Tohle je naše doba, pronáší za zvuku hudby v honosném klubu sebevědomě vypadající mladík. Sean Parker, zakladatel služby pro sdílení hudby Napster, zrovna promlouvá do duše Marku Zuckerbergovi, šéfovi Facebooku a budoucímu miliardáři. Dnes již legendární scéna z filmu The Social Network snad nejpřesněji − byť ve zkratce − vystihuje uvažování současných mladých podnikatelů, kteří své projekty označují jako start-upy. "Napster možná nebyl úplně dobrý byznys," přiznává ve zmíněné scéně Parker, "ale naštval hodně lidí".

A o to tady tak trochu jde. Za start-up se zpravidla považuje nová rychle rostoucí firma s unikátním produktem, která zejména díky technologiím zásadně mění zaběhnuté praktiky na tradičních trzích. Uber změnil způsob, jakým si objednáváme taxi. Airbnb nás zase naučilo, že ne vždy, když vyrazíme do zahraničí, musíme bydlet v hotelu. Slovo, bez něhož se start-upy neobejdou, zní "disrupce" − převrácení starých pořádků vzhůru nohama.

Jejich zakladatelé, povětšinou mladí muži mezi dvaceti až třiceti lety, srší spoustou energie, nadšením, zápalem a stále novými nápady. Nikdo z nich nezakrývá ambici změnit svět a ovlivňovat životy co největšího počtu lidí. V neposlední řadě jsou pro ně start-upy cestou k seberealizaci a vybudování něčeho vlastního.

Magazín Restart - Střet generací

Nové číslo magazínu o úspěšných českých manažerech.

 
Pro objednání zašlete SMS na číslo 902 11 ve tvaru: 
RESTART JMENO PRIJMENI ULICE C.P. OBEC PSC
 
nebo objednejte on-line zde.
 
Cena 99 Kč

Například devětadvacetiletý Michal Šmída teď věnuje spoustu času shánění nových investorů, kteří by podpořili jeho start-up Twisto. Založil jej téměř před čtyřmi lety a za tu dobu dokázal metodou na odložené platby zaujmout přes sto sedmdesát tisíc uživatelů. Twisto využívají k úhradám nákupů na internetových obchodech nebo k zaplacení složenek. "Fungujeme na jednoduchém principu. Nakup teď, zaplať potom," vysvětluje Šmída. Uživatel nakoupí v e-shopu, objednávku uhradí pomocí Twista a to ji následně za uživatele zaplatí ze svého. V podstatě mu na ni tedy půjčí. Až po několika dnech uživatel Twistu částku bezúročně splatí.

Že o takovou službu budou mít lidé zájem, přesvědčil Šmída investory už jednou. Milionovými částkami jej podpořily investiční skupiny Miton, Partners a Enern. Nyní má s Twistem další plány, mimo jiné expanzi do zahraničí, a proto se poohlíží po dalším kapitálu.

Daniel Vach a Radek Hušek

◼ První firmu založil Radek Hušek už v 15 letech. Se svým nynějším společníkem Danielem Vachem se seznámil, když jej ve své firmě zaměstnal. Později spolu založili firmu Sens Food, kvůli podnikání oba zanechali studia.

◼ Svůj počin chápou jako společensky odpovědné podnikání. Výroba cvrččích tyčinek podle nich není tak nákladná, přitom lze z cvrčků získat srovnatelné množství bílkovin jako ze skotu, kuřat nebo ryb.

◼ Jejich dlouhodobou ambicí je změnit stravovací návyky co největšího počtu lidí.

Je příznačné, že do podnikání a světa start-upů se vydal po špatné zkušenosti se světem korporátním. Syn významného českého bankéře Petra Šmídy nastoupil v Londýně jako dvaadvacetiletý do investiční banky Barclays hned poté, co si z tamní King's College odnesl diplom z obchodního managementu. Tehdy měl představu, že zdolává jednu z těžko pokořitelných kariérních latěk a že si vydělá slušné peníze. Z vidiny, že právě toto jej uspokojí, ale rychle vystřízlivěl.

