Britové odejdou nejen z Evropské unie, ale také z jednotného evropského trhu. Prohlásila to premiérka Theresa Mayová, která tak vůbec poprvé oznámila, jakou dohodu chce se zbytkem unie vyjednat. Británie podle Mayové nemůže být ve vztahu k unii "napůl uvnitř a napůl venku".

Premiérka zopakovala, že hlavními prioritami její vlády pro vyjednávání o odchodu z unie je získat zpět kontrolu nad britskými hranicemi a vyvázat se z pravomocí evropských soudů. Londýn tak chce mít možnost zastavit příchod pracovníků z jiných zemí unie na Britské ostrovy.

V Británii žijí asi tři miliony občanů z ostatních sedmadvaceti států unie. Zároveň se víc než milion Britů přestěhovalo do zemí jako Španělsko nebo Francie.

Pokud Británie zastaví volný pohyb a přestane uznávat evropské soudy, nemůže podle pravidel členem jednotného trhu zůstat.

Mayová to ve svém úterním projevu poprvé výslovně uznala.

Volný pohyb osob je jednou ze základních svobod, na kterých jednotný trh stojí. A evropské soudy, především Soudní dvůr Evropské unie, dohlíží na dodržování pravidel v rámci jednotného trhu.

Řada zastánců brexitu donedávna tvrdila, že Británie si zachová výhody členství v jednotném trhu a zároveň zastaví imigraci a vyváže se z pravomoci evropských soudů. "Můžeme mít všechno," řekl před časem ministr zahraničí Boris Johnson.

To narazilo na tvrdou kritiku ostatních zemí unie, které upozorňují, že Británie nemůže mít výhody z členství v jednotném trhu a zároveň nerespektovat jeho pravidla.

Podle britských médií vláda zvažuje zavedení systému pracovních povolení. Pokud by tedy chtěl například občan Česka vyjet pracovat na ostrovy, musel by k tomu předem obdržet souhlas britských úřadů.

Londýn opakuje, že chce do budoucna počet zahraničních pracovníků v Británii výrazně omezit.

Mayová zdůraznila, že se chce s unií rozejít v dobrém.

"Usilujeme o nové a rovnoprávné partnerství mezi nezávislou, globální Británií, která si sama vládne, a našimi přáteli a spojenci v EU," řekla britská premiérka.

Mayová už dřív slíbila, že odchod Británie z unie spustí před koncem března. Pak bude mít dva roky na to, aby vyjednala jeho konkrétní podmínky.

Premiérka také oznámila, že Britové vedle jednotného trhu odejdou i z evropské celní unie. V rámci ní spolu členské země obchodují bez cel a mají společný celní sazebník vůči ostatním zemím. Odchod z celní unie Británii umožní uzavírat samostatné obchodní dohody s ostatními státy světa.

Zároveň by to ale znamenalo, že po odchodu z unie, ke kterému nejspíš dojde na jaře 2019, ztratí britské firmy výhodný přístup na evropský trh a budou muset obchodovat jen podle pravidel Světové obchodní organizace.

To by pro ně znamenalo kontroly zboží na hranicích a cla. Těmto překážkám by čelily rovněž evropské firmy vyvážející do Británie. Pro Brity je ale evropský trh z hlediska podílu na HDP mnohem významnější než britský trh pro unii jako celek.

Cla a kontroly by mohly být zrušeny v případě, že by si Británie s unií vyjednala dohodu o volném obchodu. Mayová v úterním projevu oznámila, že to je její cíl. Premiérka si přeje "odstranění co možná největšího počtu obchodních bariér".

Uzavření obchodní dohody ale může podle odborníků na světový obchod trvat možná až 10 let, i když britská vláda je výrazně optimističtější.

Mayová proto oznámila, že se bude snažit s unií vyjednat přechodnou dohodu, která by umožnila bezcelní obchodování po dobu, než Londýn s EU po svém odchodu uzavře definitivní smlouvu o vzájemných vztazích.

Na takové uspořádání silně tlačí i britský byznys. Pro Británii je EU zdaleka největším obchodním partnerem, mnohem důležitějším než například Spojené státy.

Britský ministr financí Philip Hammond v rozhovoru s médii pohrozil, že pokud si Británie s unií nevyjedná výhodné vztahy, může razantně snížit daně a stát se daňovým rájem, který by se tak snažil nalákat firmy z celého světa. To v úterý potvrdila i Mayová. Deník Financial Times to označil za planou hrozbu.

Do vyspělých zemí s velmi nízkými daněmi, jako je Irsko, podle něj přicházejí investoři hlavně proto, že z Irska mají díky jeho členství v EU přístup na jednotný evropský trh, největší trh na světě. Z něj ale Británie odchází.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová opakovaně zdůraznila, že pokud by Skotsko nemohlo zůstat v rámci jednotného evropského trhu, bude požadovat vypsání nového referenda o skotské nezávislosti.

Britskou premiérku Mayovou a její ministry nedávno v BBC varovala, že "dělají velkou chybu, pokud si myslí, že blafuji".

Britská libra po skončení projevu Theresy Mayové posiluje a má nakročeno k největšímu nárůstu vůči americkému dolaru od října 2008.

Na začátku projevu byl kurz libry oproti pondělí v plusu přibližně o jedno procento. Aktuálně si už vůči dolaru připisuje zhruba 2,50 procenta a pohybuje se okolo 1,2330 dolaru za jednu libru. Významné zisky si libra připisuje i vůči euru – aktuálně plus 1,6 procenta v porovnání se závěrem pondělního obchodování.