Pokud Česká národní banka (ČNB) ukončí intervenční režim náhle, ekonom Jan Bureš očekává, že hodnota české měny vůči euru stoupne do blízkosti 25 korun za euro. "Bez jakýchkoliv intervencí ČNB bych čekal posun koruny do blízkosti 25,00 EUR/CZK. Věřím, nicméně, že ČNB minimálně v prvním roce nenechá korunu tak výrazně posílit a bude její zisky v okolí 25,70-26,00 EUR/CZK aktivně tlumit. Jinak věřím, že se ČNB pokusí o 'čistý' exit bez zavedení přechodné intervenční hranice a záporných sazeb. Jestli se jí to povede, zůstává otázkou," vyjádřil se Bureš v on-line rozhovoru se čtenáři webu Hospodářských novin.
INFLACE DOSÁHLA OČEKÁVANÝCH DVOU PROCENT
Ceny v Česku opět po čtyřech letech rostou o dvě procenta, a inflace se tak pohybuje na úrovni, kterou Česká národní banka má jako svůj cíl. Na centrální banku tak vzroste tlak, aby přestala oslabovat kurz koruny. Více čtěte zde »
Vůči euru koruna podle něho posílí, odhaduje, že ale oslabí vůči dolaru. "Počítám, že koruna bude ještě ze současných hodnot v tomto roce vůči dolaru slábnout. V druhé polovině roku ale může nastat obrat a koruna by měla zastavit i své ztráty vůči USD," domnívá se Bureš.
Růst spotřebitelských cen v Česku v prosinci 2016 dosáhl dvouprocentní úrovně, již si za cíl stanovila ČNB. Podle Bureše to může značit, že konec intervencí se blíží. "Za vyšší inflaci dnes vděčíme primárně dražším potravinám, pohonným hmotám a do jisté míry možná i EET. Na druhou stranu pomalu ale jistě jde vzhůru i jádrová inflace a díky zrychlujícím mzdám by mohla dál růst. Celkově je tak signál poměrně jasný, konec intervencí se blíží," odpověděl Bureš. "Vzhledem k vyšší inflaci myslím, že k ukončení intervencí může teoreticky dojít již v průběhu druhého kvartálu 2017," domnívá se.
K zavedení intervencí byl Bureš skeptický, jejich vliv ale ohodnotil kladně. "Strach z nízké inflace byl podle mého názoru přehnaný. V sousedním Polsku spadla inflace v roce 2014 do záporu, centrální banka na to nereagovala žádnými novými opatřeními a inflace se skoro tři roky pohybovala v záporu. Tamnímu hospodářství to zjevně nezpůsobilo žádné škody, na vlně oživující eurozóny zrychlilo svůj růst a profitovalo z pozitivního efektu nižších cen ropy a energií. I tak ale dosavadní efekt intervencí na českou ekonomiku hodnotím jako lehce pozitivní. Zásadní pro re-start ekonomiky byla však zahraniční poptávka a domácí rozpočtová politika," uvedl Bureš.
Na dotaz, zda ukončení intervencí přiblíží Česko zavedení eura Bureš řekl, že nová situace by mohla zvýšit volání po zavedení jednotné evropské měny. "S návratem k plovoucímu kurzu může zesílit volání po euru z řad menších a středních exportérů, kterým volatilní kurz přidělává asi nejvíce práce," myslí si Bureš.
JAN BUREŠ – HLAVNÍ EKONOM PATRIA FINANCE
Před nástupem do Patria Finance, kde je od letošního ledna, působil devět let jako hlavní ekonom Poštovní spořitelny. Ve skupině ČSOB/KBC působí jako analytik už od roku 2005.
Zaměřuje se především na analýzu české ekonomiky a ekonomiky eurozóny. Speciální pozornost věnuje dopadům na devizové a dluhopisové trhy. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor hospodářská politika. Je spoluautorem publikace Náklady a přínosy přijetí eura.
