Přes 270 lidí zemřelo při sesuvech půdy v Kolumbii. Další stovky se pohřešují

Sesuvy půdy, které z pátku na sobotu postihly město Mocoa na jihozápadě Kolumbie, mají zatím 273 obětí. Oznámil to v noci na pondělí kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a potvrdil tím bilanci, o níž už v neděli hovořila armáda. Počet obětí, mezi nimiž je také 43 dětí, podle něj není konečný. Místní média informovala, že záchranáři stále vytahují z trosek a bahna těla a lidé zoufale pátrají po svých blízkých.

"Informovali mě, že počet obětí bohužel vystoupil na 273," oznámil na svém Twitteru prezident Santos po nedělní návštěvě města Mocoa. Sesuvy půdy, způsobené silnými lijáky, zničily většinu tohoto čtyřicetitisícového města. Podle poslední bilance bylo kromě 254 obětí dalších více než 400 lidí zraněno. Ve městě byly přerušeny dodávky elektrického proudu a pitné vody.

Prezident Santos vyhlásil v reakci na ničivý sesuv stav "ekonomické, sociální a ekologické nouze" a přislíbil, že centrální vláda věnuje na "humanitární priority" spojené s přírodní katastrofou 40 miliard kolumbijských pesos (téměř 350 milionů korun).

Dva dny po neštěstí panuje ve městě Mocoa zoufalství a nejistota. Lidé pátrají po svých blízkých, řada lidí se pohřešuje.

Podle ředitele Ústavu soudního lékařství bylo zatím provedeno 108 pitev, 45 obětí bylo identifikováno na základě otisků prstů a pozůstalým bylo předáno 34 těl.

Záplavy v oblasti Mocoa nejsou ničím výjimečným, neboť město je obklopeno třemi řekami. Koncem minulého týdne ale postihly oblast nebývale silné deště, které zdvihly hladiny těchto řek a jejich rozvodněním došlo k sesuvům půdy. Ty zničily většinu čtyřicetitisícového města Mocoa. Zraněno bylo dalších více než 400 lidí a stovky dalších zůstávají v nouzových evakuačních střediscích. Ve městě byly přerušeny dodávky elektrického proudu a pitné vody.

Ke katastrofě, která je podle místního tisku jednou z nejhorších za posledních několik let, přispělo i zvýšené kácení lesů v oblasti v posledních letech. Na nebezpečí sesuvů i z tohoto důvodu upozorňovala v několika studiích už dříve organizace Corpoamazonia, která se zabývá udržitelným rozvojem v Amazonii. Podle jejího ředitele Luise Mejíi ke katastrofě přispělo špatné využívání půdy, extenzivní chov dobytka, pěstování koky a špatné plánování bytové výstavby.