Jak by měla vypadat kancelářská budova budoucnosti? Doba si žádá, aby byla udržitelná. Dalším důležitým kritériem je kvalita vnitřního prostředí. Administrativní centra se staví pro lidi − zaměstnance firem −, kteří v nich tráví třetinu svého života. Lidem by se v nich proto mělo dobře pracovat, jen tak budou podávat patřičný výkon, jejž od nich zaměstnavatelé očekávají. Přinášíme několik nejnovějších evropských projektů kancelářských budov, které zaujaly odbornou veřejnost a sbírají ocenění.

MNICHOV:
Spojení historie a technologií

Mnichovská centrála německé společnosti Siemens je jedním ze čtyř finalistů prestižní ceny MIPIM Awards, a to v kategorii nejlepší inovativní zelená budova. MIPIM je největším evropským veletrhem nemovitostí a investičních příležitostí, který se každoročně koná ve francouzském Cannes.

Investor věnoval přípravě projektu nového sídla v centru Mnichova tři roky, stejně dlouho trvala výstavba − stavbě nové budovy předcházela demolice starších objektů a renovace dvou historických budov. V roce 2011 vyhlásila firma Siemens společně s městem Mnichov na projekt mezinárodní architektonickou soutěž, kterou vyhrálo dánské studio Henning Larsen Architects. Pro koncept tohoto ateliéru hlasovala většina členů poroty.

Vítězný návrh zaujal svým komplexním přístupem k udržitelnosti. Součástí projektu byla renovace dvou historických budov na náměstí Wittelsbacherplatz, jež byly přirozeně začleněny k novostavbě. Zaměstnanci Siemensu se do nových kanceláří stěhovali loni v létě. Nádvoří se stromy, kavárnou a restaurací je přístupné veřejnosti.

Budova Siemensu patří mezi nejudržitelnější stavby v Evropě. Spotřebuje o 90 procent méně elektřiny a o 75 procent méně vody než předchozí kanceláře firmy. Oproti předešlému komplexu budov snižuje nové sídlo uhlíkovou stopu téměř o 90 procent.

Díky mírně nakloněné vnitřní fasádě proniká dovnitř mnichovské budovy více denního světla, čímž se snižuje spotřeba elektřiny na umělé osvětlení. Na západní fasádě je instalováno 25 tisíc skleněných lamel, jež se otevírají a zavírají automaticky podle toho, jak svítí slunce. Ze 450 parkovacích míst v podzemních garážích tvoří 21 dobíjecí stanice na elektromobily. Do kolárny se vejde 200 kol a současně se v ní dá dobíjet 20 elektrokol.

Chytré technologie od společnosti Siemens sbírají na 30 tisících místech data o teplotě, kvalitě vzduchu, osvětlení a bezpečnosti budovy. Zaměstnanci si mohou topení a klimatizaci regulovat podle své potřeby. Zasedací místnosti jsou vybaveny čidly CO2 měřícími kvalitu vzduchu a regulujícími přívod čerstvého vzduchu.

Pracovní stoly jsou elektricky nastavitelné, židle ergonomické. V budově je bezdrátové připojení k internetu, interní mobilní telefonní síť, LED monitory a informační panely, tři restaurace, kavárna, bistro na střešní terase, fitness centrum, lékařská služba. V plánu je školka pro děti zaměstnanců, čistírna oděvů či opravna obuvi.

Ke splachování toalet nebo zalévání okolní zeleně se využívá dešťová voda, jíž budova ročně odchytí přibližně 1500 kubíků. V kombinaci s úspornými armaturami a sprchami má komplex asi o polovinu nižší spotřebu vody oproti referenční hodnotě, kterou stanovují německé předpisy na nové budovy.

Na stavbě se použilo více než 10 tisíc kubíků certifikovaného dřeva a kompozitního dřeva z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem. Dřevo neobsahuje žádné konzervační přípravky. Asi třetina stavebních materiálů pochází z lokálních zdrojů, jako například přírodní kámen na fasádě. Ten byl vytěžen z méně než sto kilometrů vzdáleného přírodního parku Altmühltal.

PANTIN:
Udržitelné konverze

Mezi finalisty na letošní cenu MIPIM v Cannes − v kategorii nejlepší rekonstrukce − je také projekt konverze rozlehlého skladového areálu, postaveného ve 30. letech minulého století, na kanceláře ve městě Pantin na okraji Paříže. V někdejších skladech obilí a mouky na břehu vodního kanálu Ourcq nyní sídlí velká reklamní a komunikační agentura BETC.

Projekt Magasins généraux má tři části. Ve spodních patrech jsou veřejné a komunitní prostory určené k výstavám, restaurace, knihovna a auditorium. V dalších patrech vznikly klasičtější flexibilní kancelářské prostory a v posledním patře (na střeše) je pod obrovskou betonovou pergolou zahrada o velikosti 1000 m2, kde zůstala odhalená konstrukce. Budova splňuje cíle trvalé udržitelnosti. Energii jí dodávají tepelná čerpadla a solární panely. Vzniklo přes 17 tisíc m2 kanceláří, služeb a dalších komerčních ploch. Autorem návrhu stavby je francouzský architekt Frédéric Jung.

AMSTERDAM:
Do opuštěných kanceláří se vrací život

S následky finanční krize z roku 2008 a s ní spojenou recesí se Nizozemsko vyrovnává dodnes. V Amsterdamu je stále mnoho desítek prázdných kancelářských budov, z nichž některé se bezhlavě stavěly v době takzvané dot.com bubliny. Postupně se ale daří měnit jejich původní účel a vznikají v nich byty či školy. Loni město proměnilo v bydlení 61 nevyužívaných kancelářských budov, v příštích dvou letech jich má v plánu takto konvertovat 250. V někdejších kancelářích tak podle nizozemského tisku vzniknou další 4000 bytů.

