Na hlasy dvou lidí může Geert Wilders ve středečních nizozemských parlamentních volbách určitě zapomenout: své matky a bratra. "Muslimové jsou pro něj jen obětním beránkem. Jde mu podle mě pouze o to, aby získal moc," řekl Paul Wilders médiím. Jeho bratr prý tvrdí, že když nedosáhne svého, vyvolá v Nizozemsku revoluci. "To je, jako když do ohně lijete benzin," bojí se Paul toho, co mohou Geertovy politické ambice způsobit.

Paul Wilders dřív o Geertovi nikdy veřejně nemluvil. Před volbami ale ztratil trpělivost. Poslední kapkou pro něj bylo, když Geert Wilders na svůj Twitter umístil fotomontáž, na které je německá kancléřka Angela Merkelová umazaná od krve. "Upřímně se omlouvám za to, jak se můj bratr chová," napsal Paul Wilders na svůj twitterový účet.

Podobně to podle Paula vidí jejich více než osmdesátiletá matka: "Jsem si fakt jistý, že mého bratra nikdy nevolila a ani to nikdy neudělá." Paulovi dřív hrozili smrtí radikální islamisté, teď dostává stejné výhrůžky od příznivců Geerta Wilderse.

Wilders není sám

Klíčová Francie

◼ Nejblíž k moci mají radikálové ve Francii. Marine Le Penová je favoritkou prvního, dubnového kola prezidentských voleb.

◼ Prohlašuje, že když se do půl roku od jejího nástupu Evropská unie radikálně nezmění, vyhlásí referendum o francouzském odchodu. Chce taky návrat k vlastní měně.

◼ Podle průzkumů by měla Le Penová ve druhém, rozhodujícím kole prezidentských voleb prohrát.

Hvězdy v Itálii

◼ Nejsilnější politickou stranou v zemi je podle průzkumů Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla. Chce odejít z eurozóny, ale ne z Evropské unie.

◼ Lidé by měli podle hnutí vládnout pomocí referend. V Itálii letos možná budou předčasné volby.

Německý střed drží

◼ V Německu se do Spolkového sněmu poprvé od druhé světové války nejspíš dostanou nacionalisté. Podpora strany Alternativa pro Německo ale v poslední době klesá.

◼ Část voličů se vrátila k sociálním demokratům. Jejich nový lídr Martin Schulz je jasně proevropský, stejně jako kancléřka Angela Merkelová.

I přes rozpory v rodině má Wildersova Strana pro svobodu šanci středeční volby vyhrát. V průzkumech dlouho s velkým náskokem vedla. Pár týdnů před hlasováním začala ztrácet, až ji podle některých odhadů předstihli vládní liberálové. Souboj je ale stále otevřený. Nizozemsko může být letos první zemí, ve které výrazně uspějí populisté a radikálové. Podobně přitom mohou dopadnout i další klíčové volby: ve Francii a částečně i v Německu. Úspěch populistů by nejspíš zásadně změnil Evropu.

Jen pro bílé, černochu

Geert Wilders jde do voleb s velmi stručným programem. Napsal ho na Facebook, vejde se na jednu stranu. Je to série hesel: "Zavřeme všechny mešity a islámské školy, zakážeme korán." "Nepřijmeme ani jednoho uprchlíka nebo migranta z islámských zemí, zavřeme naše hranice." "Spoustu peněz dáme armádě a policii." Naopak na vědu a výzkum nebo na podporu umění by Wilders z rozpočtu neposlal jedno jediné euro. Tedy vlastně gulden, protože z eurozóny i z Evropské unie chce co nejdřív odejít. "Nizozemsko bude zase nezávislé," píše Wilders. Zdaleka nejdůležitějším tématem je pro něj islám. "Pohání ho představa, že kultura, jak ji v Evropě a v Nizozemsku známe, musí být zachráněna před islámem," řekl serveru Politico bývalý kandidát za Wildersovu stranu Geert Tomlow.

V minulosti přitom Geert Wilders nebyl tak radikální jako dnes. Často záměrně provokoval, jak později připustil. Tehdy si obarvil své hnědé vlasy na blond. Nejdřív to bylo jen z legrace, pak ale zjistil, že mu tento velmi nápadný zevnějšek zajišťuje okamžitou pozornost. Těší se jí už skoro 20 let, co je poslancem. Wilders brojí proti elitám a označuje se za posla změny, přitom je ale sám jedním z nejdéle sloužících nizozemských politiků.

