Výkon českého stavebnictví byl v prvních třech čtvrtletích letošního roku ze 28 zemí Evropské unie šestý nejhorší. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Podle nich české stavebnictví ke konci září meziročně kleslo o 8,9 procenta.
Nejvíce se dařilo Řecku, kde stavebnictví meziročně vzrostlo více než o pětinu. Následovaly Irsko a Švédsko. Nejhůře na tom byly Slovinsko, Maďarsko a Lotyšsko se zhruba pětinovým meziročním propadem.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
"Důvodem poklesu stavebnictví v Česku je v první řadě nedostatek zakázek, především ze strany veřejného sektoru. Loňský boom čerpání peněz z evropských fondů je dávno pryč a nové projekty se rozjíždějí jen velmi pomalu," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle údajů Českého statistického úřadu české stavebnictví v devíti měsících letošního roku meziročně kleslo o 9,8 procenta. Inženýrské stavitelství, tvořené hlavně stavbami dopravní infrastruktury, propadlo o 15,9 procenta.
Osm zemí s největším meziročním poklesem patří do bývalého východního bloku. Prakticky všechny jsou významnými příjemci evropských dotací. "Problémem, který tyto země trápí, je vysoká srovnávací základna v oblasti inženýrského stavitelství z minulého roku. Tehdy dočerpávaly peníze z evropských fondů z minulého programového období a dokončovaly velké rozpracované investice. Samozřejmě existují i další limity růstu, které jsou ale pro každou zemi spíše specifické," doplnil ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václava Matyáše v příštím roce nelze v českém stavitelství očekávat posun k lepšímu. "Kromě výsledků stavební výroby známe už také tituly a objemy zadaných veřejných zakázek. K tomu je možno již dnes předpovědět, že bude velkým překvapením, když nebude příští rok ještě dramatičtější. Dosud je jejich objem nižší o 15 procent v pozemním stavitelství a o 37 procent v inženýrském stavitelství," uvedl.
Vývoj stavebnictví v zemích EU do konce září
| Země | Index (meziroční změna v procentech) |
| Řecko | 21,5 |
| Irsko | 17,9 |
| Švédsko | 13,3 |
| Kypr | 9,1 |
| Nizozemsko | 6,9 |
| Finsko | 6,1 |
| Španělsko | 5,5 |
| Dánsko | 5,2 |
| Rumunsko | 3,4 |
| Lucembursko | 3,3 |
| Estonsko | 2,7 |
| Chorvatsko | 1,9 |
| Velká Británie | 1,8 |
| Německo | 1,2 |
| Rakousko | 0,8 |
| Itálie | 0,1 |
| Malta | -0,3 |
| Belgie | -0,5 |
| Francie | -1,3 |
| Portugalsko | -4,0 |
| Slovensko | -6,9 |
| Bulharsko | -8,8 |
| Česká republika | -8,9 |
| Litva | -13,8 |
| Polsko | -13,8 |
| Lotyšsko | -19,7 |
| Maďarsko | -20,5 |
| Slovinsko | -22,1 |
Zdroj: Eurostat
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
