Trojice středoevropských burz − v Budapešti, Praze a Varšavě − se obvykle řadí mezi takzvané emerging markets, tedy hospodářsky se rozvíjející trhy. Podle expertů se však od jiných rozvíjejících se trhů v lecčems liší. "Celkově je středoevropský region z hlediska emerging markets poměrně specifický. A to ať z pohledu akcií, dluhopisů nebo měn," říká portfolio manažer společnosti Pioneer Investments Petr Zajíc. "Nejsou to klasické rozvíjející se trhy, ani z pohledu růstového potenciálu, ale ani z pohledu rizik, například politických či makroekonomických, které jsou s nimi spojené," vysvětluje Zajíc.

Součástí příběhu rozvíjejících se zemí bývá i demografický vývoj. Například Turecko či státy jihovýchodní Asie na rozdíl od střední Evropy zažívají rychlý růst počtu obyvatel, v populaci je velké zastoupení mladých lidí. Zároveň se rychle zvyšuje životní úroveň, zejména střední třídy. Naopak Česko, Maďarsko a Polsko se potýkají se stárnutím obyvatelstva. A tempa ekonomického růstu jsou v porovnání například se zeměmi západní Evropy podobná či jen lehce nadprůměrná.

Mnoho investorů, zejména ze západní Evropy, tak vnímá středoevropské burzy jako jakýsi předěl mezi vyspělými a rozvíjejícími se trhy. "Věřím tomu, že když se budeme bavit o trzích dál na východ, kupříkladu o rumunském trhu, kde vidíme zvýšený zájem zahraničních investorů, tak ten asi budou škatulkovat čistě jako emerging market," říká hlavní analytik společnosti Patria Finance Tomáš Sýkora.

Jiný pohled na střední Evropu podle něj mohou mít investoři ze Spojených států. "Z pohledu amerického byznysmena budou Praha i Varšava v rámci rozvíjejících se trhů stále v jakési méně prozkoumané části investorského spektra."

Jedničkou v regionu je Varšava

Pro zahraniční investory je nejatraktivnějším středoevropským akciovým trhem ten ve Varšavě. V porovnání s Prahou a Budapeští nabízí polská burza větší počet zajímavých a likvidních titulů. Pestřejší je burza ve Varšavě i z hlediska zastoupení jednotlivých sektorů. Na rozdíl třeba od Česka probíhala v Polsku od 90. let privatizace podniků také prostřednictvím burzy a hodně do akcií investovaly rovněž penzijní fondy. Polské firmy se možná i proto nebály chodit si pro nový kapitál právě na burzu.

PRAŽSKÁ BURZA V ZRCADLE EVROPSKÉHO AKCIOVÉHO TRHU

V předchozích dvou letech si polský trh prošel korekcí, když se zahraniční investoři zbavovali akcií kvůli obavám z reforem polských vlád. Například došlo k zavedení sektorové daně pro banky a pojišťovny. Finanční instituce také musely provést převod poskytnutých půjček ze švýcarských franků do zlotých − i když dopady v konečném součtu nebyly tak velké, jak se předpokládalo. Kvůli předchozím změnám důchodového systému navíc měly menší možnosti investic otevřené důchodové fondy.

"Kvůli penzijnímu systému, který tam fungoval dříve, byl polský trh vždy drahý, protože tam existoval stabilní přítok peněz, směřující pouze na varšavskou burzu," popisuje vývoj Petr Zajíc z Pioneer Investments. Nepříznivé dopady reforem ale podle něj nebyly také velké, jak se trh obával, a tak se investoři vrací. To potvrzuje i vývoj hlavního varšavského indexu WIG, který si za posledních 12 měsíců připsal zhruba 25 procent.

Zajíc se ale obává, že řada akcií je nyní kvůli tomu nadhodnocená. "Z mého pohledu trh předběhl fundamentální realitu." Jako příklad uvádí akcie finančních institucí, rafinérské společnosti PKN či těžaře mědi KGHM.

Maďarský index BUX výrazně posílil a nyní stagnuje

Polský trh s odstupem dvou tří let víceméně kopíroval předchozí vývoj v Maďarsku. I tam se řada investorů v minulosti zbavovala cenných papírů kvůli obavám ze změny politického prostředí. Znepokojilo je třeba zavádění sektorových daní. Nižší ceny akcií však následně přilákaly investory zpět. Od začátku roku 2015 index BUX, který zahrnuje 16 nejvýznamnějších akciových titulů na budapešťské burze, posílil na dvojnásobek. Letos však zatím burza víceméně stagnuje, BUX si připsal pouhé jedno procento.