Česká národní banka se v listopadu 2013 v obavách z nízké inflace a jejího nepříznivého dopadu na ekonomiku rozhodla uměle oslabit korunu vůči euru. Už více než tři roky tak drží českou měnu slabší než 27 korun za euro, což pomáhá hlavně exportérům. Aby koruna neposílila pod stanovenou hranici, musela už centrální banka nakoupit eura za více než 800 miliard korun.
Výsledek se ale dostavil až konci minulého roku, kdy inflace zamířila konečně vzhůru. Zatímco v květnu a červnu 2016 dosahoval meziroční růst cenové hladiny jen 0,1 procenta, v říjnu už byl o sedm desetin procentního bodu vyšší. O měsíc později dokonce inflace poskočila na 1,5 procenta, a prosinec dokonce přinesl dosažení dvouprocentního cíle centrální banky.
Na dotazy čtenářů webu Hospodářských novin odpovídal ekonom Jan Bureš.
Online rozhovor
Asi tusime, jak se po ukonceni intervenci, zachova koruna vuci euru. Ale jak se zachova vuci USD?
Je velice obtížné říci i to, jak se bude vyvíjet po ukončení intervencí koruna vůči euru. Fundamenty ukazují sice poměrně jasně na výraznější zisky (až do blízkosti 25,00 EUR/CZK), korunu ale může brzdit odliv spekulativního kapitálu a také snaha ČNB zabránit nadměrným ziskům české měny. Do kurzu koruny vůči dolaru vstupuje navíc velice volatilní kurz EUR/USD. Osobně vzhledem k růstu sazeb v USA počítám s dalšími zisky dolaru vůči většině globálních měn. Ty budou minimálně v nejbližších měsících hrát na trzích prim. Sečteno, podtrženo, počítám, že koruna bude ještě ze současných hodnot v tomto roce vůči dolaru slábnout.
věříte na spekulanty toužící po koruně kvůli "mrzkému" zisku, jak to neustále protlačují média? vždyť se chovají nelogicky, proč by koruny nakupovali za pevný kurz tři roky dopředu, když si je můžou koupit ve 2q 2017? nesouvisí zájem o korunu spíše s institucionálními investory, kteří musí nakupovat koruny kvůli dluhopisům (babiš vydává dluhopisy pouze v korunách, místo dobíhajících v eurech) nebo prostě kvůli tomu, že chtějí investovat v čr a s ničím jiným než s korunou tady platit nemohou?
Sázky zahraničních hráčů na silnější korunu na trzích probíhají v různé intenzitě od poloviny roku 2015. Jsou krom jiného také důsledkem „tisku peněz“ v eurozóně. ECB každý měsíc na trh pošle eura v celkovém objemu 80 miliard eur a značná část těchto peněz kvůli nedostatku investičních příležitostí končí zpátky na účtech ECB, kde nesou základní depozitní úrok -0,40%. Investoři v eurozóně mají díky zápornému úroku a rychlému přírůstku nových peněz silný motiv vsadit si na trzích na potenciálně výnosnější obchody – k takovým patří i sázky na silnější korunu po ukončení intervencí. Navíc neplatí, že je úplně jedno, kdy do otevřených korunových pozic zahraniční hráči vstoupí. Forwardové kurzy kvůli aktivní obraně spotového kurzu již propadly hluboko pod 27,00 EUR/CZK – pokud chce dnes někdo nakoupit koruny (prodat eura) za rok (roční forward), bude měnit za kurz pomalu se blížící 26,50 EUR/CZK.
Dobrý den. Jak se bude vyvíjet kurz Kč k USD po skončení intervencí? Děkuji za odpověď.
Jak jsem psal, věřím, že dolar bude na globální scéně pravděpodobně ještě posilovat vůči většině hlavních měn. Hlavním důvodem by měl být zrychlující růst úrokových sazeb v USA. Počítám s tím, že dolar se na frontě s eurem může dostat spíše dříve nežli později k paritě (1,00 EUR/USD). Zatímco ČNB podle mého názoru bude mít „mentální problém“ korunu pustit do konce roku 2017 výrazněji pod 26,00 EUR/CZK (25,70). Ze současných úrovní by tedy koruna vůči dolaru mohla slábnout, v druhé polovině roku ale může nastat obrat a koruna by měla zastavit i své ztráty vůči USD.
