Státní rozpočet vykázal ke konci září rekordní přebytek ve výši 82,3 miliardy korun. Loni stejnou dobou přitom byl ve schodku 2,8 miliardy. Aktuální čísla oznámil ministr na tiskové konferenci. Tu ministerstvo financí uspořádalo v pondělí odpoledne na brněnském výstavišti, kde právě probíhá Mezinárodní strojírenský veletrh.

Na nejlepším výsledku od vzniku samostatné České republiky se podílel meziroční pokles výdajů o více než 28 miliard korun způsobený tím, že stát investoval méně než loni.

Na straně příjmů bylo ve srovnání s loňským zářím v rozpočtu o téměř 57 miliard korun více. Způsobil to růst celostátních daňových příjmů o téměř devět procent. Největším tempem, meziročně o 13,2 procenta (10,4 miliardy korun), rostl výběr daní z příjmů právnických osob.

Ministerstvo financí to přičítá jak dobré kondici české ekonomiky, tak kontrolním akcím berních úřadů. "Finanční správa provedla řadu kontrolních akcí se zaměřením na převodní ceny, jejichž výsledkem byla nejen doměřená daň ve výši 0,8 miliardy korun, ale zároveň došlo i ke snížení daňové ztráty ve výši přes osm miliard korun," řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Dalších téměř sedm miliard korun navíc ve srovnání s loňským rokem přinesl státnímu rozpočtu lepší výběr spotřebních daní. Promítlo se do něj jak zvýšení spotřební daně u tabákových výrobků, tak vyšší spotřeba pohonných hmot podpořená meziročně nižší cenou paliv.

Porovnání vývoje salda státního rozpočtu v letech 2015 a 2016 (v miliardách korun)

Inkaso DPH, které je největším zdrojem příjmů státního rozpočtu, se meziročně zvýšilo o 6,8 miliardy korun (4,1 procenta) na 173,6 miliardy korun. "Potvrzuje se, že díky kontrolnímu hlášení se nám úspěšně daří zpřetrhávat sítě řetězových podvodů," řekl v této souvislosti ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Rekordnímu přebytku, který státní rozpočet letos vykázal už sedmý měsíc v řadě, pomohlo také to, že Česko má nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Stát díky tomu vybral meziročně o téměř 18 miliard korun více na pojistném na sociální zabezpečení a o 5,6 miliardy více na daních z příjmů ze závislé činnosti.

Přebytek? Jen poloviční úspěch státu

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje přebytek v rozpočtu, který ke konci září stoupl na 82,3 miliardy korun, za výsledek prorůstové politiky vlády a lepšího výběru daní. Sobotka v tiskové zprávě označil za důvod výsledků lepší výběr daní, efektivní čerpání evropských fondů, rozvoj investic a růst příjmů domácností.

Předseda opoziční TOP 09 a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek naopak označil saldo rozpočtu za příznivé jen na první pohled. Hlavní vliv má podle něj lepší výkone ekonomiky, který se vládě "přihodil". "Vyšší příjmy jsou bohužel také způsobeny docela nemilosrdným zadržováním vratek, kdy marketingovým číslům ministerstva financí padá za oběť český podnikatel, který nedostává včas své vratky DPH," řekl.

Ani ekonomové nevidí jen pozitiva. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je rekordní přebytek rozpočtu jen polovičním úspěchem státu. Snížení státních výdajů na investice totiž představuje problém zejména pro stavební firmy. "Meziroční snížení kapitálových výdajů již dosáhlo 37 miliard korun. Šance, že by se zpoždění v investicích mohlo odstranit do konce roku, se stává mizivou. Neschopnost investovat se promítne do snížení potenciálního růstu ekonomiky v následujících letech," řekl Sobíšek.

Podle Sobíška se nicméně přiblížila možnost, že se státní rozpočet udrží v přebytku i na konci roku. S tím souhlasí také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "Podle všeho bude rozpočtové saldo koncem letošního roku zhruba vyrovnané," uvedl.

Státní rozpočet na letošní rok počítá se schodkem 70 miliard korun. Na příští rok vláda schválila návrh rozpočtu, ve kterém výdaje převyšují příjmy o 60 miliard. Možnost, že by státní finance letos skončily v rovnováze, už opatrně připouští i sám Babiš.

Během léta dluh klesl o desítky  miliard

Ministerstvo financí v netradičním termínu jen pět dní před komunálními volbami zveřejnilo též pozitivní údaje o státním dluhu. Zatímco obvykle poskytuje údaje o vývoji dluhu až v polovině měsíce, tentokrát harmonogram upravilo a informovalo o snížení zadlužení dříve.

Státní dluh v průběhu třetího čtvrtletí poklesl o 31,2 miliardy korun na 1660,1 miliardy, oznámilo současně ministerstvo financí. Od začátku roku se tak zadlužení snížilo o téměř 13 miliard. V poměru k HDP dluh poklesl na 35,5 procenta. Maastrichtská kritéria pro přijetí eura požadují, aby byl veřejný dluh v poměru k HDP nižší než 60 procent. V případě Řecka, které je nejzadluženějším státem eurozóny v poměru k HDP, tento ukazatel přesahuje 170 procent.

Státní rozpočet v letech 2015 a 2016
 
Příjmy Výdaje

Údaje v miliardách korun. Modré sloupce jsou za rok 2015, červené za 2016.
Zdroj dat: MF ČR