Přesně za týden americká centrální banka zvedne svoje sazby. Že se k tomu Fed tentokrát odhodlá, už trhy považují prakticky za jistotu, kterou dál a dál podporují dobré zprávy z reálné ekonomiky. Američané se tak po loňském nesmělém prologu dostávají zpět do tradičního světa, v němž se bojuje s inflací pomocí vyšších úroků. A je to znát napříč ekonomikou. Trumpovy sliby, které se zaplatí prostě navýšením deficitu, zvyšování sazeb jen urychlí.
Evropa, tedy v prvé řadě eurozóna, navenek prožívá zcela jiný příběh. ECB kromě záporných sazeb ekonomiku dopuje i masivními nákupy dluhopisů, populárně označovanými za tištění peněz. A to zítra šéf ECB Mario Draghi bude mít v ruce nový argument, který mu pomůže prosadit, že enormně uvolněná měnová politika poběží dál: italské referendum. Jeho výsledek, který pohřbil reformy a politickou budoucnost dosavadního premiéra, zase jednou vyvolal přízrak krize eurozóny. A v dobách obav není obvyklé, že by centrální banky přitvrzovaly. Pokud ECB "tisk peněz v řádu desítek miliard eur měsíčně prodlouží ještě o půl roku, dosáhne "fázový posun" mezi USA a eurozónou téměř tří roků.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
