Meziroční inflace v Česku v listopadu zrychlila na 1,5 procenta z říjnových 0,8 procenta. Česká národní banka přitom ve své prognóze předpovídala, že inflace v listopadu dosáhne jednoho procenta. Rychleji než v listopadu inflace rostla naposledy v červnu 2013, tedy ještě před zavedením intervencí ČNB. "Hlavním tahounem meziroční inflace zůstal alkohol a tabák, příčiny listopadového zrychlení je ale třeba hledat na straně potravin a pohonných hmot. Zatímco po celý letošní rok potraviny do celkové inflace přispívaly záporně, tak v listopadu byl už jejich příspěvek kladný," řekl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Podle ekonoma UniCredit Bank Patrika Rožumberského mohlo mít na nečekaně rychlý růst inflace vliv také zavedení elektronické evidence tržeb. První restaurace a hotely se do EET sice zapojily až v prosinci, ale už v listopadu se některé z nich na příchod evidence připravily. "Předpokládáme, že zdražení restauračních služeb zhruba z jedné poloviny odráželo předčasné navyšování cen před chystaným zavedením EET a z druhé poloviny růst cen vstupů, zejména cen potravin," řekl Rožumberský. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) však takové zdůvodnění odmítá.

To, že inflace roste vyšším tempem než ČNB očekávala, by podle analytiků mohlo vést k rychlejšímu dosažení dvouprocentního cíle centrální banky. "Cíle bude dosaženo pravděpodobně dřív, než v polovině roku 2017, jak naznačuje aktuální prognóza ČNB," uvedla analytička Raiffeisenbank Daniela Milučká.

Tempo růstu spotřebitelských cen je přitom základním ukazatelem, kterým se ČNB bude řídit při rozhodování o termínu ukončení devizových intervencí. Bankovní rada slibuje, že kurzový závazek neopustí dříve než ve druhém čtvrtletí. Jako pravděpodobný termín takzvaného exitu pak vidí polovinu roku 2017.

Ve světle nejnovějších údajů o inflaci však roste pravděpodobnost, že ČNB přestane bránit koruně v posílení pod 27 korun za euro dříve než v polovině roku. "Domácí inflační podmínky budou umožňovat ČNB ukončit kurzový závazek už ve druhém čtvrtletí příštího roku," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Podobného názoru je také hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. "Dnešní data zvyšují pravděpodobnost "překvapivého" ukončení závazku už ve druhém čtvrtletí roku 2017," uvedl s tím, že na druhé straně ovšem stále není zcela vyloučena možnost ukončení režimu až za horizontem roku 2017.

Hlavní ekonomka České bankovní asociace a bývalá členka Bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová si myslí, že na domácí scéně by už nic nemělo bránit opuštění kurzového závazku v nejbližším možném termínu. "Zbytečné oddalování by mohlo vést k tomu, že až ekonomika oslabí, bude celkově obtížnější tento krok vstřebat," řekla Zamrazilová.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše navíc inflace není jedinou zprávou z poslední doby, která svědčí o vrcholícím hospodářském cyklu v Česku. “Pozitivně ČNB překvapuje i další pokles nezaměstnanosti a akcelerace mezd, které rostou nejrychleji od roku 2009, řekl Bureš. Zároveň upozornil na to, že proti brzkému ukončení intervencí jde včerejší rozhodnutí Evropské centrální banky prodloužit program odkupu aktiv až do konce roku 2017.

"Myslím si, že k ukončení kurzového závazku ČNB dojde až během podzimu 2017, protože velmi důležitým faktorem pro uvažování české centrální banky je i nastavení měnových podmínek v eurozóně," řekl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč

Ekonomové se nicméně shodují na tom, že v prosinci tempo růstu spotřebitelských cen ještě zrychlí. Mimo jiné i proto, že se naplno projeví vliv zdražení v restauracích po spuštění EET. "Odhadujeme, že navýšení inflace z titulu startu EET může v prosinci dosáhnout jedné desetiny procenta. Další růst inflace bude odrážet také tlaky z titulu rostoucí poptávky i pokračující odeznívání efektu meziročního zlevnění pohonných hmot," řekl Patrik Rožumberský z UniCredit Bank.

EET za růst inflace nemůže, tvrdí Babiš

Zavedení elektronické evidence tržeb (EET) nemohlo ovlivnit listopadový růst inflace, protože funguje až od prosince. V pátek to řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Zároveň upozornil, že stravovací a hotelové služby, na něž se EET vztahuje, tvoří jen malou složku celkového spotřebního koše. Oslovení ekonomové uvedli, že EET ke zvýšení inflace přispěla, protože některé restaurace zdražovaly před jejím spuštěním.

"Jak mohla EET ovlivnit inflaci v listopadu? Je to nesmysl, protože EET začala 1. 12.," řekl Babiš. Zvýšení cen v souvislosti s evidencí tržeb nečeká ani v prosinci. "Pokud někdo zdražil, tak musel zdražit ten, kdo asi nevykazoval tržby. Protože jsme snižovali DPH, dokonce někteří i zlevnili," uvedl.

"Pokud vím, tak inflaci bude teď ovlivňovat nárůst (ceny) ropy, ale určitě ne EET," řekl ministr. "Sektor stravování a hotelových služeb má na celkové inflaci podíl šest procent. Rozhodující podíl má ropa," dodal.

"Je pravdou, že ceny alkoholických nápojů meziročně stouply, což někdo může spojovat s pohostinstvím, ale zde je nutné zdůraznit, že zvýšení ceny alkoholických nápojů bylo zjištěno v běžných obchodech, na ty EET neměla vůbec žádný vliv," uvedl Babiš.



ČNB zahájila intervenční režim v listopadu 2013 (11/13)
Zdroj: ČSÚ