Kristýna Jandová je jednou z lékařek, která využívá elektronické recepty. Do systému Centrálního úložiště elektronických receptů se zapojila loni na podzim. Díky tomu, že může svým pacientkám zaslat e-mailem speciálně vygenerovaný kód pro daný lék, nemusí pacientky pro recept přijít osobně do ordinace. Právě kvůli pohodlí klientek a zjednodušení práce si gynekoložka z Prahy přístup k eReceptům zařídila. "Měsíčně tvoří eRecepty pět až deset procent všech receptů, které vypíšu," říká Jandová.

Od příštího roku bude muset elektronické recepty vypisovat každý lékař a přijímat je každá lékárna. Odborníci ale namítají, že v plánované podobě jsou e-recepty zbytečné. "Pokud systém nebude obsahovat další funkcionality, jako je například lékový záznam pacienta nebo možnost kontroly duplicit či interakce jeho léků, nepřinese mu žádnou výhodu," domnívá se Filip Vrubel, zdravotnický expert společnosti Deloitte.

Elektronické recepty jsou jedním z cílů digitalizace zdravotnictví v rámci Národní strategie elektronického zdravotnictví, kterou v prosinci schválili poslanci. Ačkoliv fungují od roku 2008, stále jsou jen v papírové podobě, kdy je kód vytištěný na recept. Stát proto zadal tvorbu nového systému, který zmiňované úložiště eReceptů nahradí a počítá i s dalšími funkcemi, jako je například kontrola interakcí mezi léky, léková historie pacientů nebo sdílení záznamu mezi různými lékaři. V příštím roce ale nový systém tyto funkce mít nebude, protože k nim neexistuje zákonná úprava.

"S navazujícímí funkcemi Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) počítá, ale bude je možné zapracovat až poté, co budou součástí zákona," říká Lucie Přinesdomová, mluvčí SÚKL, který eRecept spravuje. Podle ní by se systém o další funkce mohl rozšířit do roku 2020. Ministerstvo zdravotnictví na přípravě návrhu potřebných změn zákona pracuje, Filip Vrubel se ale domnívá, že letos k úpravě nedojde. "Nemyslím si, že elektronizace zdravotnictví byla dosud skutečnou prioritou ministerstva. Zaspal i SÚKL, který nedokázal do zákona dostat všechny potřebné funkce, které by z eReceptu udělaly smysluplný nástroj elektronizace zdravotnictví," uvádí Vrubel.

Podle SÚKL stál systém eReceptů dosud minimálně 164 milionů korun. Za nový systém, který vyvíjí společnost Solitea, a jeho servis na další čtyři roky, stát zaplatil dalších 14,7 milionu korun. Podle Vrubla jsou ale reálné náklady na eRecept mnohem vyšší, spolu s dalšími přidruženými systémy přesáhnou 300 milionů korun.

Vysoké náklady

Generální ředitel společnosti Solitea ale říká, že nový systém bude v příštím roce obohacený o nové funkce. "Bude umožňovat zjištění reálně vyzvednutých léčiv na předepsaný recept a zpětnou vazbu o výdeji od lékárníka k lékaři. Dále bude posílat eRecept pacientovi v SMS nebo na email, fungovat bude i mobilní aplikace," říká Petr Franc. Lékařka Jandová ale dodává, že si vydání receptu pomocí SMS v lékárně nedokáže představit. "Na SÚKL mi sdělili, že v současné době dokáže kód ze SMS přijmout asi deset lékáren v republice," popisuje gynekoložka.

V lednu Solitea skončila prvotní analýzu, nyní bude systém testovat. "Během léta poběží aktuální dočasné řešení a nové finální řešení paralelně vedle sebe tak, aby měli lékaři a lékárny dostatek času na upgrade svých systémů," dodává Franc.

Kolik peněz budou muset lékaři a lékárny do nového systému investovat Franc odhadnout neumí. "Někteří lékaři v ambulancích již mají počítač, software i certifikát umožňující vstup do úložiště, takže jim stačí jen zažádat o přístupové údaje, ale jiní nemají ještě ani ten počítač," popisuje Franc. Podle gynekoložky Jandové se náklady pohybují v desítkách tisíc korun. "Celkově jsou ty softwarové náklady okolo 25 tisíc korun za rok, v tom je roční podpora rozšířeného systému a roční obnova certifikátu,” popisuje Jandová, která při pořizování softwaru už počítač měla.

Jedenáct procent lékařů

Do systému eRecept je v současnosti zapojeno více než pět tisíc lékařů, což je asi 11 procent všech doktorů. Ti za loňský rok vypsali přes milion eReceptů. V poměru ke všem předepsaným lékům je to ale jen zlomek. Ročně lékaři vypíšou kolem 70 milionů receptů.

"Většina lékařů nespatřuje v elektronických receptech žádný přínos a Česká lékařská komora tento názor sdílí. Pokud by eRecepty lékařům ulehčovaly práci, pak bychom je používali," říká Milan Kubek, prezident komory. Právě komora je jedním z největších kritiků zavádění povinných elektronických receptů.

Upozorňuje také na to, že ze systému mohou unikat citlivé osobní údaje. "Je to nálevka, kterou se informace o zdravotním stavu nás všech slijí do jednoho centrálního úložiště, aby je hackeři či obchodníci měli pohodlně na jednom místě k dosahu," myslí si Kubek. Problém v zabezpečení vidí i Vrubel. "Zásadní otázkou budoucích funkcí eReceptu bude zabezpečení citlivých údajů a správa přístupu k nim. Řadě pacientů se nemusí líbit, že jejich zubař bude vědět, že berou antidepresiva," popisuje možnou situaci Vrubel.

Mluvčí SÚKL ale připomíná, že nový systém musí splnit všechna bezpečnostní a technologická kritéria. "Musí být v souladu například se zákonem o kybernetické bezpečnosti nebo s požadavky na informační systém veřejné správy," popisuje Přinesdomová.

Oproti lékařům přijímá elektronické recepty už většina lékáren. Z celkových 2700 lékáren je jich v systému eRecept zapojeno 1 899. Největší lékárenský řetězec Dr. Max je podle svého mluvčího na eRecepty připraven už od roku 2014. "Považujeme to za bezpečný a efektivní způsob předepisování léků, pro lékárníky to znamená jistotu správného vydání přípravku," popisuje mluvčí Michal Petrov. Elektronický recept tak řeší situace, kdy je recept vyplněný nečitelně nebo nesprávně.

E-recepty ale u Dr. Maxe tvoří asi procento všech přijatých receptů. "Z toho asi 40 procent eReceptů se kvůli chybám mění znovu na papírové, a to proto, že řada lékařů opatřuje eRecepty razítkem a podpisem ve snaze usnadnit pacientovi vyzvednutí léku v kterékoli lékárně. Na eReceptu ale podle vyhlášky nahrazuje tradiční podpis a razítko elektronický podpis," vysvětluje Petrov.