Ve světě mezinárodních vztahů se obchodní dohody málokdy týkají pouze obchodu. To je případ Transpacifického partnerství, které po zdlouhavém vyjednávání loni podepsal 44. prezident Spojených států amerických Barack Obama a které jako jeden ze svých prvních kroků ze stolu smetl jeho nástupce. Donald Trump dohodu označil "za potenciální katastrofu pro naši zemi" a slíbil, že o obchodních vztazích bude raději vyjednávat na dvoustranném základě.

Autoři dohody, která měla zahrnovat tucet zemí jihovýchodní Asie představující 40 procent hrubého národních důchodu světa a třetinu mezinárodního obchodu, v ní neviděli potenciální riziko, ale naopak příležitost, jak stanovit pravidla v době, kdy je už léta jakýkoliv kompromis v rámci celé Světové obchodní organizace nedosažitelný. Ještě silnější motiv byl politický a regionální, protože hlavním nepřítomným v TPP byla druhá největší ekonomika světa, Čína, která svou hospodářskou váhu postupně a cílevědomě promítá do svého okolí. To bylo ostatně i důvodem, proč Peking dává dohromady svou vlastní regionální obchodní dohodu týkající se hlavně odbourávání cel a na rozdíl od TPP pomíjející například ekologické normy a podmínky práce.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se