"Vidím tu obrovskou motivaci protistrany, proč by chtěla elektrárnu koupit. Ale nevidím, kde by měla být motivace u ČEZ, proč by to chtěl prodat," říká v rozhovoru pro HN Michal Šnobr, analytik J&T a minoritní akcionář ČEZ. Na Twitteru se ostře ohradil proti plánu polostátní energetické firmy prodat elektrárnu Počerady společnosti Czech Coal patřící podnikateli Pavlu Tykačovi.

Podle Šnobra nedává plán ČEZ smysl. Elektrárna podle jeho slov do zisku celé společnosti přispívá částkou až 1,5 miliardy korun ročně. Šnobr zároveň kritizuje, že firma chce takovou elektrárnu prodat ve chvíli, kdy naproti tomu kupuje větrné elektrárny v Německu, které přináší podle něj jen minimální výnosy.

HN: Na Twitteru jste se ostře opřel do plánu polostátní skupiny ČEZ na prodej elektrárny Počerady firmě Czech Coal Pavla Tykače. Co vám na něm vadí?

Mám k tomu obrovské výhrady. I když známe zatím jen minimum informací, prodej elektrárny nedává smysl. Vše to podle mého nabralo úmyslně velmi rychlý spád. ČEZ přece vůbec nic nemotivuje takhle spěchat s prodejem. Je to on, kdo drží karty v ruce a kdo si může určovat tempo i podmínky prodeje.

HN: To ale přece ještě neznamená, že bude dohoda pro ČEZ nevýhodná.

To ne. Ale mne by opravdu moc zajímalo, co se změnilo mezi polovinou roku 2015 a dneškem. Tehdy mohl ČEZ uplatnit první opci na prodej Počerad. A tedy jen rok a půl nazpět řekl, že ji nebude prodávat, protože je to nejvýkonnější elektrárna strategického významu. A že si ji chce ponechat i z toho důvodu, že má zajištěné dlouhodobé dodávky uhlí právě od Czech Coalu.

Najednou je vše ale jinak. Vše se v řádech týdnů začíná měnit, a přitom ČEZ není ten, kdo by musel někam spěchat. Obávám se toho, že může dojít k velmi rychlému schválení celé transakce, že nedostaneme ani adekvátní data, jen ta účelová. Vždyť generální ředitel ČEZ Daniel Beneš už si připravuje půdu a dává na odiv své myšlenky, jak dnes není možné v Česku postavit uhelnou elektrárnu a jak bude výhodné Počerady prodat.

HN: Opravdu neexistují důvody, proč elektrárnu prodat?

ČEZ prodej zdůrazňuje ziskem a požadavky akcionářů na vysokou dividendu. Ale to je absolutní a totální nesmysl. Ta elektrárna při dnešních cenách elektřiny přispívá velmi pozitivně do provozního zisku společnosti, podle mého tak jednu až 1,5 miliardy korun ročně. Není tu problém s dodávkou uhlí, a pro ČEZ tak neexistuje jediný racionální důvod elektrárnu prodat. Chápu, že racionální důvody má Czech Coal pana Tykače. I proto asi musí vyvíjet obrovskou snahu. Ten se může dostat do nevýhodné pozice, kdy mu v roce 2024 přistane zdroj za dvě miliardy korun a bude ve stavu, kdy do něj bude muset jednorázově obrovsky zainvestovat, ne-li postavit úplně novou elektrárnu. Ale to je mi jako akcionáři ČEZ úplně jedno.

HN: Není přece jen prodej elektrárny otázkou ceny a nastavení kontraktu? Odhadovaná cena čtyři miliardy nemusí být konečná, navíc mají být součástí smlouvy i dohody o předprodeji elektřiny za předem stanovenou cenu…

Ano, vše je otázkou ceny. Ale to se můžeme vrátit do roku 2013, kdy ČEZ udělal prý velmi dobrý obchod s Czech Coalem, ve kterém si nastavil dlouhodobý kontrakt na dodávky uhlí Počeradům. A jak to dopadlo? Cena očividně už tak výhodná není a ze strany ČEZ to byl velmi špatný odhad budoucího vývoje. Proč opět takto riskovat, a navíc takto rychle? Chápal bych, kdyby ČEZ držením Počerad podstupoval nějaká rizika a ponechání si elektrárny o výkonu 1000 megawattů by mělo být nějaký problém. Taková rizika tu ale nejsou. Tak proč prodávat?

HN: Jsou Počerady opravdu tak strategickou elektrárnou?

Vývoj v celém regionu v následujících letech bude zlomový. Bavíme se o letech 2017 až 2019. Ukáže se, kam bude energetika směřovat. Projednává se reforma povolenek na CO2, rozhoduje se, jaké zdroje budou dál vyrábět, Evropská komise schválila Maďarsku stavbu jaderné elektrárny s velmi inspirativními podmínkami a mnoho dalšího. Z tohoto pohledu nedává smysl prodávat zdroj, který má stabilní a jasný příjem na několik let dopředu. Mám proto pocit, že ČEZ inklinuje od strategického směřování k prachsprostému kšeftování tak, jak se to komu hodí. A používají se k tomu účelové informace. Jednou šéf Beneš vyhlásí, že firma kupuje větrníky v Německu. Do toho vyhlásí, že za rok nastartuje jaderný tendr. Pak přijde s informací, že se bude firma možná dělit, do toho prodává strategickou uhelnou elektrárnu a za tohoto procesu se vám začne rozpadat představenstvo firmy. Opravdu tomu všemu nerozumím.

HN: ČEZ ještě nedávno hovořil o tom, že chce zdroje kupovat, ne prodávat.

Právě. Na jednu stranu se tu kupují větrné elektrárny v Německu s naprosto, ale opravdu naprosto minimálním výnosem. Kupujeme něco, co není ani v souladu se směřováním české energetiky. A jedná se čistě o finanční a ne strategické investice. A v tom okamžiku se chce ČEZ zbavovat Počerad. Směřujeme mimo nějaké smysluplné, ucelené a strategické řízení ČEZ někam do oblasti čistého kšeftování s jeho majetkem.

HN: Opakovaně hovoříte o nějakém úmyslu či účelu. Co tím myslíte?

Nebudu spekulovat o motivaci, proč chce ČEZ kšeftovat s majetkem. O úmyslu jsem hovořil proto, že mi není jasné, proč by ČEZ takový obchod dělal. Ano, vidím tu obrovskou motivaci protistrany, proč by chtěla elektrárnu koupit. Ale nevidím, kde by měla být motivace u ČEZ, proč by to chtěl prodat. Termíny byly jasně dané. Druhá opce je na rok 2024 a ČEZ se musí do roku 2019 vyjádřit, zda ji Czech Coalu prodá za pevně stanovenou cenu dvě miliardy korun, nebo ne. Tečka.