Prezident Miloš Zeman chválí ekonomickou spolupráci s Čínou, avšak dosavadní výsledky snah více orientovat obchod na tuto nastupující velmoc zůstávají rozporné. Český vývoz, ačkoliv po započtení německých reexportů dosahuje objemu kolem 90 miliard korun, v poslední době stagnoval. Zato rostou čínské investice. Počátkem loňska v Česku dosahovaly necelých deset miliard korun, připočtou-li se k nim také ty loni ohlášené, najednou se vyšplhají na desetinásobek. Jen největší investor, šanghajská společnost CEFC, mluví o reálně vložených 23 miliardách korun.
"Čínské investice bych nepřeceňoval, není to tu jako v USA či Velké Británii, ale zájem roste. Vidí u nás stabilní ekonomiku, oceňují příhodnou polohu a také politickou vstřícnost," zhodnotil pro Ekonom situaci šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Jeden z domácích podnikatelů, který do Číny nejen jezdí, ale navíc se tam s místními jejich mateřštinou domluví. V čínském pronikání do České republiky větší problém nevidí.
Česká vstřícnost k Pekingu se nevymyká obecnému trendu. Čínské firmy loni proinvestovaly v Evropě 27 miliard dolarů.
"Tyto peníze ale naši ekonomiku nespasí, ta se musí spoléhat na vlastní síly a na investice, které přinesou něco nového, například i technologicky. A o tom v případě těch čínských nemůže být řeči," soudí ovšem ekonom Pavel Kohout. Pro řadu lidí, většinou pravicových politiků a část akademické sféry, čínské investice představují hrozbu do budoucna. Neznamenají jen kapitál a odbyt, ale také převod techniky a know-how do Číny a doma naopak šíření cizího, dokonce komunistického vlivu. Tlak Pekingu rok od roku sílí po celé Evropě. Podle Bruselu v ní loni čínské společnosti proinvestovaly rekordních 27 miliard dolarů. Experti německého Mercator Institute for China Studies proto varují, že Čína za pomoci kapitálu poskytovaného pekingskou vládou a neprůhledné sítě investorů kupuje technologické společnosti po celém světě.
Zemanova čínská karta
Čínské investice v Česku jsou dvojího druhu. K těm dřívějším a bez výjimky "výrobním" patří továrna v Nymburce vybudovaná s nákladem 660 milionů korun. V ní společnost Changhong vyrábí milion televizorů ročně. Zhruba o sto milionů korun více vložila firma Beijing West Industry do výroby automobilových tlumičů v Chebu. Kořeny v Česku zapustil i Huawei, který tu od roku 2003 prodává mobilní, datové a komunikační technologie a zaměstnává na 400 lidí.
Přízni Pražského hradu se však těší zejména zmíněná skupina CEFC China Energy, která o sobě tvrdí, že je sedmou největší soukromou firmou v Číně. Olga Lomová, sinoložka z Univerzity Karlovy, nicméně říká, že podnik, který se po celém světě zajímá o energetiku a ropu, je soukromý jen podle jména. Samo vedení CEFC přitom nezastírá, že své kroky koordinuje se zájmy státu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111