Dobrý den.
Jaké očekáváte posílení kuurzu koruny po ukončení intervencí.Myslíte,že ČNB bude intervence ukončovat pomalu nebo skokově?
Děkuji. Petr
Koruna by se díky pokračujícímu rychlejšímu růstu (reálné konvergenci) a lepší vnější rovnováze (přebytek zahraničního obchodu okolo 5% HDP) měla vrátit k posilujícímu trendu. Bez jakýchkoliv intervencí ČNB bych čekal posun koruny do blízkosti 25,00 EUR/CZK. Věřím, nicméně že ČNB minimálně v prvním roce nenechá korunu tak výrazně posílit a bude její zisky v okolí 25,70-26,00 EUR/CZK aktivně tlumit.
V případě masivního přílivu zahraničního kapitálu před ukončením intervencí se nedá vyloučit, že zpětný odliv kapitálu (vybírání zisků) bude korunu dočasně brzdit a nebo ji dokonce způsobí krátkodobé ztráty. Tento scénář však podle mého názoru zatím není příliš pravděpodobný a pokud by se naplnil tak by nakonec pravděpodobně pouze "oddálil" návrat k posilujícímu trendu.
Jinak věřím, že se ČNB bude pokusí o „čistý“ exit bez zavedení přechodné intervenční hranice a záporných sazeb. Jestli se jí to povede, zůstává otázkou…
Dobry den,
Zajimalo by me jaky dle vaseho nazoru bude mit vliv konec intervenci na urokove sazby tuzemskych hypotek. Laicky pedpokladam, ze by to kratkodobe mohlo pusobit proti rustu sazeb.
A dal by me zajimal vas pohled na vyvoj inflace. I ja laik vidim, ze vyvoj inflace a vyvoj ceny ropy spolu primo souvisi. Nyni se inflace nevratila kvuli intervencim cnb ani kvuli domacim tlakum, ale dle meho postrehu je ciste importovana cenou ropy. Myslim,ze CNB hrala riskantni a zbytecnou intervencni hru.
Sazby hypoték se odvíjí od tržních sazeb. Ty jsou v tuto chvíli na krátkém konci křivky (3-leté fixace) hodně nízko i kvůli sázkám na post-intervenční zisky koruny. Zahraniční hráči jsou ochotni držet korunu úročenou zápornými tržními sazbami, protože věří, že jim to následně zisky koruny vynahradí. Tržní sazby půjdou nahoru ve chvíli, až ČNB dovolí koruně takové zisky, že sázky na další výrazné posílení koruny opadnou. Pak se také reálně dostane na stůl možnost prvního růstu oficiálních úrokových sazeb ČNB – k tomu ale pravděpodobně nedojde dříve než v první polovině roku 2018.
Jinak máte pravdu, že za vyšší inflaci dnes vděčíme primárně dražším potravinám, pohonným hmotám a do jisté míry možná i EET. Na druhou stranu pomalu ale jistě jde vzhůru i jádrová inflace a díky zrychlujícím mzdám by mohla jít dál růst. Celkově je tak signál poměrně jasný, konec intervencí se blíží ...
Dobrý den , zajímalo by mě srovnání vývoje u nás a států kde žádné intervence neproběhly (Polsko,Slovensko) opravdu to v tomto srovnání mělo nějaký smysl nebo to byl jen další přesun peněz z kapes malých střadatelů k velkým vývozcům, vyplatí se nějaké spoření na důchod když teď víme že nás o naše úspory centrální banka připraví kdy se jí jen zlíbí ???
