Bylo 6. prosince roku 2009 a v pražském hotelu Hilton poměrně nenápadně odstartoval pokerový boom v Česku. Mladý student Jan Škampa tu v turnaji Evropské pokerové tour, nejprestižnějším podniku evropského turnajového pokeru, získal titul šampiona. Domů si odnesl nejen stříbrnou trofej, ale také 682 tisíc eur. Do té doby jednoznačně největší částku, kterou kdy český hráč v pokeru vyhrál.

Byla to událost, jíž si nemohla nevšimnout i média, která do té doby poker ignorovala jako cosi, co patří do kovbojek a filmu Podraz. Škampovo vítězství ale Česku ukázalo poker jako fenomén, který už v tu dobu většina světa znala coby nejpopulárnější karetní hru na planetě.

Já tu hru přitahuju

"Nedávno jsem seděl v Rakousku v prázdném kasinu a najednou během chvíle se tam sešlo 40 až 50 pokerových hráčů," popisuje v rozhovoru pro HN Leon Tsoukernik důvod, proč do jeho kasina King's v Rozvadově jezdí hrát poker lidé z celého světa.Leon Tsoukernik

Příčin fascinujícího vzestupu je hned několik. Tou první je samotná hra. Nejpopulárnější pokerová varianta Texas Hold' Em je, jak tvrdí Mike Sexton, dlouholetý komentátor přenosů z amerického pokerového okruhu WPT, "hra, kterou pochopíte za pět minut a zbytek života se ji pak snažíte naučit".

Jinými slovy řečeno, jsou tu jednoduchá pravidla, která ale umožňují složité herní koncepty, k jejichž uplatnění potřebujete celou škálu dovedností: od psychické odolnosti po dobré zvládnutí matematiky. Ostatně i to pomohlo Škampovi v další kariéře − momentálně se místo pokeru věnuje obchodování s elektřinou ve společnosti Nano Energies.

Druhým fenoménem pak byl nástup televizních přenosů, které se staly velmi populárními díky tomu, že divákům ukazovaly karty, jež byly hráčům skryty.

A konečně třetím fenoménem se stal nástup on-line pokeru. V roce 2001 začaly fungovat největší on-line herny PartyPoker ­a PokerStars, které umožňovaly odehrát mnohonásobně větší množství her, než by hráči kdy dokázali naživo. Což samozřejmě významně posunulo kvalitu hry a přispělo k její další popularitě.

V Čechách Škampovo vítězství inspirovalo mnoho dalších. Zatímco mladší generace hráčů se věnovala spíše hraní on-line, které má blíže k počítačovým herním strategiím, starší generace si oblíbila zejména turnaje v kasinech. Ta začala poker nabízet s radostí. Pro běžné české kasino poker nikdy nebyl výdělečný, nicméně přivedl hráče, kteří vedle pokeru mohli něco utratit i na automatech nebo ruletě.

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ HRÁČI PODLE VÝDĚLKU

Stále větší tlak na regulaci hazardu ale možnosti hrát živý poker postupně významně omezil. A s novým loterijním zákonem, platným od letošního ledna, byl prakticky rozmetán i on-line poker. Stalo se tak nejen kvůli neschopnosti ministerstva financí dohodnout se se zahraničními provozovateli on-line heren na tom, co přesně je potřeba splnit pro udělení licence na českém trhu, ale především kvůli nenápadné větě ukryté v zákoně, která po provozovateli žádá, aby před začátkem turnaje vybral od hráčů na vstupních poplatcích alespoň 50 procent předem stanovené minimální výše výhry.

Tahle formulace tak v Česku prakticky zakázala pořádání velmi populárních "garantovaných turnajů", ve kterých pořadatel předem zaručil minimální částku na výhry. A to v době, kdy se Česko ocitlo na vrcholu pokerového boomu: Vojtěch Růžička skončil loni pátý v hlavním turnaji WSOP v Las Vegas, tedy fakticky kaž­doročním mistrovství světa. V roce 2011 se tam Martin Staszko z Ostravy dokonce umístil druhý. A podobně dobré výsledky zaznamenávali čeští hráči i on-line.

ČÍSLA, HVĚZDY A CELEBRITY POKERU

Změny přitom paradoxně dopadnou nejvíc na rekreační hráče: pokeroví profesionálové tak jako tak objíždějí spíše světové turnaje a nejlepší on-line hráči mohou vždy odejít do takzvaného pokerového exilu, tedy přestěhovat se do země, která svým rezidentům umožňuje hrát neomezeně. Ostatně tak to udělalo mnoho amerických pokerových profesionálů po známém černém pátku v roce 2011, kdy americká vláda odřízla všechny hazardní herny od přístupu na americký trh. Hráči, kteří hrají nárazově a pro zábavu, samozřejmě podobnou možnost nemají.

Nové situaci se nejlépe přizpůsobil majitel rozvadovského King's Casina Leon Tsoukernik, který od počátku pochopil dvě důležité věci. Že poker je do značné míry showbyznys, protože nabízí velké příběhy. Chytře vybudovaná osobní legenda o majiteli kasina, ochotném hrát s kýmkoliv téměř jakoukoliv hru prakticky o cokoliv, a zároveň orientace na německý a později i evropský trh udělaly z Tsoukernika krále nejen české, ale do značné míry i evropské pokerové scény. Rozvadovské kasino má dnes kapacitu pořádat téměř jakkoliv velký turnaj a jeho umístění v malé pohraniční vesnici dává Tsoukernikovi potřebný pocit legislativní stability, protože má s místními politiky dobré vztahy. Což je nesmírně cenné v situaci, kdy s hazardem nějakým způsobem nebojuje jen Česko, ale i Německo, Rakousko, Itálie a další státy.

Hazardní mapa Česka se momentálně významným způsobem mění. Mnoho někdejších velkých podniků, jakými byla například síť kasin Magic Planet, se snaží po legislativním přiškrcení hazardu přenést svůj byznys do zahraničí, zatímco uvolněný tržní podíl pro sebe získávají noví hráči, například společnost Rebuy Stars Josefa Lišky a Jana Matala. Leon Tsoukernik se naproti tomu drží svého plánu. Udělat největší evropskou hernu pro živý poker, kam by jezdili mimo jiné i hráči z Čech. A kdokoliv se pokusí v oblasti živého pokeru v Čechách podnikat, bude s ním muset počítat.