Filmová produkční společnost Krátký film Praha pravděpodobně změní majitele. Tomu současnému, Richardu Benýškovi, se už přihlásili tři zájemci. V současnosti olomoucký podnikatel hledá firmu, která by Krátký film připravila k prodeji.

"Musí se stát součástí nějaké velké mediální skupiny," řekl Benýšek o Krátkém filmu v rozhovoru pro týdeník Ekonom. "Nebude to prodej za každou cenu, jen když to splní očekávání všech zúčastněných," dodal.

Podnikatel nechtěl upřesnit, které společnosti se o Krátký film chtějí ucházet. V úvahu by přicházela například skupina televizí Nova, Prima nebo Barrandov. Pro ně může být lákavá hlavně rozsáhlá filmotéka čítající více než 50 tisíc položek vlastní produkce od roku 1945. Žádná z uvedených značek ale na přímý dotaz zájem nepotvrdila.

 

Rozhovor s Richardem Benýškem najdete v novém vydání týdeníku Ekonom.

olomoucký podnikatel Richard Benýšek

Čtěte zde

Benýšek, který je známý hlavně jako krizový manažer předlužených firem, koupil Krátký film v roce 2005 od České pojišťovny. Na filmovou společnost, která zřejmě doplatila na překotnou privatizaci ze začátku 90. let, byla tehdy nařízená exekuce. V současnosti firma stále eviduje neuhrazenou ztrátu přes 100 milionů korun. "Postupně jsem dokoupil spoustu dalších archivů z různých pozůstalostí po režisérech. Už mě ale moc nenapadá, jak by mohl se mnou dál růst," řekl podnikatel, který se chce v budoucnu zaměřit na zemědělství a ostatních aktiv se plánuje postupně zbavit.

Krátký film se původně zaměřoval na produkci dokumentárních, zpravodajských a animovaných filmů. Ve společnosti vznikaly například filmové zpravodajské týdeníky, naučné pořady pro školy, později se záběr rozšířil na hrané filmy a seriály, multimediální nosiče a další produkci.

Jednou z ceněných položek Krátkého filmu budou zřejmě práva výrobce k slavným kresleným a loutkovým filmům české školy animace. Pod společnost patří například Studio Bratři v triku, kde tvořili legendární tvůrci jako Jiří Trnka, Břetislav Pojar nebo Zdeněk Miler.

Krátký film se v minulosti soudil s Národním filmovým archivem, který si marně nárokoval právo k hospodaření s originálními nosiči, jež vznikly v Krátkém filmu v letech 1945 až 1963. Oba subjekty se posléze dohodly a nyní spolupracují. Na konci loňského roku vznikla v uměleckých kruzích petice s názvem Kde je Maxipes Fík, která vyzývá ministerstvo kultury, aby přes změnu zákona prosadilo soupis archivních materiálů v Krátkém filmu. Ministr Daniel Herman ale takovou možnost zpochybnil. "Jakákoliv legislativní změna by v tomto ohledu vedla k zásahu do oprávněných zájmů soukromých osob," řekl v lednu během poslaneckých interpelací.