Zdražení až v řádech desítek procent hlásily v první den s elektronickou evidencí tržeb některé restaurace. Zdražování odůvodňovaly právě zvýšenými náklady, které mají v souvislosti s EET, ať už se to týká pořízení kasy, internetového připojení nebo třeba posílení obsluhy.

Naproti tomu jsou restaurace, ze kterých zní, že ke zdražování není důvod, protože zvýšené náklady bohatě vynahradí daňové úlevy spojené se startem EET. Sazba DPH na stravovací služby (s výjimkou alkoholických nápojů) od 1. prosince klesla z 21 na 15 procent. Kdo restauraci provozuje na sebe a ne na firmu, může také využít jednorázovou daňovou slevu ve výši 5000 korun. A další související výdaje si mohou všichni standardně odečíst v nákladech.

Hlasy obou táborů zněly v médiích poměrně vyrovnaně, a že EET rozdělila majitele restaurací na dva zhruba stejně velké tábory, ukazuje i anketa DVTV na Twitteru. Polovina hlasujících zaregistrovala zdražení, druhá nikoli.

Ti, kdo zdražovali, buď v minulosti podváděli, nebo využili situace, aby pro zákazníky nepříjemnou zprávu mohli "hodit" na daňovou novinku, říkají někteří majitelé v reakci na zdražování u konkurence. K nim se jednoznačně přidává i autor EET, ministr financí Andrej Babiš. "Ti, co teď zdražují, to dělají proto, že předtím podváděli," prohlásil ve čtvrtek ve sněmovně. 

Zavedení EET podle Babiše nemá podnikatele stát téměř nic. Restauratéři by podle něj měli naopak zlevnit, když budou platit nižší DPH. I ti, kteří DPH neplatí, mají podle něj prvotní náklady od státu uhrazeny, když si mohou uplatnit daňovou slevu 5000 korun.

%insert_attachment[59500830] priloha.html%

Ti menší, kteří DPH neplatí, ale dodávají, že kromě pokladny, která vyjde třeba na 6000 korun, musí nově platit také 500 korun měsíčně za internet a pokladní software. Dohromady to je 6000 korun za rok. Na druhou stranu velká část restaurací už před prosincem lákala na wi-fi zdarma. Ve větších provozech pak pořízení pokladen nových zařízení může vyjít i na desítky tisíc, když jim nestačí centrální kasa, ale potřebují i mobilní zařízení pro kasírování u jednotlivých stolů. Na DPH ale takové restaurace ušetří více, když při průměrném prodeji sta jídel za sto korun denně roční úspora vyjde zhruba na 140 tisíc korun. 

I tak jsou někteří hostinští výrazně podráždění. "Nevím, jestli bych do pohostinství šel znovu. S EET a kvůli tomu, jaké je daňové zatížení, to položí hodně restaurací," míní majitel dva roky fungující sušické restaurace František Švelch. "Současné daňové zatížení se nedá vydýchat. Jestliže odvedu státu z vydělané stokoruny 52 korun, tak je to problém," říká Josef Krýsl. Daňové zatížení se ale s EET naopak snížilo, když sazba DPH pro restaurace klesla.

Podle ekonomů je těžké situaci posuzovat za trh jako celek. Dokážou si představit, že restauraci, která dosud neměla moderní pokladní systémy a bude třeba i posilovat obsluhu, může EET snížit zisk. Zároveň podle nich ale budou i tací, kteří situaci využijí ke zdražení.

"Spuštění EET může působit jako katalyzátor zdražení restauračních služeb. Ceny se dlouho držely téměř beze změn. Nemyslím si ale, že jídlo zdraží o desítky procent," říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank, s tím, že majitelům restaurací nahrává i to, že domácnosti stále zvyšují spotřebu, jak potvrdila i dnešní data o růstu HDP ve třetím čtvrtletí roku 2016.

Zdražovat musí také ti, kteří dříve neplatili daně. Musí si na ně totiž vydělat. "Provozy, jež před zavedením EET výrazněji podnikaly v šedé zóně, zpravidla musí zdražovat více než provozy, které působily v šedé zóně méně nebo vůbec," říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom skupiny Roklen.