Větší využití zemního plynu a obnovitelných zdrojů při výrobě energie se začíná pozitivně projevovat na čistotě ovzduší. Údaje Mezinárodní energetické agentury dokládají, že se podařilo zastavit dlouhodobý růst vypouštění oxidu uhličitého a loňský rok byl už třetím v řadě, kdy tyto emise celosvětově stagnovaly. I přesto výkonnost světové ekonomiky rostla. Kromě využití plynu k čistšímu vzduchu přispěly také větší úspory energií.

"Poslední tři roky naznačují obrat v trendu a to je bezpochyby důvodem pro optimismus," okomentoval vývoj u emisí CO2 Fatih Birol, výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA). Narážel tak na skutečnost, že do roku 2013 emise CO2 nepřetržitě rostly. Výjimkou byl rok 2009, kdy světové hospodářství postihla krize.

HDP roste, emise klesají

Velkou roli ve zlepšující se situaci hraje technologický vývoj. Například loni globální emise dosáhly 32,1 gigatuny, tedy stejného množství jako v předešlých dvou letech. Světový hrubý domácí produkt přitom loni vzrostl o 3,1 procenta.

"Ukazuje to také, jak důležitou roli hrají tržní síly a technologické inovace," dodal Birol s tím, že zřejmé je to zejména v případě Spojených států. Právě v USA došlo loni k poklesu množství vypuštěných emisí o tři procenta na 160 milionů tun, ekonomika přitom zaznamenala růst o 1,6 procenta. Emise ve Spojených státech byly v minulém roce nejnižší od roku 1992, hrubý domácí produkt od té doby vzrostl o 80 procent.

Rok 2016 byl vůbec první, v kterém v USA množství elektřiny vyrobené z plynu překonalo množství vyprodukované uhelnými elektrárnami.

Příznivě se vyvíjely emise oxidu uhličitého i v případě Číny, jejíž prudký ekonomický rozmach šel v minulosti na úkor životního prostředí. Čínské emise oxidu uhličitého v loňském roce klesly o jedno procento. To sice není mnoho, na druhou stranu hospodářství zaznamenalo růst o 6,7 procenta.

Nízká cena emisních povolenek

Důvodů poklesu bylo hned několik. V případě elektráren hrál mimo jiné roli větší podíl obnovitelných zdrojů, zejména vodních a větrných elektráren, a nově spuštěné jaderné reaktory. A samozřejmě větší podíl elektráren na zemní plyn.

"Nárůst podílu zemního plynu v Číně a také v Indii je značný, což se kladně odráží na kvalitě ovzduší. Svou roli hrají i opatření přijatá na podporu ochrany životního prostředí," uvedl ředitel IEA Fatih Birol.

V Evropě loni množství vypuštěného CO2 stagnovalo. Důvodem je i to, že Evropské unii se snahy o snížení množství emisí příliš nedaří. Důvodem je nízká cena emisních povolenek. Emisní povolenky, každá odpovídá jedné tuně CO2, přitom měly tlačit znečišťovatele ovzduší k větším investicím do čistějších technologií. Povolenky na vypouštění škodlivin si musí kupovat. Na trhu jich však je velký přebytek. A tak je jejich cena významně nižší, než by si EU přála.

Aktuálně se pohybuje okolo pěti eur za jednu povolenku, namísto 20 až 30 eur, kolem kterých se měla pohybovat. Evropská unie se proto snaží systém znovu nastartovat a ceny povolenek zvýšit. Omezit chce například příděl bezplatných povolenek, což se nezamlouvá například českým ocelářským podnikům a ani Svazu průmyslu a dopravy. Zástupci ocelářských a dalších průmyslových firem se obávají, že v případě zdražení povolenek by získaly konkurenční výhodu firmy z Asie či USA, kde si povolenky kupovat nemusí.