Po teroristických útocích v New Yorku a Washingtonu z 11. září 2001 odsuzoval některé své radikálnější souputníky na nizozemské politické scéně. "Nemůžeme házet všechny muslimy do jednoho pytle," řekl v televizi. "Na islámu není nic špatného, je to úctyhodné náboženství. Většina muslimů ve světě i Nizozemsku je dobrými občany, kteří neudělali nic špatného. Problémem je jen hrstka muslimských extremistů." Podobně mluvil ještě zhruba před deseti lety.

Dnes tvrdí, že umírnění muslimové neexistují. Pokud tak vystupují, jsou to prý buď lháři, nebo lidé, kteří nečetli korán.

Jak by mohly dopadnout volby

V Nizozemsku žije necelý milion muslimů. Pokud by se Wilders dostal k moci, vtrhla by policie do jejich domovů a zabavovala korán, který chce Wilders zakázat? Skutečně by zavřela všechny mešity, kam se tito lidé chodí modlit? Tak otevřenou a masovou diskriminaci jedné konkrétní skupiny Evropa nepoznala od nacistických opatření proti Židům. Wildersův bratr Paul říká, že se bojí nepokojů v ulicích, pokud by Geert chtěl svůj radikální program realizovat.

Mažu si tě, brácho

K vyhrocení Wildersových názorů nejspíš přispěla izolace a utajení, ve kterém už víc než 10 let žije. Kvůli výhrůžkám smrtí musí neustále střídat místa pobytu, dnem i nocí ho chrání policie. Na veřejnosti se objevuje jen občas. Podle stanov je jediným členem své Strany pro svobodu, kterou naprosto ovládá. Samota, konspirace a obavy o bezpečnost se na Wildersovi podepsaly i podle Paula. Dřív prý mohl s bratrem celkem volně diskutovat o jeho názorech, to se ale postupně začalo měnit. "Všiml jsem si, jak u něj začínají růst předsudky," říká Paul. "Jeho život se skládá z parlamentu, veřejných vystoupení a jeho bytu. Je izolovaný od každodenního života."

Geert s ním postupně přerušil veškeré styky. Poté co ho Paul veřejně kritizoval, ho Geert zablokoval i na Twitteru.

SPECIFICKÝ SYSTÉM VOLEB

◼ Ke zvolení do nizozemského parlamentu stačí pouhých 0,67 procenta hlasů. Ve středečních volbách tedy podle průzkumů uspěje možná až 14 stran.

◼ "Náš volební systém je tak poměrný, jak je to jen možné. Společnost se navíc proměnila. Dřív dominovaly tři velké bloky: křesťanští demokraté, liberálové a sociální demokraté. Lidé se ale s těmito bloky identifikují stále méně a volí nové, menší strany," řekl HN nizozemský politolog Stijn van Kessel, který momentálně působí na univerzitě v britském Loughborough.

◼ Nizozemci jsou proto zvyklí na složitá koaliční vyjednávání trvající mnoho měsíců. V současné vládě jsou jen dvě strany, ale to je spíše výjimkou – podle odhadů teď bude ke složení vládní koalice potřeba pět nebo možná až šest stran. A to hlavně v případě, že ve vládě nebude Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu. Koalici s Wildersem už všechny hlavní strany vyloučily.

◼ Wilders se ale už v minulosti na vládě podílel: v letech 2010 až 2012 v parlamentu podporoval vládu liberála Marka Rutteho, který je premiérem i dnes.

◼ Velmi nízká hranice pro zisk mandátů způsobuje, že šanci na zvolení mají i strany, které jsou velmi netradiční.

◼ Jedna z 28 partají, které kandidují, má tento program: "V parlamentu nebudeme nikdy o ničem hlasovat," stojí v manifestu strany Niet Stemmers (Nevoliči). Lidem slibuje, že v poslaneckých lavicích nikdy nezvedne ruku ani pro, ani proti žádnému návrhu. Strana tvrdí, že chce v politice zastupovat lidi, kteří k volbám nepřišli. "Čtvrtina voličů vždycky zůstane doma a nehlasuje. Přesto jsou všechna křesla v parlamentu rozdělena. Politické strany totiž předstírají, že nevoliči neexistují," hlásá tato strana.