Strach z nízké inflace byl podle mého názoru přehnaný. V sousedním Polsku spadla inflace v roce 2014 do záporu, centrální banka na to nereagovala žádnými novými opatřeními a inflace se skoro tři roky pohybovala v záporu. Tamnímu hospodářství to zjevně nezpůsobilo žádné škody, na vlně oživující eurozóny zrychlilo svůj růst a profitovalo z pozitivního efektu nižších cen ropy a energií. Jinými slovy, strašidelné paralely se třicátými lety nezafungovaly.
I tak ale dosavadní efekt intervencí na českou ekonomiku hodnotím jako lehce pozitivní. Zásadní pro re-start ekonomiky byla však zahraniční poptávka a domácí rozpočtová politika. Otevřenou otázkou také zůstává , jak se ČNB podaří intervenční režim ukončit.
Dobrý den, stále jsem nepochopila jednu věc. Proč se ČNB tak děsila nízké nebo záporné inflace? V čem by to mohlo ekonomiku poškodit?
Trochu jsem již naznačil v předešlé otázce. Motivem pro zavedení intervencí byl strach z deflační spirály - negativního efektu padajících cen na spotřebu domácností (odklad spotřeby) a na schopnost splácet dluhy (nižší inflace=vyšší reálný úrok). Při pohledu do zpětného zrcátka se ale zdá, že tato obava byla přehnaná.
Je po ukončení intervencí ze strany ČNB reálné zavedení záporných úroků? Co by to znamenalo pro klienty bank? Děkuji.
Věřím, že ČNB něco takového nechce. Záporné sazby mají řadu vedlejších negativních dopadů, především na stabilitu finančního systému. Navíc ČNB by se k tomu odhodlala ve chvíli, kdy chce v zásadě dělat pravý opak - měnové podmínky kvůli probouzející se inflaci zpřísnit.
Na druhou stranu, zavedení záporných sazeb nelze zcela vyloučit. Pokud by byl příliv spekulativního kapitálu do korun příliš silný, může je ČNB dočasně zavést jako taktický nástroj, který by měl zahraniční hráče odrazovat od sázek na silnější korunu....nutno ale dodat, že by to asi (vzhledem ke švýcarským zkušenostem) nebyl nástroj příliš účinný .
Jaky kurz CZK /EUR a CZK /USD ocekavate tesne po ukonceni intervenci CNB a jaky se domivate se ustali par mesicu pote?
Kdy se domnivate k ukonceni intervenci CNB realne dojde?
To nejsou vůbec jednoduché otázky. Vzhledem k vyšší inflaci myslím, že k ukončení intervencí může teoreticky dojít již v průběhu druhého kvartálu 2017. Bezporostředně po ukončení intervencí je pohyb kurzů loterií, závisející primárně na aktuálních pozicích zahraničních hráčů a českých exportérů. Dříve nebo později má ale koruna na to, aby fundamentálně začala na frontě s eurem posilovat. Odhaduji však, že v prvním roce po ukončení intervencí ji ČNB nepustí o moc dál než k 25,70-26,00 EUR/CZK.
Dobrý den pane Bureši,
jsem jen průměrný ekonom a trochu se vyznám ve vztazích mezi ekonomickými subjekty. Proto nerozumím tomu, co měl na mysli pan Jurečka ve včerejších "Událostech-komentářích" že státní rozpočet za rok 2016 skončil vlastně na nule, protože stát nenakoupil státní dluhopisy. Copak stát může nakupovat své dluhopisy ? - ten je přeci naopak vydává (emituje), aby si půjčil peníze, čímž by se ale saldo přebytku naopak ještě zvýšilo. Možná myslel jejich splacení. Děkuji za odpověď.
Jedna věc je rozpočet a druhá dluh. Státní rozpočet skončil v přebytku a díky tomu mohla vláda teoreticky snížit dluh. Mohla, ale nemusela. Mohla si teoreticky volné prostředky ponechat na svých účtech u ČNB a dluh ponechat na stávající výši. Proč by to dělala? Protože je dnes schopna si na trhu půjčovat za záporný úrok (do cca 5ti let) a u ČNB se jí volné prostředky úročí za kladnou nulu - na rozdílu v sazbách pak vydělá. Jak moc vláda snížila dluh na konci roku navíc ještě přesně nevíme - finální čísla za veřejný dluh (jestli se nepletu) budou teprve zveřejněna.
