Kamiony se vlečou v nekonečných kolonách, a jejich řidiči navíc nemají kde odpočívat. Nákladní vlaky přes den neprojedou přetíženými hlavními tratěmi. Těžká doprava je v Česku na hranici kolapsu. Vláda proto ve středu schválila skoro 140 stránek dokumentu Koncepce nákladní dopravy pro období let 2017 až 2023. Experti ministerstva dopravy se v něm snaží pojmenovat, na jaké potíže v Česku přeprava nákladů naráží a co udělat, aby mizerný stav silnic a železnic neomezoval ekonomiku v růstu.
"Česká ekonomika má velmi konkurenceschopné těžké strojírenství. To je ale přímo ohroženo neschopností výrobky vyvážet a přepravovat," říká se v dokumentu.
Asi nejkonkrétnější plány se týkají železnice. Například kapitola s názvem Vyčerpaná kapacita pro nákladní vlaky na hlavních tratích přiznává, že stav českých tratí je nyní kritický.
"S ohledem na stávající pravidla přidělování kapacity, kdy je upřednostňována osobní doprava, dochází na nejvytíženějších úsecích k situacím, kdy není možné nákladními vlaky plynule projet," píší autoři.
Bude pokračovat modernizace D1, dál se bude stavět na čtyřech úsecích. Letos se otevře devět kilometrů jihočeské dálnice D3.
Na hradecké dálnici D11 bude otevřen poslední úsek do Hradce Králové.
Zároveň se zahájí přípravné práce a archeologický průzkum v těchto úsecích:
Hradec Králové – Smiřice – Jaroměř.
To znají dobře hlavně strojvůdci. "Tratě jsou přeplněné, pro nákladní vlaky už nezbývá místo, tak chlapi z ČD Cargo jezdí hlavně po nocích. A když jsou nějaké výluky, musí i na vedlejší tratě," řekl prezident Federace strojvůdců ČR Jindřich Hlas.
Dokument zmiňuje řadu dopravních uzlů, mezi nimi i ty klíčové v Pardubicích a České Třebové, které by se měly do roku 2022 dočkat modernější podoby. Na tratích by zase měly přibýt další koleje nebo by měly dostat lepší technické vybavení, případně být elektrifikovány. Účelem je samozřejmě zrychlení a zvětšení kapacity.
Známé jsou většinou i konkrétní termíny.
Například úsek Velký Osek − Choceň do roku 2025, Týniště nad Orlicí − Solnice (Kvasiny) do roku 2020, Kolín−Děčín do roku 2026 či spojení s Bavorskem na trase Domažlice − Česká Kubice, státní hranice do roku 2024. Navíc již běží oprava trati mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví, která má pokračovat do roku 2018.
Bez termínu je návrh vybudovat nové koleje pro dálkovou dopravu mezi Chocní a Ústím nad Orlicí na hlavním koridoru mezi Prahou a Olomoucí, propojení levobřežní a pravobřežní tratě mezi Mělníkem a Lovosicemi či vybudování nových dvoukolejných úseků na trati Plzeň−Domažlice.
Naopak jen okrajově je v dokumentu zmíněno budování vysokorychlostní železniční sítě, která zatím v Česku úplně chybí a jejíž první koncepci by měla vláda letos dostat na stůl ke schválení.
Ohledně silnic je jako hlavní priorita pro nákladní dopravu zmíněno dokončení Pražského okruhu, dálnice D35 v úseku mezi Opatovicemi nad Labem a Mohelnicí, kde se letos začne s archeologickým průzkumem. Další rok by pak měla započít stavba prvního třicetikilometrového úseku Opatovice−Časy.
Stěžejní má být i dostavba D3 do Českých Budějovic a Dolního Dvořiště a dokončení dálnice D7 z Prahy do Chomutova.
Koncepce zmiňuje i nedostatek parkovacích míst pro kamiony, což by mělo Ředitelství silnic a dálnic napravit do roku 2020.
Vzdálenější je budoucnost nových velkých překladišť − terminálů, které by kombinovaly tři až čtyři druhy dopravy (lodní, silniční, železniční a leteckou). Koncepce jejich vznik předpokládá v Pardubicích, Mělníce, Praze, Lovosicích a Ústí nad Labem ve střednědobém horizontu.
Experti koncepci vytýkají de facto chybějící projekt vysokorychlostních tratí (VRT) a absenci rozpracovanějšího systému výběru mýta.
"VRT by nákladní dopravě pomohly, odlehčily by nynějším tratím. Vadí nám, že se z nich dělá chiméra, něco, co je nekonečně vzdálené. A mýto na více úsecích silnic by mělo k přechodu na železnici také motivovat," uvedl Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu.
