Firmy, které potřebují peníze na další růst, si mohou o financování říci nejen v bance. On-line investiční platforma Fundlift, za kterou stojí finanční skupina Roklen, jim od loňského května umožňuje získat prostředky také přes internet přímo od investorů. Přes 1300 lidí už tímto způsobem investovalo dohromady přes 67 milionů korun. Ředitelka Fundliftu Andrea Lauren si myslí, že projekt má potenciál oslovit desítky tisíc lidí.

HN: Co investory nejvíce motivuje k tomu, aby investovali přes internet do firem, které potřebují peníze na další růst?

Jde o kombinaci vyššího výnosu s osobní angažovaností − emocionálním vztahem ke konkrétnímu projektu. Roli hraje i to, že se tato forma investování líbí jako inovativní. Většinou jde o technologicky zdatné a movité investory. Právě výnosem se Fundlift nejvíce liší od crowdfundingu typu darů, jako je Hithit nebo Startovač, kde se jedná o dobrovolné příspěvky.

HN: Zmínila jste citový vztah investora k projektu. Jak vypadá?

Máme i pasivní investory, kteří jen pošlou peníze a zajímá je hlavně výnos. Pak ale máme i lidi, kteří projektem žijí. Jedním z prvních projektů, které si na Fundlift šly pro peníze, byl řetězec rychlého občerstvení Burrito Loco. Jeden investor do projektu vložil poměrně velkou částku a potom na svém Facebooku ukázal, jak šel do Bur­rita Loca obědvat. Celé to nafotil a napsal: "Zhodnocuji svoji investici." Řada investorů se aktivně zajímá o projekt, do kterého dali peníze. Využívají možnosti setkat se s majiteli firmy, prohlédnout si provoz nebo odebírat od dané firmy zboží či služby.

HN: V čem se Fundlift nejvíce liší od podílových fondů?

Ve fondech investujete do anonymního portfolia, které v čase nemáte možnost ovlivnit, protože je řízené manažerem fondu. Na Fundliftu se naopak jedná o přímou investici. Investor si může přečíst něco o lidech, kteří za firmou stojí, podívat se na finanční projekce a sám se pak rozhoduje. Fundlift se zaměřuje na mladé růstové firmy, které buď dosud nedosáhnou na bankovní financování, nebo z různých důvodů peníze z banky nechtějí. Jsou to tedy firmy rizikovější. I díky tomu ale mohou nabídnout vyšší výnos.

HN: Vyšší riziko je ale i v tom, že člověk investuje jen do jedné firmy…

Proto doporučuji investorům, aby peníze na Fundliftu rozložili mezi více společností a vytvořili si malé portfolio přímých investic. I tak by mělo jít u investorů jen o doplňkovou investici, na kterou půjde pět až deset procent jejich volných peněz.

HN: Jakých výnosů investoři na Fund­liftu v průměru dosahují?

Co se týče dluhopisů, tak je to od 6 do 8,5 procenta. Konvertibilní certifikáty mají všechny standardní úrok 10 procent. Pokud ale dojde k dalšímu kolu financování nebo prodeji společnosti, dávají investorům také možnost vyměnit certifikát za podíl ve firmě a zhodnotit investici i tímto způsobem.

HN: U podílových fondů ovlivňují čistý výnos poplatky. Jak je to u Fundliftu?

Od firem si bereme pět procent z úspěšně zainvestovaných kampaní, pro investory jsou naše služby zdarma.

HN: Na Fundliftu berou investoři celé riziko na sebe. Už se stalo, že by jim některá firma nezaplatila úrok?

Investorům se Fundlift otevřel 31. května loňského roku. Zatím se vyplácely dvakrát úroky a vše proběhlo bez problémů. U konvertibilních certifikátů se úroky kumulují do splatnosti, takže tam bude jasno až na samém konci investice.

HN: Dříve nebo později by se ale mohlo stát, že některá z firem platit přestane. Jak by to podle vás ovlivnilo životaschopnost Fundliftu jako projektu?

Pokud k něčemu takovému dojde, bude to mít velký vliv na chuť lidí přes Fundlift investovat. Máme zhruba 1350 aktivních investorů a jejich počet každý týden roste. Zpočátku přicházeli takzvaní "early adopters" − technologičtí nadšenci, kteří by pravděpodobně krach nějakého projektu přijali snadněji než lidé, kteří si jdou na Fundlift hlavně pro výnos. Díváme se i na příklady ze zahraničí. Největší on-line investiční platforma v Evropě, Crowdcube, zažila hned zkraje své existence poměrně ošklivý krach jednoho projektu. Díky tomu, že s investory řádně, včas a soustavně komunikovala a nedala od problému ruce pryč, ustála to dobře. Podobnou cestou bychom šli i my.

HN: Kolik peněz už u vás lidé proinvestovali celkem?

Přes 67 milionů korun.

HN: Na poplatcích jste tedy vybrali zhruba tři miliony korun. Je Fund­lift úspěšný z podnikatelského hlediska?

Zatím to hodnotíme jako úspěch. V českém prostředí, kde není kultura investování příliš rozvinutá, nám spousta lidí nedávala velké šance. Říkali, že lidé nebudou chtít přes Fundlift investovat. To se naštěstí nepotvrdilo. Uvědomujeme si, že neděláme produkt pro široké masy. S finančními výsledky jsme spokojení a myslíme si, že náklady držíme pod kontrolou.

HN: Co plánujete do budoucna?

Chceme zvyšovat počet investorů. Myslíme si, že potenciál českého trhu pro tuto platformu dosahuje několika desítek tisíc lidí. Spolu s tím chceme nabídnout více projektů a zvyšovat průměrnou částku, pro kterou si firmy na Fundlift jdou. Teď je to kolem pěti milionů korun, s ohledem na regulaci můžeme jít až na milion eur, tedy v tuto chvíli 27 milionů korun.