Počítačoví roboti, kteří se stále více prosazují v analýze akciových trhů, jsou lepší než lidé, míní investor Jan Pravda. Ten vedle obchodování s emisními povolenkami řídí i vlastní investiční fond Sanning Capital.

Pravdův fond se zabývá obchodem s akciemi z celého světa, k jejichž výběru využívá právě služeb investičního robota. "Vzhledem k tomu, že naše investice řídí počítač, nepotřebujeme tolik lidí na oprašování investiční strategie. Tím bychom měli být pro klienty levnější," říká Pravda, podle něhož rozhodování lidských investorů oproti počítači negativně ovlivňují emoce a "mámení" lidského mozku.

HN: Jak váš fond řeší robotické investice?

Fond Sanning Capital provozujeme od roku 2009. Začali jsme zvláště v rámci střední a východní Evropy, ale brzy jsme se rozhodli vytvořit strategii cílenou také na globální trhy, protože zdejší kapitálový trh není v příliš dobrém stavu. Od roku 2013 jsme pro investování začali využívat různých algoritmických metod, jež postupně dolaďujeme. To znamená, že náš počítačový robot průběžně analyzuje desítky tisíc globálních akcií na základě algoritmů, které jsme vytvořili. Z finálních cenných papírů pak poloautomaticky vybírá ty, které jsou nejvhodnější pro investování.

HN: Proč poloautomaticky? Co to znamená?

Jde o to, že všechny ekonomické informace, s nimiž při automatické analýze pracujeme, nesou různé druhy chyb. Musíme proto provádět ruční kontrolu a korekce, abychom se dobrali čistých dat.

Jan Pravda (52)

Vystudovaný geofyzik má za sebou kariéru v investiční bance Merill Lynch v Londýně nebo v makléřské společnosti Patria Finance.

Jeho investiční fond Sanning Capital od roku 2013 pro investování využívá vlastní počítačový algoritmus. Vedle akcio­vých trhů Pravda obchoduje také s emisními povolenkami.

HN: Jak často investujete?

Dnes je velmi populární takzvané vysokofrekvenční obchodování, které se realizuje v řádu minut nebo milisekund. My ale děláme opak. Nákupy a prodeje akcií provádíme v horizontu několika týdnů. Díváme se přitom více do hloubky a historie firem.

HN: V čem je investiční robot lepší než člověk?

Ani ten největší investiční tým na planetě se nezvládne probrat tisíci cennými papíry. Jeden člověk může do hloubky analyzovat tak pět až deset akcií za rok, víc ne. Lidský mozek není zkrátka uzpůsoben k tomu, aby dokázal v krátkém čase zpracovat velké množství komplikovaných dat od firem a z trhu. Počítač přitom s takovým objemem informací problémy nemá, tedy pokud mu dáte správnou kuchařku v podobě algoritmu.

Příklady zkreslených úsudků

Potvrzení

Investor konfrontuje svá rozhodnutí jen s analýzami trhu, které jsou s jeho strategií v souladu. Pravdu ale mohou mít studie, s jejichž závěry se neztotožní.

Gamblerův klam

Nejznámější příklad aplikovatelný i pro investování pochází z kasina v Monte Carlu, kde v srpnu 1913 kulička při ruletě šestadvacetkrát v řadě padla na černou.

Hráči po několika opakováních předpokládali, že v rámci vyváženosti musí padnout pro změnu červená, a prohráli miliony franků.

Averze k prohře

Investor odmítá prodat dlouhodobě klesající akcie, protože si nechce přiznat selhání. Peníze, které by z prodeje získal, by přitom mohl investovat do úspěšnějších titulů a vydělat více.

Mentální účetnictví

S pojmem přišel americký ekonom Richard Thaler. Ten odhalil, že lidé se jinak chovají k majetku, k němuž mají citový vztah.

Vlastník podnikových akcií je tudíž bude pravděpodobně držet i přesto, že jejich cena klesla, protože je loajální ke společnosti, v níž pracuje.

Kotvení

Investor si v mysli "ukotví" předešlou informaci, která může negativně ovlivnit jeho následné rozhodnutí.

Utkví mu třeba cena akcie z předešlého roku, k níž vztáhne aktuální hodnotu cenného papíru.

Ta přitom s předešlým výkonem akcie nesouvisí, protože ji mezitím ovlivnilo množství dalších událostí.

Stejně důležitou výhodou robotického investování je vyřazení emocí. Existuje mnoho psychologických studií, které dokazují, že lidský mozek není dobrým investičním nástrojem, zvláště kvůli různým emočním a rozumovým zkreslením.

Je zdokumentováno několik desítek mámení, kdy lidský mozek interpretoval informace z akciových trhů nesprávně.

HN: Můžete uvést nějaké příklady takovýchto zkreslení?

Jsou třeba experimenty prokazující takzvané kotvení. Řeknete člověku určité číslo, které si zapíše do hlavy. Pak se ho zeptáte na nějakou prokazatelně nesouvisející otázku a on vám dá odpověď, jež je napojená na číslo, které jste mu předtím řekl.

Vzorku lidí se zeptáte na jejich telefonní číslo a pak třeba na to, kolik je v Praze lékařů. Kdo má na začátku svého telefonu větší číslovku, ten odhadne větší počet doktorů.

Nebo dáte skupině lidí ochutnat ze dvou lahví francouzského merlotu. Řeknete jim přitom, že jedna lahev stojí 500 korun a druhá dva tisíce. Významná část lidí pak bude samozřejmě lépe hodnotit to dražší víno bez ohledu na to, že jim zalžete a dáte jim ochutnat ze dvou lahví stejného vína za totožnou cenu.

Takováto rozumová zkreslení brání lidem být dobrými investory.

Proto mají investiční manažeři ve většině případů horší výsledky než trh.

HN: Není nějaká výhoda na straně lidských investorů?

Když se podíváte třeba na Warrena Buffetta, tak ten zhruba už 50 let úspěšně vydělává více než burzovní index S&P 500, který sleduje 500 největších firem na newyorské burze.

Oproti milionům jiných lidí je ovšem jedním z mála, komu se něco podobného dlouhodobě daří.

Od doby, kdy se z Buffetta stala investorská legenda, disponuje nesrovnatelně větším množstvím informací.

To ho do značné míry zvýhodňuje.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se