Zažil dny, kdy přišel do práce na půl osmou a domů odcházel až po druhé hodině ranní. Práce se mu zanedlouho změnila v rutinu a navíc cítil, že ji odvádí jenom proto, že se to od něj očekává − nikoliv proto, že by ji považoval za smysluplnou. "Zjistil jsem, že jenom peníze mě nemotivují, ale že chci dělat na svém," objasňuje Šmída, proč z Barclays nakonec odešel. Jeho vrstevníci, kteří rovněž zakládají start-upy, jsou na tom prý podobně. "Práce není tak stereotypní. Mohu být kreativní, vymýšlet nové koncepty a rychle je testovat v praxi. Cítím, že tvořím hodnotu pro reálné zákazníky," vyjmenovává, co jej na startupovém prostředí přitahuje.

Hana Němcová a Tereza Dvořáková

◼ Seznámily se během studia medicíny a už na škole spolu pracovaly v mezinárodní neziskové organizaci propojující mediky.

◼ Se studiem skončily, když je napadlo vyrábět kompostovatelné sáčky Frusack a s konceptem uspěly na crowdfundingovém serveru Hithit.

◼ Nyní se naplno věnují podnikání. Baví je na něm fakt, že mohou oslovit velké množství lidí a pokusit se změnit jejich chování: přimět je, aby namísto igelitových sáčků používali ekologicky šetrnější alternativu.

Twisto založil v roce 2012, kdy se vrátil zpátky do Česka. Jako problém tehdy viděl, že žádná banka nebo jiní poskytovatelé úvěrů nenabízejí za rozumných podmínek financování každodenních nákupů nepřesahujících pár tisíc. "Existovala tu skupina lidí, třeba studenti nebo matky s dětmi, které neměl kdo obsloužit," vypráví. Tuhle situaci chtěl změnit. Ve startupovém světě obvyklý začátek.

Myslí to vážně

Rozčarování ze služeb realitních kanceláří a ctižádost inovovat trh s prodejem a najímáním nemovitostí zase přivedly do startupového prostředí osmadvacetiletého Radima Rezka. Z Brna už dva roky provozuje službu Flatio, která propojuje zájemce o střednědobé pronájmy s majiteli bytů.

"Pro lidi shánějící bydlení třeba na šest měsíců neexistovala nabídka. Museli například lhát majitelům, že se v bytě zdrží rok, nebo platit kauce ve výši několika nájmů a provize realitkám. Bydlení se jim prodražilo," přibližuje. Zmíněnou praxi chce změnit už jenom soustředěním se přímo na střednědobé pronájmy. Nájmy poskytuje bez kauce a vyřízení včetně podpisu smlouvy probíhá on-line.

Michal Šmída

◼ Syn významného českého bankéře Petra Šmídy začal po studiu na King's College pracovat v Londýně v investiční bance Barclays.

◼ Po zkušenosti z korporátního života, kdy v zaměstnání zůstával i dlouho do noci a nemohl příliš věcí ovlivnit, ale usoudil, že jeho místo je někde jinde. Tam, kde se může realizovat a pracovat na něčem, co mu dává smysl.

◼ V bance skončil, vrátil se zpět do České republiky a založil start-up na odložené placení Twisto. Jeho služby nyní využívá až 170 tisíc uživatelů k platbě v e-shopech nebo k úhradě složenek.

Když Rezek vysvětluje, proč se vrhl na podnikání, volí formulace typu, že "chce zlepšovat společnost, ve které žije, a že zkrátka musí přiložit roku k dílu". A neváhá dodat, že nutkání řešit problémy a zlepšovat životy zákazníků sdílí většina "startupistů". Podobně nastavené to má i dvojice začínajících podnikatelů Daniel Vach a Radek Hušek. První zanechal doktorátu na Univerzitě Karlově, druhý se vzdal vysněného studia na London School of Economics a společně založili zdánlivě praštěný start-up Sens Foods, vyrábějící energetické a proteinové tyčinky z cvrččí mouky. S milionovou investicí od fondu UP21, v němž figuruje miliardář Karel Janeček, teď před spuštěním e-shopu ladí všechny detaily svého projektu, který považují za sociální podnikání.

