Před třemi lety se schylovalo k propadu, který měl euro během následujícího roku srazit až na úroveň 1 : 1 vůči dolaru. Důvodem bylo vyšší tempo pokrizového oživení v USA ve srovnání s Evropou. Úrokové sazby v USA se díky tomu měly rychle oddalovat od sazeb v eurozóně.

Z rozevírání nůžek mezi sazbami nakonec mnoho nebylo, kurz eura vůči dolaru se ale i tak už dva roky pohybuje kolem 1,10. Nyní se však blížíme k dalšímu zlomu, a to směrem k silnějšímu euru. Hlavnímu motoru slabého eura posledních let, očekávanému zvyšování rozdílu mezi sazbami ECB a Fedu, totiž dochází palivo. Eurozóna si už nevede hůř než USA. Loni rostla dokonce o 0,1 procentního bodu rychleji a letos je v ještě lepší kondici. Nezaměstnanost klesá a spotřebitelská důvěra je poblíž pokrizových maxim. Tempo růstu německých průmyslových objednávek se navíc ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem zvýšilo o více než sedm procent.

Zbývá vám ještě 30 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se