Podle Mojmíra Hampla, viceguvernéra České národní banky, se případná ztráta banky, plynoucí z možného budoucího posilování koruny, nedotkne peněženek občanů. Téma ztráty centrální banky, jejíž hospodaření ze zákona není součástí veřejných rozpočtů, se objevilo s tím, jak v posledních měsících rekordně rostou zásoby eur na účtech ČNB.

Česko má kvůli nákupům eur během intervencí druhé nejvyšší devizové rezervy ze všech vyspělých zemí. Zásoba cizích měn v současnosti představuje asi 60 procent tuzemského hrubého domácího produktu. Větší objem rezerv vůči svému hospodářství má už jen Švýcarsko s poměrem přes 80 procent. Někteří ekonomové varovali, že nárůst rezerv, které obvykle centrální banky drží jako pojistku proti spekulativním útokům na národní měnu, může spustit kritiku hospodaření banky a v konečném důsledku i omezení její nezávislosti.

"Není to téma, které by daňové poplatníky mělo trápit, protože pokud centrální banka zůstane striktně oddělená od veřejných rozpočtů – což je její definice – tak se hospodaření centrální banky nerovná hospodaření daňových poplatníků," argumentuje Hampl. Podle něj by posilování koruny a případná budoucí ztráta banky byly výsledkem přibližování se české ekonomiky Západu, což by daňoví poplatníci měli spíš přivítat.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se