Ondřej Bartoš, úspěšný podnikatel a partner v investiční společnosti Credo Ventures, se nestačí divit. Překvapil ho záměr vlády, která chce v příštích letech vynaložit 53 milionů eur (asi 1,4 miliardy korun) na podporu zakládání a rozvoje nových firem.
"Nerozumím tomu, proč by stát měl na trh přehlcený penězi posílat další. Bojím se toho, že státní peníze mohou trh spíš zkazit než mu pomoct," říká.
Hospodařit s penězi má program podpory zaměřený na start-upy. Ten v pondělí schválila vláda. Program počítá se zapojením evropských peněz a podporou vznikajícího Národního inovačního fondu.
Národní inovační fond napodruhé
Vznik fondu na financování začínajících firem byl schválen už v roce 2010. V březnu 2013 dokonce ministerstvo průmyslu a obchodu vybralo investiční společnost ze skupiny Conseq, která měla prostředky fondu spravovat. Kvůli stížnosti neúspěšného kandidáta na správcovství u antimonopolního úřadu se ale projekt zpozdil a správcovská smlouva nakonec nebyla podepsána.
Katalyzátor pro inovace
Projekt má poskytnout "katalyzátor" pro inovativní podnikání v různých fázích jeho rozvoje – od prototypů a projektů na univerzitách až po start-upy nebo firmy v dalších fázích rozvoje. Dvě třetiny peněz půjdou do nových venture fondů spolu s penězi privátních investorů. Kromě toho má vzniknout společnost, která se soukromými firmami bude přímo investovat do start-upů a univerzitních projektů.
1,4 miliardy
korun má pomoci malým inovativním firmám s jejich podnikáním.
Důvodem tohoto kroku je i analýza, kterou si ministerstvo průmyslu a obchodu nechalo zpracovat. Podle ní je financování start-upů v Česku nedostatečné, a v tuzemsku tak došlo k výraznému tržnímu selhání.
S tím však nesouhlasí někteří podnikatelé. "V žádném případě se nejedná o selhání trhu, investoři si jednoduše vybírají, kam investují, aby finance zhodnotili," uvádí Lubo Smid, spoluzakladatel vývojářské společnosti STRV. Podobný názor zastává i Michal Šmída, zakladatel on-line platebního portálu Twisto. "Vidím, že na českém trhu je řada skupin, které mají dostatek peněz a chuť investovat. Jsem přesvědčený, že pokud máte kvalitní produkt a vizi, získat investorské peníze není těžké," tvrdí Šmída.
Podle Silke Horákové z Czech Private Equity & Venture Capital Association je však v Česku v evropském i regionálním srovnání podíl investic rizikového kapitálu na celkových investicích relativně nízký. V průměru byl v letech 2007−2014 podíl rizikového kapitálu na objemu celkových investic čtyři procenta. "Máme ale stoupající trend, v posledních třech letech byla asi polovina všech transakcí v sektoru rizikového kapitálu," dodává Horáková. "Vidíme opravdu možnost zvyšovat venture kapitálové investice do start-upů přes státní program podpory rizikového kapitálu, pokud je správně strukturovaný," říká.
Stát se angažuje v oblasti, jež je částečně doménou soukromých investorů − fondy privátního a rizikového kapitálu vkládají peníze do začínajících projektů, aby své investice zhodnotily. Příkladem je Rockaway Jakuba Havrlanta, Y Soft Václava Muchny nebo Miton či Enern.
Do technologických firem investuje třeba i investiční skupina KKCG Karla Komárka. Ta prostřednictvím fondu Springtide Ventures bude v příštích dvou až třech letech investovat do začínajících společností 40 až 60 milionů eur, tedy 1,1 až 1,6 miliardy korun. Skupina má v plánu vstoupit do 15 až 20 firem v regionu střední Evropy a v Izraeli.
"Schválení programu je dalším krokem pro fungování Národního inovačního fondu, nikoliv nová iniciativa," obhajuje záměr František Kotrba, tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo si od programu slibuje zvýšení inovačního potenciálu firem. Cílem programu je podpora přístupu malých a středních podniků k rizikovému financování v raných fázích jejich rozvoje.
Na investici se má podílet vždy také soukromý kapitál. Celková výše investic jednomu příjemci podpory nepřevýší 370 milionů korun. První projekty se v programu budou moci o podporu ucházet v průběhu příštího roku. Při výběru projektů vhodných k podpoře se bude hodnotit zejména tržní potenciál. Posuzovat to budou profesionální investiční týmy.
Podobné podpůrné programy fungují v celé Evropě. V zemích jako Velká Británie, Německo nebo Nizozemsko mají takové programy na podporu financování start-upů i 20 let starou tradici. I středoevropské státy se vydávají touto cestou. Například polská vláda nedávno schválila vznik pěti nových fondů naplněných 2,8 miliardy zlotých (asi 18 miliard korun).
