Řeháka švýcarská evidence nezvládne. Umí jen ty znaky slovanských abeced, které se najdou v západoevropských jazycích

Systémy švýcarských úřadů neumožňují zapsat jména v originální podobě s některými písmeny, která jsou běžná především ve slovanských abecedách. Problém se týká i českého ř, které se například ve švýcarské evidenci obyvatel nahrazuje písmenem r. Zatímco některé znaky typické pro východní Evropu švýcarská databáze nezná, s těmi ze západní Evropy, které má například španělština, francouzština, dánština, či dokonce faerština, problém podle týdeníku Das Magazin nemá.

Na případ upozornil jistý lékař chorvatského původu Robert Matešić. Narodil se v někdejší Jugoslávii, později ale žil v Německu, jehož občanství získal. Nyní se rozhodl vyměnit německý pas za švýcarský. V naturalizačních dokladech, které od úřadů dostal, zjistil, že jeho příjmení je uvedeno jen jako Matešic, tedy bez ć.

Chybu opravil a dokumenty zaslal zpět, od úřadů ale dostal odpověď, že písmeno ć není ve švýcarském registru obyvatel možné používat, neboť systém tento znak neumí. Matešić se proto rozhodl, že než mít jméno částečně zkomolené, odstraní všechny pro Švýcarsko nestandardní znaky, takže požádal o zanesení svého jména jen jako Matesic. Úřad však takovou úpravu odmítl s tím, že by to formálně byla změna jména, za což by musel zaplatit 600 franků (asi 15 tisíc korun).

Do problémů se tak ve Švýcarsku mohou dostat i lidé s českými jmény, pokud obsahují ř. Naopak písmena ž či š švýcarský registr umí. Das Magazin předpokládá, že s nimi systém problém nemá, neboť je používá finština.

Das Magazin zjistil, že jen v letech 1990 až 2014 zaneslo Švýcarsko do své evidence chybně jména až 100 tisíc lidí, kterým udělilo občanství. A náprava snadná není. Ministryně spravedlnosti Simonetta Sommarugaová k tomu uvedla, že není možné zahrnout do systému všechny znaky. Pokud by Bern ke změně přece jen přistoupil, musely by aktualizací projít všechny databáze a registry v zemi.