Před deseti lety přesahoval průměrný denní objem obchodů na pražské burze čtyři miliardy korun. Loni byl šestkrát menší. Podle Tomáše Sýkory, hlavního analytika společnosti Patria Finance, jež obchoduje s cennými papíry, brání Praze v návratu ke starým časům mimo jiné i přísnější regulace po finanční krizi. Pokud by se ale podařilo řady firem obchodovaných na pražském parketu rozšířit o podobné emise, jakou byla loni Moneta Money Bank, mohlo by se českému akciovému trhu začít blýskat na lepší časy.

HN: V čem je pražská burza silnější než ostatní burzy v regionu a kde jsou naopak její slabiny?

Pražská burza má malý počet akciových titulů. Ještě méně jich je dost velkých na to, aby se mohly dostat do hledáčku zahraničních institucionálních investorů a správců fondů. V tom má oproti Praze výhodu Varšava, kde jsou obchodní objemy až desetkrát větší. Středoevropské burzy, včetně Prahy, jsou pro zahraniční investory možností, jak rozložit rizika. Zejména menší burzy u nás v regionu mají svá specifika a ne vždy se vyvíjejí podobně jako západní trhy. Pro investory ze Západu znamená střední Evropa vyšší riziko, se kterým se ale pojí možnost vyšších výnosů.

HN: Jak tedy zahraniční investoři středoevropské burzy nyní vnímají?

Pokud budeme mluvit například o britských nebo německých investorech, tak ti Prahu, Varšavu a Budapešť považují za přechod mezi Východem a Západem. Ovšem třeba z pohledu amerického investora stále budou tyto burzy ve skupině rozvíjejících se trhů patřících do méně prozkoumané části investorského spektra.

Tomáš Sýkora

Ve firmě Patria Finance, obchodující s cennými papíry, vede Tomáš Sýkora od roku 2012 tým analytiků. Do skupiny Patria přišel v roce 2010. Předtím pět let pracoval pro pojišťovny Generali a ING. Je absolventem VŠE v Praze.

HN: Proč jsou středoevropské burzy rizikovější než západní trhy?

Jde především o riziko politické a regulatorní. Například Polsko prošlo v posledních dvou letech politickým vývojem, který nepříznivě ovlivnil celý akciový trh. V Maďarsku burza politický tlak pocítila před více lety po nástupu premiéra Viktora Orbána k moci a teď je ve fázi postupného uvolňování. V případě Česka zahraniční investoři zase velice sledovali kurzový závazek ČNB.

HN: Polský kapitálový trh bývá Česku často dáván za vzor. Jak byste polskou burzu nyní zhodnotil?

Uplynulé dva roky byly pro varšavskou burzu mimořádně těžké. Akcie firem z finančního sektoru utrpěly zavedením bankovní daně, energetické podniky byly naopak politicky tlačeny k investicím do ztrátových polských dolů a výstavby nových uhelných elektráren. Nyní se zdá, že se část investorů vrací, ale netroufám si říci, že to je něco masového. Jde spíše o opatrnou snahu zjistit, zda mezi mnohdy podhodnocenými polskými firmami nejsou šance na rychlejší růst.

HN: Vraťme se do Česka. Kolik procent obchodů tvoří na pražské burze zahraniční investoři?

Liší se to podle titulu. Například v případě ČEZ, kde jsou největší obchodní objemy, převažuje aktivita zahraničních investorů. Odhadem to může být 70 až 80 procent. Protipólem jsou menší tituly jako Kofola. Tam je poměr opačný. Je to spíše lokální hra, o kterou se zajímají převážně drobní akcionáři.

HN: Loni v květnu přišla na pražskou burzu banka Moneta. Jaký vliv to mělo na český akciový trh?

