podle něj často zdráhají na podobnou výstavbu půjčit peníze. Stavební výroba se v Česku meziročně propadla o sedm procent.

Ani získávání půjček z Junckerova plánu pro malé a střední podniky ale v Česku není bez problémů. Banky, které podepsaly dohodu o poskytování úvěrů s pomocí evropských garancí, je klientům ne vždycky nabízejí. Peněz je na trhu nadbytek, takže banky někdy dávají přednost svým vlastním produktům, u kterých si mohou říct o vyšší úrok. Případně se, kvůli dostatku zájemců o úvěry, zdráhají jít do rizika, i když to je podstatou Junckerova plánu.

Příkladem může být Ivana Plcho­tová, bývalá kapitánka české volejbalové reprezentace. Se svým italským manželem chce v Ostravě prodávat zmrzlinu vyráběnou podle tradičních receptů z italských Dolomit. Banky jí ale odmítly půjčit a úvěr garantovaný EU jí ani nenabídly, přestože půjčky začínajícím malým podnikatelům by podle pravidel měly být v rámci programu jednou z priorit. "Tak teď musím prodat byt," říká Plchotová. Doufá, že její zmrzlinárna začne v centru Ostravy fungovat nejpozději v srpnu.

jarvis_58ebce2a498eee2f7cbc9613.jpeg
Jean-Claude Juncker
Reuters