Akcie technologické společnosti Microsoft po závěru čtvrtečního obchodování pozitivně reagovaly na výsledky hospodaření za první čtvrtletí finančního roku 2016. Na aftermarketu, tedy po konci řádných obchodních hodin, posilovaly o zhruba pět procent a dostaly se nad úroveň 60 dolarů.

Tržby firmy dosáhly 22,3 miliardy amerických dolarů a v porovnání se stejným obdobím minulého roku se zvýšily o tři procenta. Na jednu akcii připadl zisk ve výši 76 centů, meziroční nárůst byl devět procent.

Analytici oslovení analytickou společností FactSet predikovali zisk na akcii ve výši 68 centů a nepatrný nárůst tržeb na 21,7 miliardy dolarů.

Ve výsledcích se pozitivně odrazily zejména rostoucí tržby v oblasti inteligentních cloudových služeb. Ty se meziročně zvýšily o osm procent a dosáhly 6,4 miliardy dolarů. Naopak o dvě procenta klesly příjmy v segmentu osobních počítačů, kam patří mimo jiné prodeje operačního systému Windows.

Akcie Microsoftu za posledních dvanáct měsíců posílily více než o čtvrtinu a pohybují se okolo historických maxim z přelomu let 1999 a 2000. Napomohl tomu optimismus investorů ohledně kroků výkonného ředitele Satyi Nadelly, který by chtěl opět nastartovat růst tržeb. Od jeho nástupu do funkce v únoru 2014 se firma více zaměřila na cloudové služby.

Podobně jako rivalové Amazon či Google i Microsoft silně investuje do nových datových center a související infrastruktury. Ve finančním roce 2016 činily investice do cloudu podstatnou část z 8,3 miliardy kapitálových výdajů, které meziročně vzrostly o 40 procent. Podíl příjmů z cloudových služeb činil téměř 30 procent oproti 25 procentům v roce 2014.

Společnost Microsoft naopak po neúspěchu s akvizicí finské Nokie v roce 2013 postupně opouští sektor mobilních telefonů.

Významným počinem firmy pak byla červnová koupě profesní sociální sítě LinkedIn. Microsoft ji převzal za 26,2 miliardy dolarů (přibližně 640 miliard korun). Transakce bude dokončena po schválení Evropskou komisí. Již dříve ji potvrdili regulátoři v USA, Kanadě a Brazílii. V jiných zemích, například v Číně, nebylo schválení regulátorních orgánů potřeba.