Téměř 22,5 miliardy korun rozdělil stát mezi lety 2010 a 2015 na podporu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Podle Národního kontrolního úřadu (NKÚ) to však nebyly vždy dobře vynaložené peníze. Závěry úřadu totiž ukazují, že lidem s handicapem nepomohly ke kýženému zaměstnání na volném pracovním trhu.

"Většina peněz od státu putovala zaměstnavatelům na chráněném trhu práce," píše se ve zprávě úřadu. Peníze od státu tak pomohly hlavně ke vzniku firem, které zaměstnávají alespoň polovinu lidí s postižením. "Jedním z hlavních cílů politiky zaměstnanosti je ale vyšší integrace lidí s postižením do majoritní společnosti, tedy na volný trh práce," dodává zpráva NKÚ.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, které peníze rozděluje, se ale závěrům kontrolního úřadu brání. Podle náměstka Jiřího Vaňáska není podpora zaměstnávání handicapovaných na volném trhu vždy možná: "Právě chráněný trh práce pomáhá těm, kteří nacházejí uplatnění na volném trhu práce jen velmi obtížně," tvrdí Vaňásek. A dodává, že ani podle NKÚ ministerstvo při samotném vyplácení příspěvků nijak nepochybilo.

Firmy nad 25 zaměstnanců musí ze zákona zaměstnávat alespoň čtyři procenta lidí se zdravotním postižením. Z povinnosti se ale můžou mimo jiné "vykoupit" tím, že budou odebírat zboží nebo služby právě od chráněné dílny. Jenže ve více než polovině případů toto zboží a služby lidé s postižením skutečně nevytvářejí. Je totiž stále častá praxe, kdy chráněná dílna pouze přeprodává to, co vyrobí třetí subjekt. "Národní kontrolní úřad zkontroloval 21 zaměstnavatelů z chráněného trhu. Pouze 42 procent z nich ale prodávalo výhradně vlastní výrobky a služby," píše se ve zprávě.

Podle ministerstva to však zákonu neodporuje. "Takzvané chráněné dílny se můžou zabývat i ekonomickou činností, třeba obchodem či zprostředkovatelskými službami," ohrazuje se Vaňásek s tím, že ani to nelze podle zákona považovat za druhořadé.

Rada osob se zdravotním postižením ale vidí motivaci firem zaměstnávat postižené jinde. "Pomohlo by snížení sociálního pojištění zaměstnavatele, který zaměstná osobu se zdravotním postižením," říká předseda rady Václav Krása.