◼ Zatímco Nevoliči neprosazují vůbec žádný program, jiné netradiční strany většinou vznikly k propagaci jednoho konkrétního cíle. Strana pro zvířata hájí práva zvířat, jak je z jejího názvu jasné. Může dostat kolem pěti mandátů.

◼ 50Plus je strana, která chce hájit zájmy voličů starších 50 let. V parlamentu je už od minulých voleb a letos podle průzkumů posílí.

◼ Šanci na mandáty má i strana Fórum pro demokracii, která chce o všech důležitějších otázkách nechat rozhodovat lidi v referendu. Podle kritiků ji podporuje Rusko.

Autor tohoto článku se s Geertem Wildersem jednou setkal. Stál před ním muž, který měl pod kontrolou každé své gesto, každý pohyb tváře. Připomínal indiánského náčelníka z knih Karla Maye. Někoho, kdo je přesvědčen, že jen a pouze na jeho bedrech spočívá budoucnost celého kmene.

Islám a soužití různých kultur nebyly v Nizozemsku žádným tématem ještě začátkem devadesátých let. "Zhruba před 20 lety se to ale radikálně změnilo. Problémy spojené s koexistencí lidí z různých civilizačních okruhů teď uznávají prakticky všechny hlavní politické strany," říká v rozhovoru s HN nizozemský politolog Stijn van Kessel, který momentálně působí na univerzitě v britském Loughborough.

Dcera na drogách? To nestačí

V některých městech si lidé stěžují například na gangy mladých Maročanů, kteří je obtěžují na ulicích. "Situace ale rozhodně není tak vážná, jak ji líčí Wilders. Neprobíhá tady žádná islamizace nizozemské kultury, které by hrozil zánik, jak Wilders tvrdí," je přesvědčen van Kessel. Wildersova strana podle něj problémy spojené s integrací muslimů záměrně zveličuje, aby je mohla politicky využít. Může to mít nebezpečné důsledky.

"Bojím se toho, jak se společnost polarizuje. Budou mít mé děti se svou barvou kůže a cize znějícími jmény rovné šance? Budou moci dál žít v Nizozemsku, kde jsme se já i ony narodily a vyrostly? A když ne, kam půjdeme? Máme jen nizozemské občanství," svěřila se deníkům Algemeen Dagblad a Financial Times muslimka z předměstí Amsterdamu, která pracuje jako pošťačka. Své jméno neřekla.

Na rizika soužití různých kultur v Nizozemsku ale neupozorňuje jen Wilders. Dělá to řada dalších politických stran včetně té nejsilnější, liberální VVD premiéra Marka Rutteho. Uprchlická a migrační krize, která Evropu zasáhla loni a předloni, teoreticky mohla debatu v Nizozemsku prudce vyostřit. V zemi se v roce 2016 registrovalo něco přes 31 tisíc žadatelů o azyl, tedy výrazně méně než třeba v Německu nebo ve Švédsku, v porovnání s Českem jde ale stále o velmi vysoké číslo. Z dostupných dat je jasně patrné, jak místní lidi ovlivní to, jestli mají s uprchlíky osobní zkušenost, nebo ne.

Podle průzkumu společnosti I&O zhruba polovina Nizozemců, kteří nežijí v blízkosti žádného ubytovacího zařízení pro uprchlíky, očekává, že by s těmito lidmi byly problémy, pokud by přišli do jejich města nebo vesnice. Ale jen 15 procent Nizozemců, kteří v blízkosti uprchlíků skutečně žijí, někdy na vlastní kůži zažilo nějaký problém nebo nepříjemnost.

Kdo tedy Wilderse volí? Rozsáhlý průzkum jeho stoupenců provedl sociolog Koen Damhuis. Největší voličskou skupinou Strany pro svobodu jsou lidé s nízkými příjmy, vzděláním a kvalifikací, kteří dřív většinou podporovali levici. Dále jde o různě velké podnikatele, přesvědčené, že se do Nizozemska valí migranti, kteří chtějí zneužívat sociální systém, jejž oni platí ze svých daní. A do třetice jsou to lidé s ideologickými motivy, kteří jako Wilders věří na apokalyptický střet mezi evropskými hodnotami a islámem.