Pro pražskou burzu šlo o nejdůležitější událost za řadu posledních let. Moneta přitáhla pozornost zahraničních investorů zejména tím, že je to na regionální poměry celkem velká firma. Dnes se podílí na indexu pražské burzy PX více než 10 procenty, a řadí se tak na čtvrté místo. Zároveň její vstup na burzu zaujal tím, jak dobře byl proveden. Podařilo se nepřehnat vstupní cenu, což přispělo k tomu, že Moneta mohla dál růst. Dnes se s Komerční bankou dělí o druhé až třetí místo v zobchodovaném objemu na pražské burze. Loni byla řada dní, kdy Moneta dokázala překonat obchodním objemem i ČEZ. Postarala se o rekordy, které připomněly doby, kdy se denní objemy obchodů počítaly v jednotkách miliard korun.

HN: Mohou se tak velké obchodní objemy do Prahy ještě vrátit?

Pražská burza byla na vrcholu zhruba před deseti lety, kdy průměrný denní objem obchodů dosahoval úrovní kolem čtyř miliard korun. Dnes je to okolo 650 milionů. Moneta je však příkladem, že kdyby se objevily podobné emise, měly by potenciál přitáhnout další objemy. Finanční sektor však v posledních letech čelí následkem finanční krize zvýšené regulaci. Vyšší požadavky na kapitálovou přiměřenost dopadly na řadu zahraničních investičních bank, které omezily své aktivity a investice. Týká se to i domácích hráčů. Pokles objemů je patrný napříč burzami. Více to ovšem dopadlo na okrajové trhy, kam patří i region střední Evropy.

HN: Jak byste nyní zhodnotil největší akciové tituly v Praze?

Hodnota akcií ČEZ je poplatná velkoobchodní ceně elektřiny. A ta je diktována situací na energetickém trhu v Německu, na kterou má vliv tamní snaha o rozvoj obnovitelných zdrojů a také pokles ceny uhlí. U cen elektřiny a uhlí nevidím velký prostor pro růst, spíše je naopak možná korekce. Zisky ČEZ budou tedy zřejmě dál klesat a firma se nebude moci vyhnout poklesu dividendy. Pokud by měl ČEZ držet další tři roky 40korunovou dividendu jako dosud, bylo by to jen za cenu vyššího zadlužení. Podle mého modelu by to znamenalo navýšení čistého dluhu zhruba o 20 miliard korun. Takže ČEZ momentálně k investici nedoporučujeme. Investoři by naopak měli jeho akcie v portfoliích redukovat.

HN: Který z bankovních titulů pražské burzy vidíte jako nejatraktivnější?

Ze tří bankovních titulů v Praze nejvíce sázíme pro další pololetí na Erste, kde vidíme nejvyšší šance pro budoucí růst ziskovosti. Je to i díky zaměření Erste na trhy dál na východ, do Maďarska a do Rumunska, kde se makroekonomické prostředí postupně zlepšuje. Komerční banka a Moneta by se daly v portfoliích držet i při současných cenách. Komerční banka však může více těžit z očekávaného růstu úrokových sazeb. Z pohledu dividendy je naopak atraktivnější Moneta, která může mezi akcionáře rozpouštět také nadbytečný kapitál.

HN: Které tituly z burz ve Varšavě a v Budapešti byste doporučil koupit?

Investování v Maďarsku je o čtyřech základních titulech, ze kterých bych asi vybral jako nejzajímavější ropný podnik MOL. Je to kapitálově silná společnost s prostorem pro další růst a s potenciálem na zajímavou a udržitelnou dividendu. A to i přesto, že tituly v Maďarsku za sebou mají v uplynulých dvou letech poměrně strmý růst díky návratu investorů. V Polsku bych celkově zůstával opatrný. Pokud bych ale měl hledat nějaké zajímavé příběhy, zaměřím se na finanční sektor. V celém regionu roste inflace a vzniká tlak na růst úrokových sazeb, což by mělo hospodaření bank a pojišťoven pomáhat. Zajímavá by mohla být druhá největší polská banka Pekao nebo pojišťovna PZU. V sektoru energetiky je podle mě naopak na investice už pozdě. Firmy jako PKN zažily poměrně silný růst v závěru loňského roku a jejich akcie už jsou poměrně drahé. Naopak by se dalo hledat mezi utilitami, zmínil bych třeba firmu Energa.