Do některých opuštěných kancelářských budov v okrajových částech Amsterdamu se vrací firmy. Příkladem je 11 let prázdná centrála společnosti IBM v byznysparku Rieker ve čtvrti Nieuw-West. V této části města se postavily jen kanceláře, kde s koncem pracovní doby prakticky končil veškerý život. To však pomalu přestává platit. V bývalé centrále firmy IBM se zrodil pracovní koncept B.Amsterdam, jenž je dnes líhní start-upů v Evropě.

Do mrtvého domu se vrátili lidé. Jednu ze tří budov pomohl vzkřísit nizozemský ateliér Next Architects. Budova s názvem B.1 ve tvaru kvádru o rozloze 18 tisíc m2 se proměnila v živé centrum startupových společností, živnostníků a podnikatelů z kreativního průmyslu. Dům má industriální charakter, přičemž původní materiály v něm zůstaly. Bývalá centrála IBM už není jen místem, kam se dojíždí za prací. V budově se dá stravovat i sportovat, pořádají se v ní různé akce, nechybí ani kino. Loni v létě v objektu zahájila provoz střešní restaurace Bureau s výhledem na město. Část střechy je pokryta zelení a kuchaři tu pěstují zeleninu a bylinky. A společnost IBM, jež budovu před lety opustila a postavila si centrálu v jiné části Amsterdamu, sem přestěhovala aspoň své oddělení inovací.

Vdechnout život se podařilo také budově B.2 a v polovině letošního roku otevírá B.3. Areál tak celkově nabídne 40 tisíc m2 plochy a ročně jej navštíví přes půl milionu lidí. Koncept, který založili tři Nizozemci, zaujal i v zahraničí. Letos zahájí provoz B. New York ve čtvrti Brooklyn. Cílem projektu je podporovat evropské společnosti, které chtějí vstoupit na americký trh, a naopak také firmy z USA toužící se prosadit v Evropě.

HAELEN:
Nejzelenější kanceláře světa

Nizozemsko je pro mnohé země vzorem i v udržitelnosti z hlediska úspor energií v budovách. Nejudržitelnější kancelářská budova na světě se nachází v malém městě Haelen na jihovýchodě země u hranic s Německem. Nechala si ji postavit společnost Geelen Counterflow, specializující se na výrobu průmyslových sušáren a chladičů. Nová centrála firmy získala v mezinárodním "zeleném" certifikačním systému BREEAM 99,94 procenta. Vyšší skóre v tomto hodnocení dosud žádná jiná kancelářská budova na světě nezískala. Tento měsíc si pak stavba odnesla z každoroční soutěže BREEAM Awards cenu za nejlepší kancelářskou budovu světa v kategorii novostavby.

Nové sídlo firmy Geelen Counterflow patří mezi malé objekty, pracuje v něm 50 zaměstnanců. Budova produkuje o polovinu více solární energie, než kolik jí spotřebuje na vytápění, chlazení, svícení a provoz počítačů. Získaná energie se využívá v sousední výrobní hale: na laserové řezání nerezové oceli a k dobíjení baterií elektrických vysokozdvižných vozíků.

Investor dbal na to, aby se při stavbě nového sídla co možná nejvíce používaly stavební materiály, jež nepoškozují životní prostředí. Tedy takové, které bude možné na konci jejich životnosti opětovně využít. Budova je ze dřeva, patřícího mezi stavební materiály s nejnižší uhlíkovou stopou. V okolí domu byly vysázeny původní rostliny a květiny. Zahradní architekti rovněž vytvořili místa pro hnízdění ptáků, hmyzu, netopýrů a obojživelníků.

Společnost Geelen Counterflow vyrábí sušárny a chladiče, které jsou velmi náročné na spotřebu energií. Její nová centrála je dalším krokem na cestě k vyřazení fosilních paliv. Následovat by měl vývoj nové generace sušáren, jež budou napájeny pouze z energie z obnovitelných zdrojů.

Do loňského roku byla nejšetrnější kancelářskou budovou světa stavba s názvem The Edge v Amsterdamu, v níž si většinu ploch pronajala poradenská společnost Deloitte. Dům, který v systému BREEAM posbíral 98,36 procenta, má o 70 procent nižší spotřebu elektřiny než běžná kancelářská budova. K splachování toalet a zalévání zeleně se využívá dešťová voda. Na střeše a jižní fasádě domu jsou instalovány solární panely a solární okna.

Budova je zároveň chytrá. Je protkána potrubími − v jednom z nich jsou kabely a ve druhém voda, kterou se interiér chladí a vytápí. Dvacet tisíc čidel rozmístěných po budově sleduje teplotu a vlhkost. Intenzitu osvětlení a teplotu si přitom mohou zaměstnanci upravovat pomocí aplikace v telefonu. Všechny pracovní stoly mají zabudované bezdrátové nabíječky mobilů. Při vjezdu do podzemních garáží nemusí zaměstnanci ani hnout prstem. Kamera snímá poznávací značky vozů a závora se zvedne automaticky. Senzory na světla jsou nejen v kancelářích, ale i v garážích − LED svítidla se stmívají, když se lidé z garáží vzdalují, a naopak přidají na intenzitě, pokud se přibližují. Samozřejmostí jsou v Nizozemsku kolárny pro cyklisty, jež jsou v The Edge vybaveny bezplatnými nabíjecími stanicemi na elektrokola.

Moderní je rovněž interiér budovy, přibližně čtvrtinu z celkových 40 tisíc m2 zabírají prostory k neformálnímu setkávání s kolegy. Typicky je v administrativních centrech pro tento účel vyčleněna jen desetina celkové plochy, drtivou část prostor mnohdy zabírají pracovní stoly.