Kupní síla Čechů se zvýšila z loňských 7313 eur na 7800 eur ročně, tedy téměř o 500 eur. Roste už tři roky a nyní je nejvyšší za posledních deset let. Ukazuje to nová studie výzkumné společnosti GfK.
V porovnání se zbytkem kontinentu ale kupní síla obyvatele České republiky dosahuje jen 56,8 procenta evropského průměru. "Dohnat vyspělejší země se zřejmě v nejbližší budoucnosti nepodaří. V posledních sedmi letech kolísá index české kupní síly podle momentální ekonomické situace mezi 51 až 59 procenty evropského průměru," říká Šimon Dvorský z GfK Czech.
| Stát | Kupní síla na obyvatele za rok | Evropský index |
| 1. Lichtenštejnsko | 63 011 eur | 460,9 |
| 2. Švýcarsko | 42 300 eur | 309,4 |
| 3. Lucembursko | 30 248 eur | 221,2 |
| 4. Norsko | 27 893 eur | 204,0 |
| 5. Island | 24 272 eur | 177,5 |
| 6. Dánsko | 23 699 eur | 173,3 |
| 7. Rakousko | 22 536 eur | 164,8 |
| 8. Švédsko | 21 966 eur | 160,7 |
| 9. Německo | 21 879 eur | 160,0 |
| 10. Velká Británie | 21 141 eur | 154,6 |
| Evropa (průměr) | 13 672 eur | 100 |
| 21. Slovinsko | -* | 75,2 |
| 23. Estonsko | -* | 61,1 |
| 24. Slovensko | -* | 59,9 |
| 26. Česká republika | 7 800 eur | 56,8 |
| 29. Polsko | 6 366 eur | 46,6 |
| 30. Maďarsko | 5 549 eur | 40,6 |
| Zdroj: GfK, žebříček zahrnuje celkem 42 zemí. *Údaj chybí |
||
Z více než čtyř desítek sledovaných zemí skončilo Česko na 26. místě – stejně jako před rokem. Obyvatelé Lichtenštejnska na prvním místě mají 4,5krát větší kupní sílu než průměrný Evropan.
Ze střední Evropy mají největší kupní sílu Rakušané. Za Českem zůstává většina dalších zemí středo- a východoevropského regionu, nicméně obyvatelé Slovinska jsou na tom tradičně lépe, druhým rokem je před námi také Slovensko. Českou republiku letos předběhli dokonce i obyvatelé Estonska a Litvy.
Praha je nejbohatší, Bruntál nejslabší
V tuzemsku zůstává tradičně nejsilnějším regionem Praha. Za posledních sedm let však její význam nepatrně klesl – index kupní síly klesl na 131,3 procenta z českého průměru, což je o jeden procentní bod méně než před sedmi lety.
Podle Dvorského však už nyní tolik neplatí rozdělení České republiky na "bohatý západ" a "chudý východ".
"Spíše by se dalo hovořit o bohaté metropolitní oblasti, kterou tvoří Praha a střední Čechy, doplněné o některé z krajských metropolí na jedné straně a dvou problémových oblastech, kterými jsou severozápadní Čechy a severní Morava na straně druhé," vysvětluje Dvorský.
| Okresy s nejvyšší a nejnižší kupní silou | |
| Okres | Hodnota indexu (ČR = 100 %) |
| 1. Praha | 131,3 |
| 2. Praha-západ | 118,0 |
| 3. Praha-východ | 116,6 |
| ... | |
| 75. Děčín | 84,2 |
| 76. Jeseník | 83,6 |
| 77. Bruntál | 82,0 |
| Zdroj: Kupní síla v okresech a obcích ČR 2016, GfK Czech | |
Mezi deseti okresy s nejnižším indexem kupní síly je pět z Čech a pět z Moravy. Nejslabšími okresy jsou Bruntál, Jeseník, Děčín, Teplice a Chomutov. V roce 2011 přitom bylo devět z deseti nejslabších okresů na Moravě.
Za posledních šest let z hlediska kupní síly výrazně posílily oblasti plzeňského regionu, vybrané oblasti středních Čech (zejména okresy Kolín, Kutná Hora, Nymburk, Rakovník a Kladno) a jižní Morava, především Blanensko, Hodonínsko a Znojemsko.
V rámci jednotlivých kategorií měst mají v průměru nejvyšší index kupní síly krajská města (114,9 procenta), nejnižší malá městečka od jednoho do pěti tisíc obyvatel (92,9 procenta).
