Euro oslabuje, protože Evropská centrální banka hodlá i nadále držet nízké úrokové sazby a pokračovat v nákupu cenných papírů. To samé lze říci o ostatních světových centrálních bankách, jejichž bilance postupně bobtnají a které drží úrokové sazby lehce pod nebo nad nulou.

Banky, které kdysi soutěžily o to, kdo dřív sníží inflaci a udrží měnu silnou, nyní vedou měnovou a úrokovou válku, zasypávají trhy penězi, to vše v zájmu ekonomického růstu a inflace. Obojího se nedostává. Dokud podobnou politiku provádělo Japonsko, ekonomové a centrální bankéři jeho počínání sledovali jako zajímavý experiment. Ve chvíli, kdy podobnou antideflační léčbu zvolila Evropa i Amerika, stal se pokusným králíkem celý vyspělý svět. Centrální bankéři mají možná pravdu, že kdyby nedělali to, co dělají, bylo by na světě hůř. Až na to, že platí, že "podruhé do stejné ekonomiky nevstoupíš". A analyzovat, co se nyní děje, bude možné za pár desítek let, což je současnému světu nanic. Stejně jako nepomáhají zkušenosti z minulých krizí.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se