"Hodně mě zajímá udržitelnost a neplýtvání. Aby tu po nás ještě někdo mohl žít," dává Vach nahlédnout do své motivace. Ze cvrččího "masa" lze podle Vacha a Huška získat stejné množství bílkovin jako například ze skotu, kuřat nebo ryb, ale s významně menšími náklady. Ušetřit se dá na krmivu, vodě nebo produkci skleníkových plynů. Na společenskou odpovědnost už přitáhli i první zákazníky, kteří je podpořili na crowdfundingovém severu Kickstarter.

Ani cesta, přes niž mladí podnikatelé hledají finance a testují si zájem možných zákazníků, není neobvyklá. Bývalé studentky medicíny Hana Němcová a Tereza Dvořáková vybraly přes český server Hithit více než 600 tisíc korun na kompostovatelné sáčky Frusack. S nimi chtějí ideálně nahradit klasické mikrotenové sáčky běžně zdarma dostupné v obchodech. Pomůže jim v tom i úvěr od banky v řádech milionů, přičemž bankovní financování je ve startupovém prostředí ojedinělé.

Podnikatelkám se zdá problematické, že lidé plastové sáčky většinou nevyužívají opakovaně, hned je vyhazují a méně třídí, takže představují zbytečnou ekologickou zátěž. "Řešíme redukci odpadu. Co se použije jednorázově, je ve výsledku špatně," tvrdí Hana Němcová. Pytlíky Frusack mají být alternativou, jako jsou například plátěné tašky náhradou za igelitové.

Jako důvod, proč se rozhodly vrhnout na podnikání, aniž by měly jakékoliv zkušenosti, uvádějí bývalé studentky shodně potřebu ovlivňovat svět kolem sebe něčím smysluplným.

Devět z deseti selže

To, že se start-upy prezentují jako mladé inovativní firmy s globálními ambicemi, dopadem na značné množství lidí a měnící svět k lepšímu, je nepochybně základem jejich přitažlivosti a často i úspěchu. Ačkoliv zasahují do různých odvětví, vytvořil se kolem nich samostatný ekosystém, který v podstatě vyzývá všechny, kteří v hlavách nosí revoluční nápady, aby se nebáli a co nejdřív je proměnili v byznys.

Vznikají akcelerátory nebo inkubátory, kde začínající podnikatelé procházejí intenzivním byznysovým školením nebo naslouchají radám zkušenějších mentorů. Přibývá investorů, pořádají se nejrůznější soutěže, konference nebo přehlídky. Nic z toho už není výsadou pouze "startupových insiderů" nebo korporací, prostředí start-upů významně podporuje také veřejný sektor − vysoké školy, místní samosprávy nebo přímo vláda.

Současná mladá generace podnikatelů se navíc ocitá v poněkud odlišné situaci než podnikatelé začínající v 90. letech. Svět je propojenější, informace dostupnější, know-how se šíří rychleji, oslovit ty správné lidi je záležitostí pár kliknutí. Byznys se významně demokratizoval.

To vše dodává začínajícím mladým podnikatelům odvahu zkusit se prosadit s vlastním nápadem. Domnívají se, že jejich myšlenky s ambicí měnit svět u lidí rezonují, že je podporují a v nejlepším případě za ně také zaplatí. Že přetavit prvotní myšlenku v globální a úspěšný byznys může v dnešním propojeném světě naprosto každý. A že to půjde hladce, bez chyb, překážek a neúspěchů. Koneckonců Steve Jobs založil Apple v garáži a Mark Zuckerberg spustil Facebook z vysokoškolských kolejí, oba nepochybně změnili svět, tak proč by se to nemohlo zdařit jim?

Zní to hezky. Ale je to na hony vzdálené skutečnosti.

Neúprosná statistika říká, že až devět z deseti start-upů nakonec selže. A úspěch těch šťastnějších zpravidla vykupuje každodenní nejistota a stres, vysoké pracovní nasazení a minimální osobní život. Nejeden startupista kvůli podnikání zažil krach partnerského vztahu. "Jak jste pobláznění projektem, spoustu věcí odkládáte stranou. Třeba rodině jsem se dříve nevěnoval tak, jak bych býval chtěl," přiznává Radim Rezek ze společnosti Flatio. Dnešní zakladatelé firem jednohlasně říkají, že vést start-up je jako jízda na emoční horské dráze. Dnes jste nahoře, zítra dole. Denně musíte řešit neočekávané problémy, učit se novým věcem, hledat cestu ze slepých uliček nebo se vyrovnávat s drobnými selháními.

