Odbory v maloobchodu budou na příští rok požadovat při vyjednávání s obchodními řetězci nárůst mezd v průměru o pět až 5,5 procenta. Uvedla to předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu Renáta Burianová. Nezájem lidí o práci v maloobchodu podle ní přetrvává.

"Co se týká letošního kolektivního vyjednávání, budeme v každém případě požadovat vyšší nárůst mezd ve vazbě na hospodaření a zisky jednotlivých nadnárodních společností," uvedla Burianová.

Většina velkých obchodních řetězců v ČR loni i předloni zlepšila hospodaření. Nejvíc vydělaly v účetním roce 2014/2015 diskonty Lidl, kterým vzrostl meziročně zisk o 50 procent na 2,6 miliardy korun. Zisk Kauflandu stoupl ve stejném období o třetinu na 2,13 miliardy korun, Makro vydělalo 1,3 miliardy korun.

Průměrná mzda pokladních se podle Burianové stále pohybuje na úrovni 13 000 až 14 000 korun hrubého měsíčně při plném pracovním úvazku. "Ve většině řetězců, v nichž má Odborový svaz pracovníků obchodu členskou základnu, stav těchto nízkých mezd přetrvává," dodala šéfka odborů.

Odboráři v maloobchodu také požadují, v rámci začínajícího jednání o kolektivní smlouvě vyššího stupně, nejméně 1,5násobek nejnižší zaručené mzdy stanovené nařízením vlády pro jednotlivé pracovní pozice v obchodě. To by v případě pokladních znamenalo navýšení z nynějších 12 100 korun měsíčně na 18 150 korun.

"Nárůst rozhodně nepovažujeme za vysoký. Zaručenou mzdu jsme zvolili z toho důvodu, aby byla udržena reálná mzda zaměstnanců v obchodě," řekla Burianová. Jednání se Svazem obchodu a cestovního ruchu začnou v dalších dnech.

Obchodníci v tuzemsku se stále potýkají s nezájmem lidí o práci v maloobchodu, některé řetězce lákají zájemce v inzerátech na vyšší nástupní mzdy.

"Práce v obchodě je kvůli své fyzické i psychické náročnosti, ale především kvůli velmi nízkým mzdám, neatraktivní," uvedla Burianová.

Podle odhadu odborů pracuje v tuzemském maloobchodu a velkoobchodu celkem 180 000 lidí.