Nejznámější internetová měna světa − bitcoin − právě prochází zásadní krizí své identity, která může vést až k jejímu rozdělení na dvě samostatná platidla.

Ještě koncem února byl jeden bitcoin dražší než troyská unce zlata a prodával se za rekordních 1268 dolarů (32 tisíc korun). Koncem minulého týdne se ale prohloubily spory dvou křídel jeho vývojářů. Ti se nemohou shodnout na tom, zda má platidlo nadále sloužit také k drobnějším platbám, nebo jen k milionovým převodům. Hodnota bitcoinu, o jehož podobě demokraticky rozhodují právě vývojáři, se proto za jediný den propadla o 18,6 procenta, pod tisíc dolarů za jednu virtuální minci. Během úterního dne ale posiluje o čtyři procenta a je přibližně na 1080 dolarech za bitcoin.

"Riziko rozštěpení bitcoinu na dvě samostatné měny je nyní největší za celou jeho osmiletou historii. Kdyby k němu došlo, většina uživatelů se přikloní k jedné verzi měny, zatímco ta druhá citelně oslabí," myslí si finanční analytik Dominik Stroukal z Institutu Ludwiga von Miesese.

Svět bitcoinu

◼ Bitcoin vznikl v roce 2009. Jeho cílem bylo zbavit peněžní svět vlivu centrálních bank a národních států. K tomu měně slouží automatický účetní systém – blockchain. Ten bloky jednotlivých transakcí potvrzuje za pomoci počítačů specializovaných uživatelů-těžařů.
◼ Bitcoin nepodléhá inflaci a je obzvlášť využíván k rychlým přeshraničním platbám. Často se ale potýká s citelnými výkyvy svého kurzu, krachy bitcoinových burz a využíváním své platební sítě organizovaným zločinem.
◼ Bitcoin je největší z 650 světových digitálních měn. Na 14miliardovém trhu digitálních peněz se podílí 11,9 miliardy dolarů.

Podle něj by uživatelé v případě rozdělení na čas drželi své peníze v obou systémech zároveň. "V každém by ale nejspíš platili rozdílné transakční poplatky, takže by jeden z nich převládl," předpokládá Stroukal.

Za nynějším propadem digitální měny stojí dlouhodobé spory o její technickou podobu a moc takzvaných těžařů. To je speciální kategorie uživatelů, kteří v bitcoinovém systému nahrazují roli bank. Těžaři za pomoci svých počítačů automaticky potvrzují veškeré digitální platby v bitcoinech, za to jim náleží zhruba 0,7 procenta z každé proběhlé transakce.

Všechny převody se převádějí v takzvaných blocích, do nichž se vejde jen omezené množství zhruba dvou tisíc transakcí. Takto malé bloky už ovšem nynějším 10 milionům bitcoinových uživatelů přestávají stačit. Těžaři, kteří si jsou takových limitů vědomi, proto své poplatky šroubují neúměrně vysoko.

"Když si tak nyní za bitcoiny koupíte pivo, další pivo vás bude stát provedení platby. A to samozřejmě vyhovuje právě těžařům," vysvětluje analytik Stroukal.

Podle něho se současný spor bitcoinových tvůrců točí kolem toho, na co měnu, v níž se nyní točí asi 12 miliard dolarů (v přepočtu kolem 300 miliard korun), používat.

Jedna skupina bitcoinových tvůrců, které podporují těžaři, navrhuje kosmetické úpravy: bloky nezvětšovat, vyčlenit z nich ale potvrzování drobných plateb, pro něž by měl vzniknout zcela nový systém.

"Menší platby správu celého systému prodražují, a brání tak jeho masovému rozšíření mezi více lidí. Bitcoin by měl ale spíše sloužit k převodům vyšších částek a udržování peněžní hodnoty," myslí si Martin Šíp z organizace Paralelní Polis, která v Česku tuto měnu propaguje.

"Kdyby se ale bloky zvětšily třeba dvojnásobně, stejnou měrou by klesly i poplatky, které jsou pro drobné uživatele klíčové. Do systému by se nejspíš nahrnulo více nových uživatelů a dlouhodobě by se to vyplatilo i těžařům," kontruje analytik Stroukal.

18,6 procenta

byl propad kurzu bitcoinu k dolaru od minulého pátku do soboty (na 947 dolarů). Virtuální měna včera znovu posílila na 1045 dolarů za bitcoin. Přesto se analytici obávají jejího dalšího oslabování a rozštěpení na dvě samostatná platidla.

Ten stojí spíše na straně druhé skupiny vývojářů, jejichž cílem je podobu bitcoinu zásadně reformovat. I k nim má ale výhrady. "Prakticky volají po vzniku dvou samostatných měn. Bitcoin je ovšem už tak dost složitý. Jeho rozštěpení by proto důvěryhodnosti digitální měny vůbec neprospělo," míní.

Připomíná, že hodnotu internetového platidla − na rozdíl od klasických měn − neovlivňují národní státy ani jejich centrální banky. Cenu určuje pouze poptávka jeho uživatelů. Ta se včera přece jenom opět ustálila. Digitální měna znovu překonala hranici tisíce dolarů za virtuální minci.

"Tak by to mohlo pokračovat i nadále, pokud některá ze znesvářených skupin vývojářů nad tou druhou nepřevládne," očekává Stroukal.