Český výrobce legendárních civilních letadel L-410 Aircraft Industries jedná o prodeji letounů do Íránu. HN to potvrdil obchodní ředitel firmy Robert Erhart.

Do Aircraft Industries, nástupce Letu Kunovice, minulý týden dorazila desetičlenná íránská delegace. V ní byli kromě několika íránských leteckých společností například šéf tamní státní investiční komise pro letectví a ředitel úřadu pro letectví.

"Výsledkem jednání je podpis memoranda o vzájemné spolupráci při prodeji letadel v Íránu, což považujeme za velký úspěch vzhledem k tomu, že jako výrobci civilních letadel kategorie 18–30 míst jsme první ve střední a východní Evropě, kterému se toto podařilo," řekl HN šéf obchodu Erhart. Ten jedná s Íránem už několik měsíců, například v listopadu nabízel stroje L-410 na schůzkách v Teheránu.

Kolik strojů by Írán objednal, bude podle Erharta jasné až za několik měsíců. "Jednání jsou v těchto oblastech na mnoho a mnoho měsíců, nežli dojde k uzavření kontraktů. Obchodní a vyjednávací zvyklosti jsou zde jiné nežli v Evropě, Íránci rozhodně nic neuspěchávají, je nutno mít hodně trpělivosti. Velmi podstatné je získat vzájemnou obchodní důvěru, což je dlouhodobý proces. Na tomto nyní pracujeme," popisuje Erhart.

Írán má zájem o letadla L-410, tedy nejúspěšnější český civilní letoun, který se v Kunovicích vyrábí už 45 let. Jedná se o 9. nejprodávanější model letadla na světě, vyrobilo se téměř 1200 strojů a létají ve 40 zemích.

Problémy kunovického výrobce

Aircraft Industries se momentálně snaží sehnat nové zakázky a nové kontrakty v Íránů by zajistily firmě budoucnost. Pod ruským majitelem, Uralským těžebním a hutním závodem, se firma soustředila na ruský trh. Po ekonomické krizi v Rusku a propadu rublu kunovický výrobce spadl do ztráty, od května loňského roku firma čelila insolvenčnímu návrhu.

Rusové museli do podniku nalít peníze a poplatit dluhy, aby se firma vyhnula úpadku. Část zaměstnanců je kvůli omezení výroby už zhruba rok nuceně doma s 60 procenty platu, v nejkrizovějším období to byla čtvrtina ze zhruba tisícovky zaměstnanců. Část lidí firma půjčila jiným podnikům. Zaměstnanci také hrozili stávkou, protože se báli, že ruský majitel převede celou výrobu do Ruska. Přitom na vývoj nové generace letounu L-410 dalo Česko 250 milionů korun. I proto se na podzim do věci vložil ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) a ruští vlastníci museli slíbit, že výrobu v Kunovicích zachovají.

Problémy tradičního výrobce letadel ale přivábily zájemce, kteří jej chtějí získat. O koupi Aircraft Industries podle informací HN jedná největší výrobce letecké techniky v Česku Aero Vodochody, který patří do skupiny Penta Marka Dospivy a Jaroslava Haščáka. Pokud by kunovický závod Aero skutečně koupilo, mohly by se tak spojit jediné dvě české firmy, které umějí vyvinout a sériově vyrábět celé letadlo.

Zájem mají ale i Číňané: konkrétně skupina CEFC, kterou zastupuje exministr Jaroslav Tvrdík. O jejich zájmu hovořil loni při návštěvě Zlínského kraje prezident Miloš Zeman.

Hlad po letadlech

Teherán nutně potřebuje obnovit svůj letecký park. Po islámské revoluci v roce 1979 přestal nakupovat stroje a náhradní díly ze Západu a pak přišly ze strany Západu ekonomické sankce. Výsledkem je, že téměř čtyřicet let nebylo do Íránu dodáno přímo nové západní letadlo a země se snažila na své dosluhující stroje propašovat náhradní díly ze zahraničí. Případně je vyráběla například pro letouny Boeing sama.

Situace se změnila loni, když po dohodě o omezení íránského jaderného programu padla větší část mezinárodních i jednostranných sankcí některých západních zemí. Sankce byly na teheránský islamistický režim uvaleny kvůli podezření, že vyvíjí jadernou bombu, vojenské rakety, které mohou nést zbraně hromadného ničení a kvůli podpoře terorismu.

Írán poté zahájil jednání s evropskými i americkými leteckými firmami o dodávkách náhradních dílů a zejména nových strojů. Jen s americkými Boeingem a evropským Airbusem se loni dohodl na dodávkách 180 velkých dopravních strojů. Teherán má zájem i o menší stroje. Podle íránské tiskové agentury IRNA nyní jedná o dodávkách turbovrtulových letadel od francouzsko-italského výrobce ATR. "Jednání o koupi letadel od ATR jsou momentálně ve finální fázi," prohlásil ve čtvrtek íránský ministr Abbás Áchundí, který je v zemi odpovědný za rozvoj letecké dopravy. Mělo by jít o dodávku dvaceti letadel ATR 72. Tyto stroje mohou přepravovat 48–78 pasažérů.

Írán ale potřebuje i menší stroje. Stát buduje postupně nová menší regionální letiště v místech, kam se lze jen stěží dostat osobním autem, železnice do odlehlejších míst často vůbec nevede. "V některých méně osídlených místech nejsou žádná letiště, jen jednoduše zpevněné plochy pro typ letadel, který vyrábíme," popisuje Erhart z Aircraft Industries. "Naše letadla umožňují přistávat nejen na menších regionálních letištích s velmi krátkou dráhou, ale i v polopouštních a pouštních oblastech Íránu za teplot až do 50 stupňů Celsia, a to i na jednoduše zpevněných plochách, což je pro naše letadla velká výhoda," vysvětluje.

O to prodat stroje do Íránu soupeří ale všichni světoví výrobci. V případě L-410 je největším konkurentem německo-švýcarské konsorcium Dornier či kanadský Twin Otter. V současnosti naopak klesají šance amerických výrobců. Vláda nového amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila dočasný zákaz občanů Íránu cestovat do Spojených států a navíc zavedla také ekonomické sankce vůči jednotlivým Íráncům a íránským Revolučním gardám, které podle USA podporují teroristické organizace. Teherán pak oznámil, že zvažuje zákaz cestování Američanů do Íránu. To by mohlo pohřbít například snahu Boeingu dodat do Íránu 80 letadel. Podle íránské tiskové agentury Mehr však dohody s Boeingem stále platí, i když současné americko-íránské napětí může zkomplikovat jejich plnění.