Poslední měsíce Česká národní banka mluvila o pravděpodobném konci intervencí v polovině příštího roku, ale "tvrdý" závazek stanovila na přelom let 2016 a 2017. Teoreticky tak ČNB mohla korunu uvolnit hned 1. ledna.

Tento stav bankovní rada vedená guvernérem Rusnokem právě změnila: nyní platí, že nejbližší možný termín ukončení intervencí je druhé čtvrtletí 2017.

"Měkký" závazek se ale nemění: Intervence skončí "pravděpodobně v polovině roku", tvrdí nadále ČNB.

Nic zvláštního se už asi nestane, myslí si centrální bankéři

"Tím, jak se blížíme k diskutovaným horizontům, už máme mnohem větší jistotu, že se nic zvláštního do té doby nestane. Proto jsme se rozhodli posunout tvrdý závazek o jedno čtvrtletí," řekl na čtvrteční tiskové konferenci v sídle ČNB guvernér Jiří Rusnok.

ČNB přitom ke změně netlačily žádné ekonomické důvody. Inflace se vyvíjí přesně podle dosavadních očekávání a novou prognózu tentokrát ČNB neměla. Změnil se ale jeden zásadní faktor: na ČNB začali více tlačit spekulanti. Jejich nápor se sice v polovině září Rusnok snažil odvrátit slovní intervencí, ale neúspěšně. ČNB tak podle odhadů analytiků musela na měnový trh jen v září vrhnout desítky miliard korun. Celkově se tak zahraniční rezervy ČNB přiblížily k hodnotě dvou bilionů korun.

"Tím, že bankovní rada konstatuje, že k opuštění kurzového závazku nedojde dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017, bylo eliminováno riziko, že by byl kurz koruny uvolněn již v prvních dnech roku 2017. Spekulativní tlaky na finančních trzích by tak mohly na nějakou dobu polevit," soudí Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments.

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera se však ČNB svým rozhodnutím připravila o větší manévrovací prostor. "Centrální banka posunula tvrdý závazek patrně proto, aby zchladila sázky trhu na dřívější exit a snížila tak objem intervencí. Je však otázka, zda tento krok bude z pohledu snížení spekulací účinný. Trh totiž nespekuloval proto, že by očekával konec intervencí konkrétně v 1. čtvrtletí 2017, ale proto, že se termín exitu již začal jasněji přibližovat a nacházel se v jednoletém horizontu," řekl Seidler.

Guvernér centrální banky ve čtvrtek zároveň zopakoval, že i po ukončení intervencí bude ČNB v případě výkyvů kurzu české měny připravena zasáhnout. Posilování koruny po "exitu" navíc bude podle Rusnoka tlumeno zajištěním vývozců proti změnám kurzu a také tím, že spekulanti začnou koruny prodávat.

U exitu budou jen dva "intervenční veteráni"

Posun závazného termínu tak znamená, že o přesném termínu ukončení intervencí již bude rozhodovat bankovní rada v novém složení. V únoru roku 2017 končí mandát Pavlu Řežábkovi a Lubomíru Lízalovi. Z členů bankovní rady, kteří intervence v listopadu 2013 zaváděli a následně obhajovali, tak v ČNB zbudou pouze viceguvernéři Vladimír Tomšík a Mojmír Hampl.

Miloš Zeman už prozradil, že jedno ze dvou uvolněných míst obsadí stávající zmocněnec vlády pro přijetí eura Oldřich Dědek. Jméno druhého nového člena Bankovní rady zatím prezident neoznámil.

Centrální banka začala bránit posílení koruny pod hranici 27 korun za euro 7. listopadu 2013 v obavách z deflace. Od té doby už na obranu kurzového závazku nakoupila eura za více než 600 miliard korun.

Bankovní rada zároveň ve čtvrtek jednomyslně rozhodla o ponechání základních úrokových sazeb na úrovni 0,05 procenta. Na takzvané technické nule se tak nacházejí už téměř čtyři roky. O zavedení záporných úrokových sazeb, které v současnosti používá například Evropská centrální banka, guvernér ČNB už dříve řekl, že by podle něj nebyly příliš efektivní.

Vývoj kurzu české koruny vůči euru.

Koruna na ekonomické dění ani na výroky členů ČNB v posledních měsících prakticky nereaguje. Od národní bankou vnucené úrovně 27 Kč/euro se česká měna naposledy nepatrně vzdálila v nejistotě vyvolané výsledkem referenda o brexitu, nyní se však odchylka počíná maximálně v nízkých  jednotkách haléře. Výrazně jiná je však situace u forwardových kontraktů. Zdroj dat: Thomson Reuters.