Zachovat a zpřístupnit kulturní a tvůrčí dědictví výjimečného uměleckého díla pražské Laterny magiky je cílem výzkumného projektu, který v pondělí v Praze představil Národní filmový archiv.

K projektu vznikly webové stránky, mimo jiné se záznamy pamětníků. Výsledkem budou na jaře a na podzim 2019 interaktivní výstavy v Brně a v Praze.

Rovněž bude spuštěna digitální sbírka, jež má být dostupná široké veřejnosti, uvedl ředitel archivu Michal Bregant.

Laterna magika, kombinující multižánrové divadelní inscenace s filmovými projekcemi na několika plátnech, vznikla coby reprezentativní program Československa pro mezinárodní výstavu Expo 58.

Mimořádný úspěch dal v Praze vzniknout stejnojmenné sérii představení a pak i stálé divadelní scéně. Ta vycházela ze stejného inscenačního principu, jenž představuje ojedinělý fenomén v kontextu českého i světového umění.

Vedle zakladatelů Laterny magiky, Alfréda Radoka a scénografa Josefa Svobody, patřili mezi spolupracovníky režiséři Ján Roháč, Vladimír Svitáček, Ladislav Rychman, Miloš Forman i další výrazní tvůrci – Evald Schorm, Jan Švankmajer, Radúz Činčera, Jiří Šlitr či Zdeněk Liška.

"Výzkumný projekt zahrnuje sběr archiválií ze soukromých i veřejných sbírek a rozsáhlé rozhovory s pamětníky. Jeho součástí je i práce s filmovým materiálem, jenž byl předán do NFA v roce 2010," uvedla vedoucí výzkumu Andrea Průchová.

"Historickou a filmovou oblast výzkumu doplňuje tvorba nových multimediálních dat – experimentální snímání a animace pohybu tanečníků či 3D vizualizace scény představení Laterny magiky," dodala Průchová.

V týmu jsou odborníci humanitních i technických oborů. Národní filmový archiv spolupracuje s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, sdružením CESNET a Českým vysokým učením technickým.

Mediálním partnerem projektu, financovaného grantem ministerstva kultury, je Národní divadlo, jehož je Laterna magika od poloviny 70. let součástí. K výstavám vyjde podrobný česko-anglický katalog.

Badatele zajímají také inspirace Laternou magikou a její aktualizace. Chtějí, aby do výstavy zasáhli umělci, kteří využívali dílčí principy Laterny magiky či je nějak oživují. To má být tématem i mezinárodního workshopu.

Stejně jako tehdy v Československu působil Josef Svoboda, existovali scénografové pracující s polyekranem třeba v Itálii či v USA. Badatelé mají k dispozici především Svobodův bohatý archiv včetně plánů, modelů, filmů a textů přednášek.

Dnes má Laterna magika v repertoáru sedm inscenací. Je mezi nimi i Kouzelný cirkus, který od roku 1977 hostoval ve více než pěti desítkách měst šestnácti zemí, na kontě má 6392 repríz. Je nejtypičtější ukázkou umění této scény a syntézou jevištních složek.