Pozornost světových finančních trhů bude v tomto týdnu upřena hned na několik klíčových událostí. Ta nejdůležitější se uskuteční ve Washingtonu, kde bude v úterý a ve středu zasedat Federal Open Market Committee (FOMC), tedy klíčový orgán americké centrální banky, který má na starosti měnovou politiku. FOMC s velkou pravděpodobností přistoupí poprvé od prosince minulého roku k dalšímu zpřísnění měnové politiky.

Finanční trhy s vysokou mírou jistoty očekávají, že komise v čele s guvernérkou Janet Yellenovou rozhodne o zvýšení krátkodobé úrokové sazby o čtvrt procenta. Tu v současnosti drží na mezibankovním trhu v rozmezí 0,5 až 0,75 procenta.

Bude se jednat teprve o třetí navýšení od konce finanční krize. "Zabránit by mu v tom mohla jen špatná čísla z trhu práce, ale tohle špatná čísla vůbec nebyla," řekl listu Wall Street Journal ekonom společnosti PNC Financial Services Group Gus Faucher, který tak narážel na v pátek zveřejněná data o vývoji na americkém trhu práce. Ta předčila odhady analytiků. V únoru bylo vytvořeno 235 tisíc nových pracovních míst, nezaměstnanost klesla na 4,7 procenta a v soukromém sektoru dochází k solidnímu růstu platů. To naznačuje, že napjatější situace na trhu práce nutí zaměstnavatele zvyšovat platy a mzdy, což by se následně mělo přes vyšší spotřebitelskou poptávku promítnout do růstu inflace, která už se blíží dvouprocentnímu cíli americké centrální banky.

4,7 pct.

činila v únoru míra nezaměstnanosti ve Spojených státech.

Spíše než na rozhodnutí o zvýšení krátkodobých úrokových sazeb tak investoři vyčkávají, co americká centrální banka naznačí ohledně dalšího směřování své měnové politiky. Pro tento rok se předpokládá, že základní úroková sazba vzroste celkem třikrát, vzhledem k pozitivnímu vývoji amerického hospodářství ale není vyloučeno, že by tak mohla FOMC učinit hned čtyřikrát.

Jakékoliv překvapivé prohlášení by však mohlo mít negativní dopady na akciové trhy. Od listopadového zvolení Donalda Trumpa vytvářely americké akciové indexy nové rekordy a třeba index Dow Jones se v březnu poprvé v historii dostal nad úroveň 21 tisíc bodů. Kromě ekonomických dat trhy táhla vzhůru očekávání ohledně vyšších vládních výdajů a daňové reformy, která by vedla ke snížení daní pro korporace.

Podle některých analytiků však jsou investoři příliš optimističtí, a proto je takový vývoj náchylný k případné korekci. "Obávám se, že tempo, jakým akcie rostou, není udržitelné," uvedl pro Wall Street Journal například investiční stratég Joseph Tanious ze společnosti Bessemer Trust.

Podobného názoru je hlavní investiční manažer investiční společnosti BNY Mellon Wealth Management Leo Grohowski. "V cenách mnoha aktiv je započítána velká dávka naděje. A naděje nebývá dobrou investiční strategií," řekl.

Banka JPMorgan Chase ve své březnové analýze uvedla, že sázky hedgeových fondů na další růst cen amerických akcií jsou na rekordních úrovních a naopak spekulace na pokles kurzů jsou nejnižší za posledních deset let. Trhy tak může podle názoru analytiků zahýbat už jen změna nálad na trhu, podobně jako se to stalo v minulém týdnu na trhu s ropou, kde došlo k výraznému propadu ceny.

Zasedání FOMC není jedinou událostí, která může v tomto týdnu zahýbat finančními trhy. Ve středu se konají parlamentní volby v Nizozemsku, v kterých by mohla bodovat krajní pravice. Ve čtvrtek pak budou o dalším směřování měnové politiky rozhodovat britská, japonská a švýcarská centrální banka. V závěru týdne je pak v Baden-Badenu na programu dvoudenní setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank ekonomicky nejvyspělejších zemí.