Deník Financial Times před pár dny sesbíral o nizozemských voličích mimořádné množství dat, která tuto analýzu zajímavě doplňují. Rozhodující pro to, jestli dá konkrétní volič hlas Wildersovi, skutečně není to, jestli má osobní zkušenost s přistěhovalci. Nejdůležitějším faktorem je vzdělání. Čím nižší dosažené vzdělání a kvalifikace, tím pravděpodobnější je, že konkrétní volič podpoří Stranu pro svobodu.

Spojuje je také přesvědčení, že tradiční politické strany jejich problémy vůbec nezajímají. "Lidé jsou naštvaní na elity v Haagu. Mají pocit, že jim nikdo nenaslouchá. Proto dají protestní hlas Wildersovi. I já ho budu volit," řekla důchodkyně Carla z Eindhovenu.

"Jsou to lidé, kteří v sobě dusí zášť. Nemají práci, jejich dcera je závislá na drogách, jejich syn utekl z domova," tvrdí o Wildersových voličích bývalý čelný nizozemský politik Frits Bolkestein, který Wilderse podporoval, ale postupně ho zavrhl.

Sám nic nezmůžeš

Skutečnost je ale mnohem složitější. "To, že lidé s nižším vzděláním volí Stranu pro svobodu, je často bráno jako důkaz jejich naprosté hlouposti," říká nizozemský politolog Gijs Schumacher. "To je nesmysl. Tihle lidé si jsou dobře vědomi toho, co ta strana prosazuje." Lidem s nízkou kvalifikací hrozí výrazně víc než těm s lepším vzděláním, že přijdou o práci třeba kvůli přesunu výroby do levnějších zemí na Východ. Nebo že je o práci připraví imigranti, kteří jsou ochotni pracovat za méně peněz.

Wilders proti globalizaci a imigraci brojí už léta. Naopak tradiční levicové strany, které desítky let hájily zájmy manuálně pracujících lidí, se posunuly směrem do středu. Víc než o pracovních místech pro dělníky mluví o boji s globálním oteplováním nebo o právech homosexuálů. Motivaci Wildersových voličů shrnuje politolog van Kessel: "Je to podobné jako u Donalda Trumpa. Ti, kteří ho volili, často nesouhlasí se vším, co Trump říká. Přesto mu ale dali hlas, protože už mají plné zuby establishmentu. A témata, která zdůrazňuje, jsou pro ně důležitá, například imigrace."

Van Kessel a další odborníci na nizozemskou politiku ale zároveň varují před přeceňováním Wilderse. Zahraniční média často dávají jeho radikálním sloganům výrazně víc prostoru než klasickým politickým stranám. Jako by se pak ztrácel fakt, že i kdyby Wilders zvítězil, nedostane ani pětinu hlasů. Že by se Nizozemci masově postavili za jeho teze, se zdá být vyloučené. A co je nejdůležitější, Wilders má jen minimální šanci, že by se i v případě vítězství dostal do vlády. Spolupráci s ním vyloučily všechny hlavní politické strany.

Zdá se, že údajná hrozba islamizace není ve společnosti tak silným tématem, jak by si Geert Wilders přál. A o nizozemském členství v Evropské unii to platí ještě mnohem víc. Podle posledního průzkumu ho podporuje drtivá většina, skoro 80 procent občanů. I kdyby se tedy Wildersova strana navzdory všem předpokladům stala součástí povolební koalice, nejspíš by to mělo jen symbolický význam, myslí si politolog van Kessel. "Ostatní strany by určitě nepodpořily Wildersův požadavek na referendum a odchod z EU. To je pro ně skutečně zásadní otázka. EU sice veřejně s žádným velkým nadšením nehájí, ale členství v ní jednoznačně podporují."

K zisku moci je v Nizozemsku třeba vytvořit koalici a dělat kompromisy. O radikálech je v takovém systému hodně slyšet, ale reálný vliv nemají. K tomu by museli získat mnohem víc hlasů, než na kolik má dnes šanci Geert Wilders.

Jak by mohly dopadnout volby