Z pivovaru ve Fort Collinsu v Coloradu vyrazil náklad padesáti tisíc plechovek piva značky Budweiser. Nešlo ovšem o obyčejnou nákladní dopravu, ale o historický moment. Kamion se totiž téměř po celou dobu své dvousetkilometrové jízdy do Colorado Springs řídil sám.
Vůbec první komerční nákladní přepravu s využitím autonomních technologií, k níž došlo v říjnu, má na svědomí startupová firma Otto ze San Franciska, kterou vlastní taxislužba Uber. Ve spolupráci s pivovarem Anheuser-Busch InBev a automobilkou Volvo vybavila jeden kamion senzorovými a řídicími technologiemi za třicet tisíc dolarů, naplnila jej pivem a pod dohledem techniků i policie ho vyslala na cestu do distribučního centra.
I když šlo o autonomní přepravu, v kabině nechyběl řidič a v nejbližší budoucnosti zatím ani chybět nebude. Ten má vedle monitorování techniky při jízdě na starosti hlavně řízení před vjezdem na dálnici a po sjezdu z dálnice. Přestože technologie nedokáže řidiče kompletně nahradit, může přispět k výraznému zvýšení bezpečnosti na silnicích a firmám přinést řadu výhod v podobě nižších provozních nákladů a vyšší využitelnosti techniky.
Firmy nebudou masově propouštět, ale ušetří
Na evropských silnicích ročně zahyne na dva a půl tisíce lidí v dopravních nehodách s účastí kamionů. Za naprostou většinu z nich může nepozornost či špatné rozhodnutí řidiče. Bezpečnost ale není jedinou výhodou, rozvoji technologie pomáhá i komerční využitelnost a rychlá návratnost investice. Společnost AB InBev by například podle vlastních odhadů díky nasazení autonomních technologií ušetřila za dopravu 50 milionů dolarů ročně, a to i v případě, že by nadále zaměstnávala stejný počet řidičů.
"Bezpečnější provoz vozidla vede k nižším nákladům na pojištění. Technologie zajišťuje stabilní rychlost bez zbytečného předjíždění, zrychlování a brzdění, a snižuje tak spotřebu paliva. Kamion bude také produktivnější díky tomu, že může být v provozu 24 hodin denně, protože řidič může odpočívat přímo za jízdy a zvládne tak rychleji dopravit všechny zakázky," popsal výhody Lior Ron, prezident a spoluzakladatel společnosti Otto, v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě AETR omezuje denní dobu řízení řidiče na 9 hodin. Pokud tedy nejedou se soupravou dva řidiči, musí kamion vždy 15 hodin denně stát. Jestliže ale řidič může odpočívat při jízdě na dálnici, musí zastavovat jenom kvůli načerpání paliva a běžným potřebám. Díky tomu také bude přeprava méně náchylná ke krádežím, protože kamiony nebudou muset dlouhé hodiny stát na velkých a často špatně hlídaných parkovištích.
"Nejsložitější je nalezení legislativního řešení a rovnováhy mezi odpovědností výrobců technologií a provozovatelů aut. Technologie autonomních kamionů k nám podle mého odhadu přijde do deseti let. Prvním krokem ale bude platooning," domnívá se Petr Kozel, generální ředitel společnosti Dachser Czech Republic.
Zákony za technologiemi pokulhávají
Technologie takzvaného platooningu, tedy propojení dvou až tří kamionů prostřednictvím bezdrátové sítě, kdy první vozidlo udává směr i rychlost jízdy a další jej automaticky následují, je praxi ještě blíže. Několik let ji testují všechny velké značky nákladní techniky. Výrobce MAN na konci listopadu podepsal strategické partnerství s logistickou společností DB Schenker, jehož cílem má být nasazení automatických konvojů mezi Mnichovem a Norimberkem v roce 2018.
I tento systém vyžaduje řidiče v kabinách, ovšem řídí vždy jen jeden − ten v prvním kamionu. Lepší obtékání vzduchu šetří palivo, a tedy náklady. Nevýhodou ale je, že se kamiony musí pohybovat po stejné trase, takže je půjde nasadit jen při některých přepravách, anebo to bude vyžadovat lepší koordinaci "spřátelených" kamionů prostřednictvím dispečera.
Zájem o systémy automatického řízení je mezi dopravními firmami obrovský. Od nových technologií si slibují nejen nižší přepravní náklady, vyšší efektivitu a bezpečnost dopravy, ale i možnost rychleji růst na trhu, kde je v celém západním světě chronický nedostatek pracovníků. To, jaký potenciál systém automatického řízení má, dokazuje také fakt, že malý start-up Otto koupila na konci srpna společnost Uber za 680 milionů dolarů.
Podle úspěšných testovacích fází projektů to vypadá, že z technického hlediska už jsou systémy automatického řízení připraveny. Plnému nasazení automatických řešení do praxe ale zatím brání nedostatečná legislativa. Evropská komise již v tomto ohledu v listopadu zareagovala zveřejněním plánu Communication on connected cars for Europe. V něm v otázce zavádění inteligentních dopravních systémů počítá s přenesením pravomocí na speciální výbor, který bude moci přijímat rychleji jednotlivá zákonná pravidla. Díky tomu by evropské právo mělo být na automatizované řídicí systémy připraveno již v roce 2018. V témže roce pak bude možné i na evropských silnicích potkat první kamiony bez řidičů.
