Slovensko od příštího roku snížilo výhled růstu HDP. Brexit ubere desetiny procenta

Slovenské ministerstvo financí zhoršilo odhady růstu hrubého domácího produktu na příští tři roky kvůli očekávaným dopadům brexitu. Vyplývá to z nové prognózy, kterou v pondělí zveřejnilo ministerstvo. Z prognózy dále plyne, že ministerstvo naopak zvýšilo výhled růstu domácí ekonomiky pro tento rok na 3,6 procenta z dosavadního odhadu 3,2 procenta.

Hlavními tahouny slovenské ekonomiky by letos měly být spotřeba domácností, která podle odhadu stoupne nejvíce za posledních osm let, a také export.

Pro příští rok ministerstvo snížilo výhled růstu hrubého domácího produktu země, a to na 3,5 procenta oproti 3,7 procenta v červnové prognóze.

"V tomto odhadu je již započítán dopad brexitu ve výši 0,2 procenta. Je možné, že tento negativní dopad se bude posouvat v čase," řekl na tiskové konferenci ministr financí Peter Kažimír v reakci na skutečnost, že přesný termín zahájení vyjednávání EU s Londýnem po britském referendu o vystoupení z unie stanoven dosud nebyl.

Do roku 2019 by mělo hospodářství země dále zrychlovat tempo růstu, a to na 4,4 procenta v roce 2019. Dosud ministerstvo počítalo s tím, že v roce 2019 ekonomika země přidá 4,6 procenta.

Růst HDP Slovenska by měl provázet pokles nezaměstnanosti, která podle ministerstva bude v příštím roce atakovat historická minima. V současnosti se míra nezaměstnanosti v zemi pohybuje pod hranicí deseti procent. Drží se tak na více než sedmiletém minimu, nadále je ale vyšší než průměr za celou EU.

Exportně orientovanou slovenskou ekonomiku podporuje zejména automobilový průmysl. Minulý týden začala na jihu Slovenska stavět svůj nový závod britská automobilka Jaguar Land Rover (JLR). Přidá se tak k dalším třem automobilkám, které již v současnosti montují vozidla v pětimilionové zemi. Ta je v přepočtu na obyvatele největším producentem vozidel na světě.

Právě investice v automobilovém průmyslu na Slovensku, a to nejen ze strany automobilky JLR, podle ministerstva v plné míře vykompenzují očekávané snížení veřejných investic v souvislosti s náběhem nového programového období při čerpání peněz z evropských fondů.