Nezačne-li finanční správa v kauze korunových dluhopisů, která se dotýká i ministra financí Andreje Babiše (ANO), urychleně jednat, od července už nebude co řešit. Za necelé tři měsíce vyprší tříletá lhůta, po kterou lze dodatečně stanovit daň za rok 2013, kdy nákupy privátních dluhopisů většinově proběhly. A hlavně pak už nebude možné prověřit původ peněz použitých na jejich nákup. Uplynutí lhůty může daňová správa zabránit, zahájí-li u dotyčných osob daňovou kontrolu.

Korunové dluhopisy sice dani nepodléhají, ale vyšlo najevo, že podnikatelé je využívali, aby ze svých firem získali nezdaněné peníze. Babiš nakoupil dluhopisy Agrofertu za skoro 1,5 miliardy korun.

"Základní promlčecí lhůta pro hlavní vlnu korunových dluhopisů nakoupených v roce 2013 končí 1. července. Když finanční správa do té doby nezahájí kontrolu, pak už toho moc nenadělá," říká bývalý šéf finanční správy Jiří Žežulka, který je nyní daňovým expertem společnosti Apogeo. Tento fakt potvrdili HN i další oslovení právníci. Možnost stanovit daň z příjmů za rok 2013 do července se týká lidí, pro které zpracovává přiznání daňový poradce nebo kteří podléhají auditu. Pokud u nich začne kontrola, prodlouží se lhůta o další tři roky.

"Podezření na daňové úniky u korunových dluhopisů standardně prověřujeme," tvrdí mluvčí finanční správy Petra Petlachová. Plošné kontroly, které požadují poslanci, ale odmítá.

Šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček si stěžuje, že daňová správa je kvůli korunovým dluhopisům pod tlakem. Protestuje proti tomu, aby správu v této věci úkolovali poslanci. Sněmovní rozpočtový výbor Janečka 8. března požádal, aby jeho úřad neprodleně připravil metodiku k prověření dluhopisů, zda nemohlo dojít k obcházení zákonů v oblasti daní. Finanční úřady pak mají dle této metodiky zkontrolovat emise soukromých dluhopisů z roku 2012, usnesl se rozpočtový výbor. Dluhopisy tehdy vydala víc než pětistovka firem včetně bank.

"Nebudeme měnit dosavadní správní praxi, která se opírá o současné metodické pokyny," uvádí mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Jak upřesnila, daňová správa ve věci dluhopisů kontroluje především převodní ceny, kdy se mezi spřízněnými firmami upravují ceny tak, aby zdanitelný zisk odtékal do země s nižší mírou zdanění. "Vloni bylo takto doměřeno 886 milionů korun," vyčíslila. V roce 2015 doměřila finanční správa dodatečnou daň na převodních cenách ve výši 446 milionů, rok předtím za 59 milionů korun. "Dalším nástrojem je kontrola takzvané nízké kapitalizace, kdy se ze základu daně vylučují úroky z dluhopisů a zápůjček, pokud převýší čtyřnásobek vlastního kapitálu," doplnila Petlachová.

Kolik kontrol korunových dluhopisů dosud proběhlo? Na tuto otázku neumí finanční ředitelství odpovědět. Podle mluvčí totiž nemá evidenci, jakého druhu byly kontroly a z jakého titulu byla daň doměřena. "V rámci jedné kontroly a jednoho doměrku může být zjištěno i více porušení. Vše je zahrnuto pod běžné doměrky z daňových kontrol a výsledky týkající se korunových dluhopisů nelze automatizovaně vyčíslit," vysvětluje Petlachová.

Jiří Žežulka předpokládá, že finanční správa korunové dluhopisy opravdu kontroluje. "Informací kolem nich je v éteru strašně moc. V okamžiku, kdy má správce daně jakoukoliv pochybnost, má povinnost zahájit řízení," dodává. Druhá věc jsou výsledky kontrol, pokud probíhají. O nich se veřejnost vzhledem k mlčenlivosti nejspíš nic nedozví.

O výsledcích kontrol chce být informován premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Chce vědět, jaká byla v souvislosti s korunovými dluhopisy kontrolní činnost daňové správy a k čemu dospěla.