"Musíte být stále ve střehu, co všechno se ještě může pokazit," svěřuje se Radek Hušek ze Sens Foods. Zatěžkávací zkouška neminula ani je. Tři čtvrtě roku vymýšleli, jak tyčinku ze cvrččí mouky vyrobit, aby se nelámala, bez použití chemikálií a cukru. Zachránilo je až to, že našli dodavatele, který má vhodnou technologii. "Dnes máme unikátní tyčinku, kterou v obchodech běžně nekoupíte," chlubí se Daniel Vach.

Také Hanu Němcovou a Terezu Dvořákovou výroba kompostovatelných sáčků Frusack pořádně potrápila. Aby byl materiál co nejekologičtější, musely k výrobě použít speciální vlákno a z něj teprve udělat tkaninu. "Látka se ale neustále trhala, takže jsme výrobu několikrát předělávaly a hrozně moc suroviny se zničilo," vzpomíná Němcová. Šlo přitom o zcela zásadní problém, pokud by ho nevyřešily, jejich rozjíždějící se podnikání by tehdy skončilo.

V nelehké situaci se ocitl i Radim Rezek. Původně si myslel, že změní trh dlouhodobých pronájmů. To se ale vzápětí ukázalo jako omyl, protože na takovou službu podle Rezka nebyli zákazníci ani majitelé nemovitostí ještě připraveni. Celou firmu musel velmi rychle přeorientovat na jiný segment. "Strašně riskujete, protože měníte kurz. Produkt sice máte, ale z obchodního a marketingového hlediska začínáte od nuly. To není snadné," říká.

Bohatství? Nezaručeno

Příběhy o tom, co ve skutečnosti obnáší vybudovat úspěšný start-up, v médiích nezaznívají. V důsledku to svádí k tomu, že mladý člověk, který se rozhoduje, co bude v životě dál dělat, založí start-up jenom proto, že to je zrovna trendy. "Hodně lidí propadá romantické představě, že je to hrozně snadné, ale neuvědomují si, že ve start-upech se hlavně maká," upozorňuje Michal Šmída z Twista. Start-up, který by vycházel z konkrétního problému a navíc dával obchodně smysl, podle něj nikdo nevymyslí přes víkend.

Andreji Kiskovi ml., partnerovi v investičním fondu Credo Ventures, projdou za rok rukama stovky žádostí o peníze. Nakonec je získají pouhé jednotky start-upů. Většina z mladých totiž podle Kisky zakládá firmy ze špatných důvodů. "Myslí si, že budou bohatí, slavní a sami sobě pánem. Nic z toho není zcela pravda," tvrdí Kiska. Chce-li někdo vydělávat hodně peněz, měl by podle něj raději pracovat v korporaci. Sám sobě pánem také nebude, protože se neobejde bez peněz od investora, jemuž se nakonec musí zodpovídat.

Jenže to, že někdo rozjede start-up ze zmíněných špatných důvodů, může být podle Radka Huška i kvůli tlaku, který na mladou generaci vyvíjí okolí. "Po každém se chce, aby byl unikátní, aby měl něco vlastního, hlavně aby nebyl průměrný," říká. "Žijeme v bublině, v níž se tleská každému, kdo buduje něco svého. Buď máš start-up, nebo jsi srab."

Andrej Kiska ale všem, jejichž podnikání by nemělo smysl, vzkazuje: "Nezakládejte hned start-upy. To musí být až nezbytnost, když už není jiná cesta."

jarvis_58b97df8498e640539a2af5c.jpeg
Hana Němcová a Tereza Dvořáková se pustily do výroby kompostovatelných sáčků Frusack.
Foto: HN - Lukáš Bíba
jarvis_58b97df8498e640539a2af60.jpeg
Daniel Vach a Radek Hušek chtějí dobýt svět s tyčinkami z cvrččí mouky.
Foto: HN - Matej Slávik