Dobrý den. Může nás ukončení intervencí nějak přiblížit alespoň ke stanovení termínu přijetí eura? Nebo to s tím ani tak moc nesouvisí? Díky.
Řekl bych, že to spolu příliš nesouvisí. Přijetí eura je primárně politickým rozhodnutím vlády. S návratem k plovoucímu kurzu ale může zesílit volání po euru z řad menších a středních exportérů, kterým volatilní kurz přidělává asi nejvíce práce....
Dobrý den, prosím o Váš názor: 1. jak konkrétně ( hodinu po hodině či minutu po minutě ) bude vypadat proces včetně odhadu výkyvů kurzu v tomto čase. 2.v kolik hodin to vypukne ? 3. Myslíte si, že průběh bude stejný jako ve Švycarsku ? (Potřebuji totiž nakoupit 70 tis EUR na výrobní technologii a čekám na nejvhodnější okamžik. )
Děkuji
Obávám se, že odpověď na vaši otázky nikdo nemá. Víme, že koruna má bez intervencí poměrně slušný potenciál posílit (odhadem až k 25,00 EUR/CZK). Současně ale víme, že bezprostředně po ukončení intervencí se může rozkmitat na nějaký čas na všechny strany (záleží na konkrétních pozicích exportérů a zahraničních hráčů těsně před vypnutím intervencí). Navíc ČNB pravděpodobně po ukončení intervencí nějakou chvíli nedovolí nadměrné zisky - odhaduji, že v ročním horizontu po ukončení intervencí se v důsledku toho koruna nepodívá hlouběji pod 25,70 EUR/CZK.
Eurozóna se štěpí. Co se stane s oběživem a vklady v nečlenských státech EZ po rozdělení na "silné" a "slabé" euro? Jak chránit své depozity aby nespadly automaticky do slabého?
Přece jen považuji tyto otázky za předčasné. Dělení eurozóny na silné a slabé euro si nedokážu představit bez výraznější finanční krize - vklady ze slabších členských států by v předstihu odtékaly do silnějších (Německa), tak jak jsme to viděli v případě Řecka ve chvílích, kdy se hrálo o jeho setrvání v eurozóně. To by automaticky i zdravé finanční instituce ve slabších ekonomikách eurozóny mohlo dostat do problémů. V takové chvíli by přestalo být jedno, zda držíte eurový vklad v německé nebo v italské bance....v takové situaci ale dnes nejsme.
Dobrý den, co se stane až všichni ti spekulanti po posílení kurzu koruny budou realizovat své miliardové zisky ?
Jak jsem psal, bezprostředně po vypnutí intervencí se nedají vyloučit krátkodobé pohyby koruny oběma směry. Zatím ale podle mého názoru příliv zahraničního kapitálu nebyl tak silný, aby jeho odliv (vybírání zisků) zvládlo načas kormidlo obrátit na opačnou stranu....
To se ale ještě do konce intervencí samozřejmě může změnit. Start do nového roku byl impozantní a centrální banka se soudě podle přírůstků nové likvidity ve finančním systému musí hodně snažit - intervence na obranu slabé koruny podle mého odhadu v prvním týdnu nového roku mohly dosáhnout tempa až 1 miliardu eur denně.
Hezky den, je mozne, ze CNB bude drztet kurz proti trhu a tak mohutne intervenovat - napr. za 5mld €/mes, ze by "prepalila" hranici naredovani meny a naopak spustila vyssi inflaci a oslabeni koruny? Kde je podle Vas hranice, kterou trh unese?
