Pro 80 procent investorů na internetové platformě Zonky je on-line půjčování peněz jiným lidem (takzvané peer-to-peer) první zkušeností s investováním, odhaduje ředitelka Zonky Lucie Tvarůžková. Jedno z největších rizik pro investory spočívá u této formy půjček v tom, že dlužníci přestanou splácet. I proto Tvarůžková původně investorům slíbila, že bude za neplatiči osobně chodit zjišťovat, kde je problém.

HN: Pořád navštěvujete klienty, kteří přestanou platit?

Už ne. Máme na to vystudovaného psychologa. Funguje to docela dobře, protože má cit. Pozná, u koho nemá smysl se bavit o odkladu splátek. Řadě lidí naopak pomůžeme se ke splácení vrátit.

HN: Kolik máte nyní neplatičů?

Díváme se vždy na lidi, kteří u nás mají půjčku déle než tři měsíce. U čerstvých klientů je jen malá pravděpodobnost, že nezaplatí. To by musel být podvod. Celkově je neplatičů méně než jedno procento.

Lucie Tvarůžková (37)

Původní profesí je novinářka. Pracovala v Lidových novinách, Mladé frontě Dnes i v HN. Zonky řídí od července 2014.

HN: Kdo je typickým investorem na Zonky?

85 procent investorů jsou muži.

HN: Čím se to dá vysvětlit?

Počet žen, které naším prostřednictvím investují, je podle mě vyšší než všude jinde. Způsob, jakým jsme Zonky vymysleli, oslovuje ženy více než investování do akcií. Je to pro ně jednodušší a potřebují menší objem peněz. V průměru u nás mají lidé 50 tisíc a mají peníze rozložené do mnoha půjček. Investorů, kteří si vybírají pouze vysoce rizikové půjčky s vysokým úrokem, je jen okolo stovky z celkových 9300. Lidé u nás zatím rozinvestovali přes půl miliardy korun. Průměrný výnos dosahuje 6,3 procenta ročně, což je na dnešní poměry dobré.

HN: S rostoucí inflací ale lidé možná budou chtít i vyšší výnosy…

To ovšem zároveň znamená, že se zvýší úroky pro lidi, kteří si půjčují u bank. Banky nebudou schopny držet úroky tak nízko jako dnes.

HN: Počítáte s tím, že na to budete reagovat také?

Zatím ne. Naši příležitost vidíme v tom, že jsme levní, takže my naopak čekáme na okamžik, kdy banky půjdou s úroky výš.

HN: Jaký odhadujete potenciální počet investorů, kteří by na Zonky mohli přijít?

Náš projekt je vymyšlený tak, aby byl jednoduchý. K první investici stačí dvě stovky, máme srozumitelný způsob ratingu. Cílíme na to, aby investorů mohly být stovky tisíc. Myslíme si, že přišla doba, kdy i obyčejní lidé začínají aktivně pracovat se svými penězi a s majetkem. Pronajímají byt, když tam zrovna nejsou, půjčují auto, když ho nepotřebují, zbudou jim dva ­tisíce z výplaty, tak je investují.

HN: Máte na Zonky spíše lidi, pro které je to jediný způsob investování, nebo tam jsou i zkušenější ­investoři?

Máme tři skupiny lidí. Tvrdé jádro tvoří lidé, kteří mají investice všude možně a peer-to-peer půjčky jsou pro ně jen jedním ze způsobů. Těch je odhadem deset procent. Dalších deset procent jsou lidé, kteří jsou výhradně v peer-to-peer platformách. Znají všechny v Evropě a do ničeho jiného neinvestují. A pak máme tu většinu, pro kterou je to vůbec první zkušenost s investováním.

HN: Proč lidé podle vás na Zonky půjčují peníze i za úrok, který je menší než výnos v podílových fondech?

Je to jednoduché, příjemné na ovládání a většinu investorů to baví. Vidí, jak jim lidé každý měsíc splácí. Není to tak, že dají peníze do podílového fondu a nevědí, co se s nimi děje.

HN: Část půjček, které se zpočátku nedaří celé zainvestovat, zachrání krátce před ukončením vybírání peněz velký investor. Kdo to je?

Je to spřízněná firma ze skupiny PPF.

HN: Nejde ale o pokřivení trhu? Příběh, který sám o sobě investory z nějakého důvodu nezaujal, by byl vyřazen…

O pokřivení trhu by šlo jen v případě, že by investoři hodnotili příběhy skutečně jen podle jejich zajímavosti. My ale tento nástroj používáme na doinvestování nejméně rizikových půjček s nízkými úroky, kde je dnes ochota investorů dát do nich peníze bohužel malá.

HN: Jak to chcete udělat?

Zvažujeme několik možností. Jednu navrhli sami investoři. Pokud by někdo chtěl investovat na Zonky, musel by mít povinně část portfolia v nízkoúročených půjčkách. Já ale nemám ráda povinnost a nechci lidem nařizovat, co mají dělat. Dále je možnost jít přes investorský poplatek. Ten máme dnes u všech půjček stejný, takže přemýšlíme, že bychom ho u nízkých úroků snížili, a zvedli tak jejich atraktivitu.

HN: Chystáte nějaké další změny?

Z pohledu investora pracujeme na dvou důležitých věcech. Jednou z nich je takzvaný sekundární trh, který umožní investice po nějakém čase odprodat. Dále připravujeme pojištění neschopnosti splácet. Obojí bychom chtěli stihnout do podzimu.