Blížící se konec intervencí České národní banky žene výnosy českých dluhopisů na nejnižší úrovně v historii. Průměrný výnos dluhových cenných papírů s jednoletou splatností se propadl už na -1,722 procenta. V praxi to znamená, že investoři, kteří státu půjčují, za to ještě platí téměř dvouprocentní úrok. Ministerstvo financí přesto ve středu prodalo takových dluhopisů za 12 miliard korun. "Zájem investorů byl obrovský, celková poptávka po tomto papíru dosáhla 32,3 miliardy korun, což je také rekordní hodnota. Pro srovnání, roční švýcarský papír se v současnosti obchoduje s výnosem jen těsně pod -1 procentem," řekl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Zahraniční investoři jsou ochotni českému státu půjčit a ještě mu za to zaplatit, protože věří, že koruna po ukončení intervencí posílí. Zdánlivě nevýhodné podmínky by pak rázem proměnili v zisk. Za silnější korunu si na konci spekulace koupí více eur, než nyní vložili. Podle Dřímala se navíc pořízením dluhopisů mohou pojistit před případným prudkým snížením sazeb ČNB do záporu. ČNB totiž nevyloučila, že pro snadnější opouštění kurzového závazku záporné sazby na příliv nového kapitálu zavede.

Centrální banka zatím stále očekává, že k ukončení intervencí dojde v polovině roku. Včerejší nová data o prosincové inflaci ale zvýšila pravděpodobnost, že by se tak mohlo stát už v průběhu druhého čtvrtletí. Ceny rostly nejrychleji za poslední čtyři roky a inflace už dosáhla dvouprocentního cíle centrální banky. “Po úterní vyšší inflaci jsme se rozhodli posunout náš odhad ukončení devizových intervencí ČNB. V tuto chvíli dáváme o něco vyšší pravděpodobnost ukončení intervencí už ve druhém čtvrtletí před původně preferovaným třetím kvartálem,” řekl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Výnosy dluhopisů přitom mohou jít ještě níž. "Blížící se konec kurzového závazku ČNB, ke kterému podle nás dojde ve druhém čtvrtletí roku, přitahuje investory jako červený hadr býka. Další aukce jednoletého dluhopisu se odehraje 25. ledna a nelze vyloučit, že se jeho výnos dostane k -2 procentům," odhaduje Dřímal.

Také podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy je pravděpodobné, že výnosy jednoletých či dvouletých dluhopisů v nadcházející době poklesnou na další rekordně nízké úrovně. "ČNB poněkud ukvapeně deklarovala tvrdý závazek neukončit intervenční režim v celém prvním kvartále letošního roku. Během celého měsíce ledna za účelem bránění koruně v posílení pravděpodobně vydá dosud největší měsíční objem korun. Vyloučit nelze ani překonání objemu úvodního intervenčního nákupu deviz z listopadu 2013, kdy ČNB režim zahajovala použitím více než 200 miliard korun. Ještě před koncem ledna tak celkový účet za intervenci může přesáhnout bilion korun," řekl Kovanda.

Příliv spekulativního kapitálu a sázky na konec intervencí se odráží i na očekávaném vývoji kurzu koruny vůči euru. U ročního forwardu, termínového kontraktu s dodáním za rok, se aktuálně blíží hodnota eura úrovni okolo 26,50 koruny, u šestiměsíčního k 26,60 koruny. Trh tak věří, že už za půl roku bude koruna o čtyřicet haléřů silnější než nyní.

Současné úrovně tržních kurzů jsou ale stále lehce nad našimi odhady, kam se koruna posune po opuštění kurzového závazku,” komentuje vývoj Dřímal.

Forwardové kurzy jsou důležité například pro exportéry, kteří se zatím nestihli zajistit proti očekávanému posílení hodnoty koruny po ukončení kurzového závazku. Za současného stavu se jim zajištění zdražuje a není už tak výhodné, jako kdyby jej uzavřeli před několika týdny.