ČNB svojí politikou zamýšlela podpořit inflaci. Situace se ale pomalu mění a centrální banka může chtít postupně otáčet kormidlo a začít probouzející se inflační tlaky tlumit. Největší smysl podle mého názoru z pohledu ČNB dává nejprve pustit korunu a nechat ji posílit (utažení měnových podmínek) a po zklidnění kurzu začala uvažovat o prvním růstu sazeb. Nelze vyloučit, že koruna krátkodobě po vypnutí intervencí oslabí, pokud to zahraniční investoři se sázkami na zisky koruny "přeženou"....ale pouze dočasně, než se ke slovu dostanou silné fundamenty (stabilní přebytek zahraničního obchodu přes 5% HDP).
Dobrý den pane Bureši, nemáte pocit, že s posílením Kč ČNB vlastně vůbec nepočítá? Průběh intervencí spíše svědčí pro snahu o trvalé znehodnocení měny. Máte představu, co se stane až na trh dorazí bilion nebo i podstatně více Kč, kterých se budou chtít spekulanti co nejrychleji zbavit? Můžeme čekat euro za 35Kč?
Data ohledně pozic zahraničních hráčů nemáme. Můžeme se pouze domýšlet, že zhruba od poloviny roku 2015 musela ČNB i v důsledku jejich aktivity aktivně bránit korunu tempem cca 10 miliard eur ročně. To mi zatím vzhledem k českým fundamentům a velkým přebytkům volné likvidity v eurozóně nepřijde přehnané, navíc ve chvíli, kdy jsou čeští exportéři stále relativně pod-zajištění (viz průzkum ČNB a svazu průmyslu) . Na druhou stranu situace se může změnit, jak jsem psal výše - příliv peněz na začátku roku (i zajištovací aktivita exportérů) pravděpodobně výrazně zesílil a jak se bude vyvíjet do vypnutí intervencí zůstává otázkou.
Děkuji všem za položené dotazy a nashledanou
Dobrý den, Evropská centrální banka uvádí do oběhu miliardy Eur bez protihodnoty, a tedy Eura bezcenná. Tato Eura nakupuje ČNB za miliardy korun, které volně tiskne také bez protihodnoty. Kupujeme tedy bezcenná Eura za bezcenné koruny a tento obchod se zdá nevyčerpatelný. Hodnota peněz občanů se tak snižuje a snižuje se tak i hodnota jejich práce vykonané v minulosti. Existuje nějaký plán, jak ČNB stáhne bezcenné koruny z oběhu? Děkuji za odpověď.
Dobry den,
muzete, prosim, popsat na konkretnich pripadech idealne okolnich zemich tu deflacni spiralu, pred kterou nas CNB ctvrtym rokem brani?
Slovensko, Nemecko, Polsko si poklesu cen dovozovych surovin a vseho, kde jsou obsazeny, uzivaji a uspesne rostou. Diky moc
Dobrý den, na webu HN se objevila polemika ohledně změny měnové politiky vzhledem k nízké kumulované inflaci, což by teoreticky mělo vést k tomu, že koruna po intervencích skokově posílí. Jako řešení ekonomové nabídli buď přestřelení inflačního cíle, nebo změnu politiky v podobě cílování cenové hladiny. Stálo by za to přestřelit inflaci a vyhnout se tak posílení kurzu? A jaký je faktický rozdíl v cílování inflace a cílování cenové hladiny? Z pohledu běžného občana a z pohledu makroekonoma?
Jak velký objem intervencí v lednu/únory by ČNB přiměl porušit slib a utnout to už v 1Q? Stačily by stovky mld.
Co bude ČNB dělat s "nakoupenými" eury a dolary pokud nedojde k předpokládanému výběru zisků zahraničními spekulanty. Budou se "natištěné" koruny stahovat s oběhu?
Dobrý den,v jednom interview paní Zamrazilová řekla,že při rozhodování o zavedení intervencí vycházeli v ČNB z údajů, které po následném upřesnění ukázaly toto rozhodnutí pravděpodobně jako diskutabilní a nadbytečné .Jak se díváte na působení p.Singera v čele této instituce,jeho zdůvodnění nutnosti intervenovaní a jeho výkon?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
