Slova prezidenta o tom, že by intervence mohly skončit "možná dříve, než se nadějeme", spekulanty nechala v klidu. Objem březnových intervencí je přesto masivní, podle odhadů ekonomů dosáhly už přibližně 300 miliard korun.
Od počátku roku tak jde celkem o 900 miliard korun, které musela ČNB použít k nákupu eur, pokud neměla koruna posílit a porušit tak kurzový závazek. Udržet kurz koruny k euru slabší než 27 korun za euro se snaží centrální banka už od listopadu roku 2013. O enormním množství eur proudících do Česka svědčí i fakt, že letošní objem intervencí už je větší než za celé období let 2013 až 2016.
Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl je jedním z nejviditelnějších obhájců umělého oslabování koruny. Nyní by si přál její pozdější uvolnění. "Bylo by to bezpečnější pro hladký průběh manévru," říká.
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera ČNB v posledních dnech směnila za eura v průměru 30 miliard korun denně. "Pondělní komentář prezidenta Zemana dle dosavadních čísel k nadměrnému zvýšení intervencí nevedl," říká Seidler. Naráží tak na pondělní výroky Miloše Zemana, který tvrdil, že mu guvernér ČNB Jiří Rusnok řekl, že k ukončení intervencí může dojít "možná dříve, než se nadějeme".
ČNB musí být na devizových trzích přítomna zejména kvůli zájmu zahraničních spekulantů. Ti nakupují českou měnu v očekávání, že vůči euru po ukončení kurzového závazku posílí a oni na pohybu kurzu vydělají. Kromě spekulantů je kurzový závazek ČNB pod tlakem také kvůli zajišťovacím operacím exportérů, kteří si zajišťují své příjmy v eurech, aby je nepoškodilo pravděpodobné posílení koruny.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
