Cesta k ukončení intervencí je otevřená. Inflace bude dále růst, odhaduje ČNB

Česká národní banka vidí i nadále jako pravděpodobný termín ukončení intervencí období "okolo" poloviny letošního roku. Bankovní rada dnes zároveň zopakovala, že bude korunu uměle oslabovat nejméně do začátku druhého čtvrtletí. To vše navzdory rostoucí inflaci, která v prosinci dosáhla dvouprocentního cíle ČNB a překonala očekávání centrální banky o 0,7 procentního bodu.

"Žijeme trochu pod překvapením, že se inflace vrátila tam, kde jsme ji dlouho neviděli. Vrátila se tam ale díky jednorázovým faktorům, jako je zdražení potravin nebo odeznění efektu nízkých cen pohonných hmot. V jádrové inflaci zatím žádný silný tlak nevidíme," řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Centrální banka zároveň zveřejnila novou makroekonomickou prognózu, podle které letos HDP meziročně vzroste o 2,8 procenta, což je oproti předchozí listopadové prognóze zhoršení o 0,1 procentního bodu. Loňský růst ekonomiky ČNB odhaduje na 2,4 procenta, zatímco v listopadu očekávala 2,8 procenta.

Podle nové prognózy bude zároveň dál růst inflace. "Podmínky pro plnění dvouprocentního inflačního cíle budou udržitelné počínaje zhruba polovinou roku 2017," uvedl guvernér. Už ve třetím čtvrtletí ČNB očekává růst spotřebitelských cen na úrovni 2,7 procenta. Začátkem roku 2018 by se inflace měla postupně shora vracet k dvouprocentnímu cíli.

Bankovní rada zároveň jednomyslně rozhodla o ponechání úrokových sazeb na rekordně nízké úrovni 0,05 procenta. Nová prognóza předpokládá, že úrokové sazby se budou na stávající velmi nízké úrovni držet do poloviny roku. Poté by se měly začít zvyšovat. 

ČNB tak podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela drží kurzový závazek navzdory masivním intervencím, které musela v lednu provést, aby hladinu 27 korun za euro ubránila. "Podle našeho odhadu musela centrální banka v průběhu ledna nakoupit 13 miliard eur (zhruba 351 miliard korun). Toto číslo je tak zdaleka nejvyšší od začátku současného režimu v říjnu 2013," uvedl. Podle něj ČNB ukončí kurzový závazek na pravidelném měnovém zasedání 4. května. "Poté předpokládáme, že koruna posílí směrem ke kurzu 26 korun za euro. Následně by však měla své zisky rychle korigovat," dodal.

Také podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Jana Bureše by centrální banka mohla kvůli silnějším inflačním tlakům doma i v zahraničí ukončit intervence už v průběhu druhého čtvrtletí. “K ukončení může od konce března 2017 dojít teoreticky každý čtvrtek na zasedání bankovní rady,” myslí si Bureš.

Rovnovážný kurz koruny je podle Bureše zhruba na úrovni 25 korun za euro. K této hladině by tedy měla česká měna po ukončení intervencí ve středním až dlouhém období směřovat. Krátce po “exitu” ale není posílení měny jediným možným scénářem. “Pokud by po ukončení intervencí chtěli všichni spekulanti naráz vybrat své zisky, může se koruna teoreticky dostat do defenzívy,” uvádí Bureš. Jisté je podle něj to, že bezprostředně po ukončení intervencí bude česká měna velmi rozkolísaná.

ČNB zahájila umělé oslabování koruny v obavách z deflace v listopadu 2013. Aby splnila svůj závazek nenechat českou měnu posílit pod 27 korun za euro, nakoupila už centrální banka do konce loňského listopadu eura za 812 miliard korun. Oficiální data za prosinec a leden zatím nejsou k dispozici. Podle analytiků ale v lednu spekulanti začali koruny masivně skupovat a ČNB musela intervenovat za rekordních zhruba 350 miliard korun.